Odbory chtějí zvýšení platů o 15 procent, řekl Středula. Je to nerealistické, odmítl Kupka

61 minut
Matesová, Středula a Kupka v pořadu Otázky Václava Moravce (1. část)
Zdroj: ČT24

Odbory půjdou příští týden na jednání s vládou s požadavkem na růst platů ve veřejném sektoru o 15 procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to označil za nerealistické, odmítl však sdělit svou představu, co by bylo realistické. České hospodářství si takové zvýšení nemůže dovolit, řekla k tomu ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

Matesová uznala, že v některých částech veřejného sektoru je namístě zvýšení platů, ale to by šlo podle ní řešit individuálním přeřazením do vyšších tarifních tříd.

Mzdy jsou silným inflačním faktorem, řekla Matesová

Zdůraznila, že mzdy jsou jedním z nejsilnějších inflačních faktorů a Česko stále není „venku z inflačního prostředí“. Uznala, že v uplynulých třech letech ubrala inflace zaměstnancům třetinu z jejich životní úrovně, ale platy a výdaje veřejného sektoru se podle ní musí držet na uzdě.

Poučení z několika posledních let, kdy inflace v Česku patřila k nejvyšším v Evropě, je podle ní toto: „nedovolme příště takovou inflaci“. Dodala, že když inflace vyskočí tak vysoko, tak o to pomaleji klesá.

Kupka řekl, že vláda teprve bude jednat o tom, co jí umožní ekonomický růst. Zatím je malý, jak ukázala nedávná čísla Českého statistického úřadu, ale odhady pro letošní a příští rok jsou prý dobré. Současný požadavek odborů by si podle něj vyžádal 30 až 40 miliard korun. Středula oponoval, že by šlo o nižší částku.

Ministr věří, že se podaří udržet „poměrně velké státní investice“ i výdaje státu, a pak dojde i ke zvýšení platů. Podle něj je však důležité udržet platy na uzdě. Uznal, že inflace sebrala lidem část platů, ale nebude se to prý opakovat.

Středula připomněl, že k prvnímu jednání o platech na rok 2024 dochází teprve až nyní. „To je sociální dialog v českém prostředí, naprostá zoufalost.“ Podle něj vláda krotila inflaci jen přes platy a mzdy, nikoliv také přes jiné nástroje. „Mzdy jsou na uzdě, ale zisky rostou,“ řekl s tím, že na dividendách se navíc ztrácí ze země stovky miliard korun.

Dodal, že v soukromém sektoru budou odbory požadovat průměrný růst mezd o deset procent, s tím však, že je na ekonomické situaci každé jednotlivé firmy, kolik si může dovolit.

29 minut
Matesová, Středula a Kupka v pořadu Otázky Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Matesová připomněla, že do roku 2009 se zisk zahraničních firem v Česku dělil v poměru: polovina na reinvestice v zemi, polovina na dividendy pro mateřské firmy. Po tomto roce až do současnosti je poměr: 25 procent na reinvestice, 75 procent na dividendy.

Pro zahraniční firmy jsme zlatým vejcem, soudí Středula

Středula k tomu řekl, že ziskovost těchto subjektů v Česku je násobně větší než v Německu, jsme zlatým vejcem, ale nejsme „dostatečně sebevědomou ekonomikou.“ Jako jedno z řešení vidí diplomatická jednání s mateřskými firmami o výši dividend.

Kupka si naopak myslí, že jsme sebevědomou ekonomikou a že vláda například svým konsolidačním balíčkem uzdravuje ekonomiku. Zpružňuje také trh práce, kupříkladu podporou částečných úvazků.

V další části pořadu se diskutovalo o sporné reformě penzí, kterou nyní vládní koalice protlačila ve sněmovně prvním čtením.

Středula si postěžoval, že odbory zatím stále nedostaly finální podklady z ministerstva práce a sociálních věcí, na základě jejichž dat má dojít ke změně zákona. „A přitom to už prošlo prvním čtením.“ Kupka reagoval, že není důvod tato data tajit a slíbil, že odbory všechny podklady dostanou.

Stejně tak odbory stále nedostaly návrh ministerstva o tom, jak se budou měnit pravidla pro odchod do důchodu u pracovníků v náročných profesích, doplnil Středula. Kupka věří, že je dostanou v příštím týdnu.

Matesová k debatě o důchodech řekla, že je nesmyslné, aby se lidé v padesáti letech dozvídali, v jakém věku půjdou do důchodu. Dodala, že to může mít nespravedlivé dopady na některé ročníky, které by například přežily přírodní katastrofu nebo pandemii.

Vláda ze svého záměru v penzijní reformě neustoupí, uvedl Kupka

Kupka naopak považuje nastavení za spravedlivé a v pořadu řekl, že vláda ze záměru neustoupí. K politickým diskusím o penzijní reformě se v týdnu vyjádřila Česká demografická společnost, která navrhuje penzijní věkovou hranici zvedat pomaleji než vláda a také pravidelně, a to o měsíc ročně.

Důchodový věk v Česku každý rok roste a ve 30. letech tohoto století by se měl dostat na 65 let. Nad tuto hranici by se měl začít podle projednávané vládní novely zvedat lidem, kteří se narodili po roce 1966. Tento ročník by měl jít do penze v 65 letech a dvou měsících. Každý další ročník by šel na odpočinek nanejvýš o dva měsíce později, a to podle prodlužování délky života. Dobu nástupu do penze by se měli dozvědět lidé ve svých 50 letech. Důchod by měl trvat v průměru 21,5 roku.

Matesová řekla, že souhlasí s demografy a považuje navrhované určování odchodu do důchodu za nesmyslné. „Mnohem lepší by bylo říct dopředu, že v příštích dvaceti letech, od roku 2031, se bude zvyšovat (hranice odchodu do penze) pro každý ročník o měsíc,“ řekla. Podle ní budou kritická zejména 40. a 50. léta a situace by se poté měla zlepšovat.

„Když nastane nějaká situace jako přírodní katastrofa nebo pandemie, tak lidé, kteří přežijí, jsou potom nelogicky nespravedlivě zvýhodněni tři nebo šest let, protože klesne střední délka života. A bude to mít nespravedlivé dopady na lidi, kteří se v té době budou blížit do důchodu, oproti těm, kteří přijdou o tři roky později,“ řekla Matesová. Podle Kupky je ale právě takové zvýhodnění spravedlivé. „Protože ty generace byly také zatížené tím, čím musely projít,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
před 4 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 17 hhodinami

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
13. 6. 2025Aktualizováno13. 6. 2025

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
13. 6. 2025
Načítání...