Odbory půjdou příští týden na jednání s vládou s požadavkem na růst platů ve veřejném sektoru o 15 procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to označil za nerealistické, odmítl však sdělit svou představu, co by bylo realistické. České hospodářství si takové zvýšení nemůže dovolit, řekla k tomu ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.
Odbory chtějí zvýšení platů o 15 procent, řekl Středula. Je to nerealistické, odmítl Kupka
Matesová, Středula a Kupka v pořadu Otázky Václava Moravce (1. část) (zdroj: ČT24)
Matesová uznala, že v některých částech veřejného sektoru je namístě zvýšení platů, ale to by šlo podle ní řešit individuálním přeřazením do vyšších tarifních tříd.
Mzdy jsou silným inflačním faktorem, řekla Matesová
Zdůraznila, že mzdy jsou jedním z nejsilnějších inflačních faktorů a Česko stále není „venku z inflačního prostředí“. Uznala, že v uplynulých třech letech ubrala inflace zaměstnancům třetinu z jejich životní úrovně, ale platy a výdaje veřejného sektoru se podle ní musí držet na uzdě.
Poučení z několika posledních let, kdy inflace v Česku patřila k nejvyšším v Evropě, je podle ní toto: „nedovolme příště takovou inflaci“. Dodala, že když inflace vyskočí tak vysoko, tak o to pomaleji klesá.
Kupka řekl, že vláda teprve bude jednat o tom, co jí umožní ekonomický růst. Zatím je malý, jak ukázala nedávná čísla Českého statistického úřadu, ale odhady pro letošní a příští rok jsou prý dobré. Současný požadavek odborů by si podle něj vyžádal 30 až 40 miliard korun. Středula oponoval, že by šlo o nižší částku.
Ministr věří, že se podaří udržet „poměrně velké státní investice“ i výdaje státu, a pak dojde i ke zvýšení platů. Podle něj je však důležité udržet platy na uzdě. Uznal, že inflace sebrala lidem část platů, ale nebude se to prý opakovat.
Středula připomněl, že k prvnímu jednání o platech na rok 2024 dochází teprve až nyní. „To je sociální dialog v českém prostředí, naprostá zoufalost.“ Podle něj vláda krotila inflaci jen přes platy a mzdy, nikoliv také přes jiné nástroje. „Mzdy jsou na uzdě, ale zisky rostou,“ řekl s tím, že na dividendách se navíc ztrácí ze země stovky miliard korun.
Dodal, že v soukromém sektoru budou odbory požadovat průměrný růst mezd o deset procent, s tím však, že je na ekonomické situaci každé jednotlivé firmy, kolik si může dovolit.
Matesová, Středula a Kupka v pořadu Otázky Václava Moravce (zdroj: ČT24)
Matesová připomněla, že do roku 2009 se zisk zahraničních firem v Česku dělil v poměru: polovina na reinvestice v zemi, polovina na dividendy pro mateřské firmy. Po tomto roce až do současnosti je poměr: 25 procent na reinvestice, 75 procent na dividendy.
Pro zahraniční firmy jsme zlatým vejcem, soudí Středula
Středula k tomu řekl, že ziskovost těchto subjektů v Česku je násobně větší než v Německu, jsme zlatým vejcem, ale nejsme „dostatečně sebevědomou ekonomikou.“ Jako jedno z řešení vidí diplomatická jednání s mateřskými firmami o výši dividend.
Kupka si naopak myslí, že jsme sebevědomou ekonomikou a že vláda například svým konsolidačním balíčkem uzdravuje ekonomiku. Zpružňuje také trh práce, kupříkladu podporou částečných úvazků.
V další části pořadu se diskutovalo o sporné reformě penzí, kterou nyní vládní koalice protlačila ve sněmovně prvním čtením.
Středula si postěžoval, že odbory zatím stále nedostaly finální podklady z ministerstva práce a sociálních věcí, na základě jejichž dat má dojít ke změně zákona. „A přitom to už prošlo prvním čtením.“ Kupka reagoval, že není důvod tato data tajit a slíbil, že odbory všechny podklady dostanou.
Stejně tak odbory stále nedostaly návrh ministerstva o tom, jak se budou měnit pravidla pro odchod do důchodu u pracovníků v náročných profesích, doplnil Středula. Kupka věří, že je dostanou v příštím týdnu.
Matesová k debatě o důchodech řekla, že je nesmyslné, aby se lidé v padesáti letech dozvídali, v jakém věku půjdou do důchodu. Dodala, že to může mít nespravedlivé dopady na některé ročníky, které by například přežily přírodní katastrofu nebo pandemii.
Vláda ze svého záměru v penzijní reformě neustoupí, uvedl Kupka
Kupka naopak považuje nastavení za spravedlivé a v pořadu řekl, že vláda ze záměru neustoupí. K politickým diskusím o penzijní reformě se v týdnu vyjádřila Česká demografická společnost, která navrhuje penzijní věkovou hranici zvedat pomaleji než vláda a také pravidelně, a to o měsíc ročně.
Důchodový věk v Česku každý rok roste a ve 30. letech tohoto století by se měl dostat na 65 let. Nad tuto hranici by se měl začít podle projednávané vládní novely zvedat lidem, kteří se narodili po roce 1966. Tento ročník by měl jít do penze v 65 letech a dvou měsících. Každý další ročník by šel na odpočinek nanejvýš o dva měsíce později, a to podle prodlužování délky života. Dobu nástupu do penze by se měli dozvědět lidé ve svých 50 letech. Důchod by měl trvat v průměru 21,5 roku.
Matesová řekla, že souhlasí s demografy a považuje navrhované určování odchodu do důchodu za nesmyslné. „Mnohem lepší by bylo říct dopředu, že v příštích dvaceti letech, od roku 2031, se bude zvyšovat (hranice odchodu do penze) pro každý ročník o měsíc,“ řekla. Podle ní budou kritická zejména 40. a 50. léta a situace by se poté měla zlepšovat.
„Když nastane nějaká situace jako přírodní katastrofa nebo pandemie, tak lidé, kteří přežijí, jsou potom nelogicky nespravedlivě zvýhodněni tři nebo šest let, protože klesne střední délka života. A bude to mít nespravedlivé dopady na lidi, kteří se v té době budou blížit do důchodu, oproti těm, kteří přijdou o tři roky později,“ řekla Matesová. Podle Kupky je ale právě takové zvýhodnění spravedlivé. „Protože ty generace byly také zatížené tím, čím musely projít,“ řekl.