Strojírenská společnost Interstroj z Veselí nad Moravou na Hodonínsku končí. Výroba bude pokračovat pod firmou Ferromet, která provozuje veselské železárny. Obě společnosti přitom dluží svým zaměstnancům mzdy za závěr loňského roku. Podle jejich vedení je to kvůli vysokým cenám za nákup energií.
Jako svářeč a elektrotechnik pracoval Tomáš Majtán v Interstroji 44 let. Loni v září dostal výpověď pro nadbytečnost. Ani o čtyři měsíce později ale nemá všechny výplaty. „Teď mi dluží něco za říjen a listopad, celkem 12 400 korun. Vrcholný manažer vám řekne, že neví kdy… Jak se s tím chcete vyrovnávat? Já také nemůžu nikomu říct, že nevím, kdy mu zaplatím rohlík v obchodě,“ nechal se slyšet Majtán.
Firmu Interstroj teď přebírá společnost Ferromet, která provozuje veselské železárny. Mluvčí Ferrometu Miroslav Slaný avizuje brzké řešení problému. „Interstroj dluží svým zhruba dvaceti zaměstnancům doplatky mezd za závěr loňského roku. Zbytek by se měl doplatit v průběhu příštího týdne,“ sdělil.
I Ferromet se ale potýká s ekonomickými problémy. A za její šedesátiletou historii ne poprvé – před čtvrtstoletím tam například skončilo na dvě stě zaměstnanců. A propouštění, byť ne masové, čeká firmu i teď.
Zásadní nákladová položka
Železárny loni na jaře ukončily výrobu tažených ocelových trubek. Tehdy propustily dvě desítky lidí. Další výpovědi firma rozdala koncem loňského roku, a zaměstnancům teď běží výpovědní lhůta. „K 31. lednu odejde sedm zaměstnanců, k 28. únoru šest. A obava, která může pokračovat v dalších měsících, už je na pracovnících hodně vidět,“ upozorňuje odborový předák ze železáren Josef Ondrůš.
„V těch vysoce energeticky náročných provozech tvoří energie zásadní nákladovou položku, a ekonomicky to pak samozřejmě nevychází. České strojírenské a hutní podniky se stávají dramaticky nekonkurenceschopnými na světových trzích,“ říká k tomu Slaný.
„České strojírenství jako celek na tom není úplně špatně, ale jsou společnosti, které byly velmi postiženy těmi současnými krizemi, nejvíc energetickou. Na vzestupu jsou odvětví, která mají vysokou přidanou hodnotu – například Brno je známé elektronovými mikroskopy,“ uvedl děkan Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně Jiří Hlinka.
To potvrzuje i zájem firem o absolventy technicky zaměřených vysokých škol, který podle děkana stále roste.
