Rostoucí ceny energií se nejvíce dotknou nízkopříjmových domácností, varují ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal a sociolog Daniel Prokop. Místopředseda představenstva společnosti E.ON Energie Jan Zápotočný a ředitel marketingu společnosti MND Jan Sýkora apelovali na spotřebitele, aby v případě problémů se splácením kontaktovali dodavatele. Tématu se věnovala středeční Devadesátka.
Situace se nelepší, konstatují energetici. Problémy se nejvíce dotknou chudších domácností
79 minut
90’ ČT24 - Jak odvrátit energetickou chudobu
Dodavatel E.ON ve středu oznámil, že od ledna zvýší poplatky za energie. Standardní ceníky u elektřiny se zvýší v průměru o sedmnáct procent, u plynu o šestnáct procent. Zdražování se nedotkne fixovaných smluv ani zákazníků, kteří k firmě přecházejí z režimu dodavatele poslední instance (DPI) a sjednali si fixovaný produkt na dva roky.
Pro své odběratele zvyšuje od 1. ledna ceny také například Pražská teplárenská. Průměrná domácnost zaplatí za teplo v hlavním městě měsíčně o 250 až 350 korun více. ČEZ zdraží od 1. ledna dodávky elektřiny zhruba o třetinu. Ani zde se zdražení netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou.
„Bohužel se zdá, že to, co celá řada odborníků říkala – že ceny se ustálí, budou klesat a vyvíjet se pozitivním směrem –, se zatím nepotvrzuje,“ podotkl Zápotočný z E.ON s tím, že ceny v posledním období spíše stoupají. „Dokonce raketově skočily nahoru na hodnoty, které jsme nikdo nepředpokládali,“ dodal.
Sýkora věří, že by se situace mohla zlepšit na jaře. „To ale nemění nic na tom, že situace je dnes je opravdu kritická. Poslední dny zažíváme až šestinásobný růst ceny plynu,“ řekl.
Fixovaná cena se nezmění, slibují energetici
Zápotočný upozornil, že ceny v nákupech na další roky jsou stále ještě příznivější než ty aktuální. Za ty je podle něj možné nakupovat i pro nově příchozí klienty. Připomněl také, že pro zákazníky, kterým je cena fixována, je nakupováno předem. „Pokud jde o zákazníky, kteří nemají zafixovanou cenu, nakupujeme pro ně také dlouhodobě. To znamená, že cena bude pozvolna růst, ale nebude tolik kopírovat trh,“ vysvětlil.
Také Sýkora podotkl, že je třeba výhled růstu cen rozlišovat na krátkodobý a dlouhodobý. „My opravdu zažíváme enormní růst cen. Ale zákazníků, kteří byli v loňském roce aktivní, se změna netýká,“ řekl Sýkora v kontextu fixace cen.
Oba garantovali, že pokud má zákazník fixaci – ať už smlouvy, či ceny –, sazba pro něj zůstává. Sýkora připodobnil situaci k hypotékám. „V momentě, kdy si zajistíte hypotéku solidního bankovního ústavu, tak vám také sazbu podrží,“ ilustroval.
Při potížích kontaktovat distributora
Pokud lidé nemají na zaplacení, je podle Sýkory důležité komunikovat s dodavatelem. „Domluvit se na splátkovém kalendáři je první věc, kterou by zákazníci měli udělat,“ poradil. V dlouhodobějším horizontu by pak podle něj měli vyhledat finančního poradce či jiného odborníka, který domácnosti pomůže srovnat výdaje.
Také Zápotočný apeloval na komunikaci s dodavatelem. „Domluvit se třeba na snížených měsíčních zálohách, protože při konečné fakturaci může následně pomoci sociální dávka,“ doporučil.
Vyšší výdaje na energie o bezmála tisíc korun měsíčně
Modelový příklad Energetického regulačního úřadu (ERÚ) ukazuje, jak vzrostou ceny energií u rodinného domu s větší spotřebou v příštím roce. Jeho obyvatelé zaplatí při ohřevu vody akumulačním spotřebičem za elektřinu skoro dvacet tisíc korun. Meziročně asi o tři a půl tisíce, tedy zhruba pětinu, více. V případě vaření, ohřevu vody a vytápění za využití plynu by byly přes padesát tisíc korun. Meziroční zdražení je více než deset tisíc, tedy asi čtvrtinové.
U malého bytu s nízkou spotřebou Energetický regulační úřad odhaduje, že lidé v něm příští rok zaplatí za elektřinu necelých čtrnáct tisíc korun, tedy měsíčně zhruba o 170 korun více než letos. Meziročně tedy tato modelová domácnost zaplatí skoro o osmnáct procent víc. U stejné domácnosti, která využívá plyn na vaření, by cena vzrostla podle propočtu o patnáct procent.
Ze studie organizace PAQ Research vyplývá, že výdaje českých domácností na energie se příští rok zvýší průměrně o 943 korun měsíčně. Výdaje na bydlení jim tak v průměru stoupnou ze současných 29 na 33 procent příjmů, a to bez započítání růstu dalších plateb, jako jsou nájmy nebo hypotéky.
Problém pro chudší domácnosti i singles
Prokop ze společnosti PAQ Research upozornil, že odhad 943 korun je průměrem. „Zhruba polovině to vzroste do 600 korun. Ale vytahují to na průměr domácnosti, kterým to vzroste hodně,“ přiblížil. Problematické je podle něj to, že se situace výrazně více promítne do rozpočtů chudších domácností.
Ty by příští rok mělo bydlení stát téměř dvě třetiny jejich příjmu. Proti tomu pětina nejbohatších domácností v Česku vynaloží pětinu z příjmu. Situace se liší také podle počtu členů domácnosti. Například jednočlenná domácnost vynaloží za bydlení 44 procent z příjmu, tedy o pět procentních bodů víc než letos.
Také Šmejkal varoval, že problém hrozí nízkopříjmovým domácnostem. „Ale bavíme se i o takzvaných ohrožených spotřebitelích, což mohou být takzvaní singles neboli jednočlenné domácnosti,“ přiblížil. Problematická situace podle něj může nastat také v domácnostech s vysokými fixními náklady, jako je hypoteční úvěr či náklady na léčbu.
Upozornil, že je třeba se připravit na vyšší výdaje za energie. „Vyšší výdaj znamená menší možnost výdajů v ostatních položkách v rodinném rozpočtu,“ upozornil. Pro kontext doplnil, že aktuálně se lidé musí potýkat také s vysokou inflací a očekává se i růst nájmů.
Příspěvky na bydlení
Ze závěrů studie PAQ Research také vyplývá, že vlivem rostoucích nákladů na živobytí dosáhne více domácností na státní příspěvek na bydlení. Na ten mají nárok ti, kteří žijí v nájmu nebo ve vlastním či družstevním bytě.
Myšlenka je taková, že výdaje na bydlení by neměly přesáhnout 30 procent z příjmu, zejména u nízkopříjmových rodin. Mezi výdaje patří nájem, energie nebo příspěvky do fondu oprav. Nepatří sem ale splátka hypotéky. Výdaje k takzvanému proplacení od státu jsou ale tabulkově zastropovány.
Prokop se domnívá, že státní pomoc lidem, kteří se ocitnou v těchto problémech, je třeba promýšlet. Řešení vidí v kombinaci sociální podpory, daňových změn a změn v odvodech.
