Mzdy strana 5 z 5

Kvůli vysoké inflaci požadujeme mimořádné navýšení minimální mzdy o dva tisíce na 18 200 korun, řekl na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) předák Josef Středula. Sjezd největší odborové centrály se koná v Praze. Dvě stovky odborářů si rovněž volilo vedení na příští čtyři roky. Do čela opět podpořili Středulu. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že koalice příští týden stanoví termín zahájení vyjednávání vlády s odbory o minimální mzdě i platech.

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Podle resortu se tak projeví zejména důsledky války na Ukrajině. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu ministerstvo počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Pokud se predikce naplní, bude se jednat o největší celoroční inflaci od roku 1993.

Tématem prvního jednání tripartity po nástupu nové vlády bude kromě epidemické situace, Zelené dohody nebo plánu Fit for 55 také požadavek odborů na zvýšení platů ve veřejném sektoru i pro ty, kteří od ledna přidáno nedostali. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula to zopakoval v Interview ČT24. K prezidentské kandidatuře se vyjádřit nechtěl, tato otázka není podle něj na pořadu dne.

Nová vláda převzala zemi ve velmi vážném stavu, a to jak kvůli covidu, tak chování bank, upozorňuje místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Podle něj je nutné, aby se s tím kabinet Petra Fialy (ODS) popral i za cenu úspor. Bývalý vicepremiér a nyní poslanec ANO Karel Havlíček souhlasí se snižováním vysokého zadlužení země, na druhé straně ale odmítá velké škrty. O tom, kde najít prostor pro úspory, debatovali politici v Událostech, komentářích.

Růst tuzemské ekonomiky v příštím roce dosáhne čtyř procent, mzdy reálně porostou, odhadují zaměstnavatelské svazy. Největší obavy mají české firmy z rychle rostoucích cen materiálu polotovarů a energie, nestabilních dodávek a vývoje pandemie.

Velká Británie se v posledních týdnech potýká s nedostatkem pracovníků, od řidičů nákladních aut až po pracovníky v zemědělství nebo masokombinátech. Situace dospěla tak daleko, že čerpacím stanicím docházel benzin a nafta a u těch zásobovaných stály dlouhé fronty. I když se na evropském kontinentu může zdát, že Británie se dostala do problémů kvůli brexitu, profesor práva na Cardiff University Jiří Přibáň takové zjednodušení odmítá. Na vině je hned několik faktorů a žádný sentiment po Unii v Británii nepanuje, řekl v Interview ČT24.

O vztahu k Evropské unii, případném referendu o vystoupení nebo výhodách či nevýhodách plynoucích z členství mluvili v předvolební debatě lídři pražských kandidátek. Hosty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Debatu moderoval Jakub Železný.

Velká Británie řeší po nedostatku zboží na pultech supermarketů další problém. Některé čerpací stanice musely přerušit provoz, neboť kvůli chybějícím řidičům nákladních aut nemá kdo dovézt pohonné hmoty. V tamních rafinériích je přitom benzinu i nafty dost. Veřejnoprávní BBC informovala na svých internetových stránkách, že ministr dopravy Grant Shapps v pátek vyzval motoristy, aby se nesnažili natankovat si palivo do zásoby.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) očekává, že letošní rozpočet skončí s deficitem kolem 400 miliard korun. Schválen byl ve výši 500 miliard. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínila také, že na pondělní jednání tripartity půjde s návrhem zvýšit v příštím roce minimální mzdu nejvýše o jeden tisíc korun. Ta činí od letoška 15 200 korun. Odbory chějí její zvýšení na 18 tisíc, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Německý železniční dopravce Deutsche Bahn (DB) se dohodl s odborovým svazem strojvedoucích GDL na mzdových podmínkách. Mzdy ve dvou krocích letos v prosinci a v březnu 2023 zvýší celkem o 3,3 procenta a vyplatí také až tisíc eur (25 250 korun) odměny za práci v době pandemie nemoci covid-19. Vyřešení sporu, které zažehnalo riziko další stávky, která by byla od srpna čtvrtá, oznámil šéf osobního oddělení DB Martin Seiler.

Průměrná mzda v Česku letos ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Reálně po zahrnutí inflace stoupla o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst pak ovlivnily odměny pro lidi, kteří během pandemie pracovali ve zdravotnictví nebo sociálních službách.

Některým školám stále chybí asistenti pedagoga. Problém pociťují zejména ty ve velkých městech, v nichž jsou vyšší mzdy, nebo v pohraničí, odkud lidé jezdí za vyššími platy do Německa nebo Rakouska. České televizi to potvrdila Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. Poptávka po asistentech přitom dlouhodobě stoupá a jejich počet každoročně roste – podle ministerstva školství se v posledních pěti letech zdvojnásobil.

Podle plánu v noci na středu skončila stávka strojvedoucích německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB). Dráhy hlásí, že provoz se daří obnovovat dle běžných jízdních řádů. Strojvedoucí nákladních vlaků protest zahájili v sobotu odpoledne, v pondělí nad ránem se k nim přidali kolegové z osobní dopravy.

Strojvedoucí německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) i v úterý pokračují ve stávce za vyšší mzdy, která komplikuje cestování milionům lidí. Protest zahájili již v sobotu strojvedoucí nákladních vlaků, ke kterým se v pondělí přidali jejich kolegové z osobní dopravy.

Pět dnů dovolené navíc mohou od letoška využít dobrovolníci, kteří působí jako vedoucí dětských oddílů. Podmínkou je, aby s dětmi soustavně pracovali minimálně rok. Jejich zaměstnavatelé mohou o refundaci mzdy požádat správu sociálního zabezpečení.

Poslanci na uzavřeném jednání sněmovny nedořešili kauzu ohledně cesty ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška by ve středu mohla sněmovna rozhodnout, kdy se ke kauze znovu vrátí. O zařazení na program schůze požádala část opozice, která tím reaguje na článek serveru Seznam Zprávy, že Hamáček chtěl vyměnit informace o útoku ve Vrběticích za vakcíny proti covidu. Ministr vnitra byl ochotný okolnosti své cesty vysvětlit, informace v médiích označil za lži.

České dráhy začaly výrazně šetřit na personálních nákladech. Už na jaře snížily mzdy v administrativě. A teď zaměstnancům oznamují výraznou reorganizaci. Odbory zatím vyčkávají – vedení říká, že bez úspor firma neobstojí. Její ředitel České televizi sdělil, že o místo přijde až 40 procent řídicích pracovníků.

Rozdíly v mzdách a platech, které dostávají muži a ženy za srovnatelnou práci v zemích Evropské unie, by se v příštích letech měly významně snížit. Počítá s tím zveřejněný plán Evropské komise, která chce přimět zaměstnavatele, aby sdělovali svým zaměstnancům informace o platových nerovnostech. Firmy a instituce, které bezdůvodné platové rozdíly nezačnou odstraňovat, mohou na základě navrhované směrnice dostat pokutu. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová navíc hodlá usilovat o větší zastoupení žen ve vedení firem.

Státní rozpočet čelí kritice. Správu státní pokladny kritizují odbory, Národní rozpočtová rada a nejnověji i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právě ten hodnotil hospodaření státu za první pololetí loňského roku. Podle prezidenta úřadu Miloslava Kaly současná vláda v časech dobrých, tedy v dobách růstu, nepřipravila státní pokladnu na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi. S tím souhlasí mimo jiné také ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská, která o tématu debatovala společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou v Otázkách Václava Moravce.

České hospodářství letos vstoupilo do druhého roku pandemie koronaviru. Rozštěpeno na obory, které jedou na plné obrátky, a naopak na ty, které se úplně zastavily. Přinášíme názory podnikatelů, odborů i analytiků na některé momenty hospodářského života, které se letos mohou stát významnými.

Zaměstnanci v Česku se musí připravit na nižší růst mezd, než na který byli zvyklí v posledních letech. Analytici očekávají, že porostou ani ne tříprocentním tempem. Přesto většina lidí bude moci utratit víc. Zruší se totiž superhrubá mzda, a tak zaměstnanci dostanou navíc část mzdy, kterou odváděli státu.

Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí byl tak větší než očekávali analytici i Česká národní banka.

Česká pošta plánuje k 1. březnu příštího roku zrušit 2371 pracovních míst. Propustí tak zhruba 1500 lidí, protože část pozic je neobsazených. Propuštěným zaměstnancům nabídne rekvalifikaci, uvedl mluvčí České pošty (ČP) Matyáš Vitík. Pošta zaměstnává zhruba 29 tisíc lidí. Na propouštění ve státním podniku upozornil server Echo24.cz. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), pod jehož rezort pošta patří, bude žádat vysvětlení k tomuto plánu. Ve čtvrtek bude proto jednat s ředitelem pošty i odbory. Podle ministra se v současné covidové situaci ukázala „nezbytnost pošty.“