České firmy příští rok očekávají růst ekonomiky i přetrvávající rizika

Růst tuzemské ekonomiky v příštím roce dosáhne čtyř procent, mzdy reálně porostou, odhadují zaměstnavatelské svazy. Největší obavy mají české firmy z rychle rostoucích cen materiálu polotovarů a energie, nestabilních dodávek a vývoje pandemie.

„Firmy rok 2022 vyhlížejí navzdory aktuálním problémům poměrně optimisticky. Čekáme, že přinese zrychlení tempa ekonomického oživení zhruba na úrovni čtyř procent. Poptávka by měla dále růst a některé aktuální bariéry se budou postupně zmírňovat, ale do příštího roku se ještě bezpochyby přelijí. Převládají podniky, které očekávají růst zakázek i zisku,“ konstatuje analytik Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Podle poslední prognózy Hospodářské komory vzroste české HDP v příštím roce o 4,3 procenta. Křehký hospodářský růst ale bude v inflačním prostředí, které se léta české ekonomice vyhýbalo, záviset na předvídatelné měnové politice centrální banky a rozumné rozpočtové politice vlády, upozornil mluvčí komory Miroslav Diro. Mzdy i v příštím roce reálně vzrostou, a to i přes relativně vyšší inflaci, dodal.

Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš považuje růst kolem tří procent za realističtější. Reálné mzdy podle něj dál porostou, ale nižším tempem než dosud. Připomněl, že jej nežene produktivita, ale nedostatek pracovníků.

„Výkonnost českých firem ovlivní řada faktorů. Pokud vláda zavede nová či přísnější restriktivní opatření proti šíření covidu-19, může to být pro řadu firem a malých podnikatelů, kteří již nyní balancují na hraně ekonomického přežití, likvidační,“ upozornila Radomíra Harantová z Unie malých a středních podniků.

Firmy podle ní vyčkávají, jak se situace bude vyvíjet. Většina z nich se obává platební neschopnosti, nízkého odbytu, vyčerpání zásob a nestability dodavatelského řetězce, politických překážek a zvyšujících se cen vstupů.

Rizika trvají

Firmám teď podle Čížka nejvíce brání ve větším ekonomickém rozvoji růst cen vstupních materiálů a polotovarů. Rychle rostoucí náklady podniky často nemohou přímo ani rychle promítnout do cen už nasmlouvaných zakázek. Rostoucí náklady tak snižují ziskovost části českých podniků.

Další rizika jsou spojena například s vývojem pandemie či rychlostí stabilizace dodávek některých vstupů na světových trzích, dodal. Jaroš pro výkonnost v porovnání s minulými lety vidí jako nejzásadnější vývoj cen energií.

Mezi podnikateli panují podle Harantové velké obavy, že i nová vláda může mít tendence ještě více zpřísnit daňový režim, aby získala více peněz do státního rozpočtu. Všichni podnikatelé vědí, že problémem nejsou pouze vysoké daně, ale i způsob jejich výběru. Příliš dlouhé zadržování vratek DPH a vysoké zálohy na daně komplikují firemní cash-flow.

Na globální úrovni bude klíčovým faktorem, a to zejména pro firmy působící v průmyslu a výrobě, otázka stability dodavatelských řetězců a dopady energetické krize, podotkla.

„Hlavním problémem podnikatelského sektoru zůstávají vysoké ceny surovin a energií, nefunkční a drahá mezinárodní logistika a dlouhodobě i chybějící zaměstnanci. Teprve v roce 2022 se České republice podaří vrátit se na ekonomickou úroveň dosaženou před pandemií, ovšem s nejvyšší inflací za posledních třináct let,“ komentuje analytik ČSOB Petr Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...