Evropská komise prověří výhody a rizika společných nákupů plynu, které podporuje část unijních zemí v reakci na současný rychlý růst cen energií. Po jednání s ministry energetiky to avizovala eukomisařka Kadri Simsonová. Zástupci vlád se podle ní neshodli na jasné podpoře žádných dlouhodobějších opatření. Český ministr průmyslu Karel Havlíček prosazoval zejména regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou podle něj podporuje polovina států.
Většina unijních ministrů hovořila o krátkodobých zásazích, jako jsou daňové úlevy či finanční podpora obyvatel a firem, které mají snížit bezprostřední dopad nebývalého zdražování energií. V otázce dlouhodobějšího plánu jsou ovšem země rozdělené, což se projevilo i minulý čtvrtek na summitu unijních lídrů, který se shodl spíše na obecných formulacích než na konkrétní cestě k zajištění cenově dostupné elektřiny a plynu.
„Neshodli jsme se na jednotné pozici, zda by měla EU sáhnout ke společným krokům, které by byly uplatňovány ve všech členských státech,“ řekl slovinský ministr Jernej Vrtovec, jehož země ministerským jednáním v tomto pololetí předsedá.
Podobně dopadla i úterní schůzka, přestože řada jejích účastníků včetně Havlíčka hovořila o nutnosti rychlé akce.
Podle bruselského zpravodaje ČT Lukáše Dolanského ukazují jednání řadu sporů mezi zeměmi. Například Francie či Španělsko navrhují změnit výpočet ceny elektřiny, která se v současnosti odvíjí od cen plynu – což v případě Francie, která spoléhá na jadernou energii, nedává smysl. Severské státy a Německo ale zásadně oponují s tím, že není potřeba měnit celý systém, vysvětluje korespondent.
Spory pak doprovází i úvahy o společných nákupech – zatímco střední a východní Evropa by s takovým scénářem dle Dolanského neměla problém, Berlín této variantě odporuje, jelikož ceny plynu s Ruskem vyjednává po vlastní ose. „Když přijde na konkrétní řešení, tak se ukazuje, že Evropa a každá část kontinentu má jiný pohled a Evropa se neshodne,“ konstatuje Dolanský.
„Musíme zvážit řadu aspektů: kdo bude platit za nákup a skladování plynu, jak bude plyn přepravován z různých regionů,“ vylíčila po jednání Simsonová. Část zemí se domnívá, že plán společných nákupů, s jehož podrobnostmi by Komise mohla přijít do konce roku, může posílit vyjednávací pozici EU. Některé státy v čele s Polskem kritizují přístup Ruska, které podle nich coby klíčový dodavatel neposkytuje Unii v současnosti tolik plynu, kolik by mohlo.
Česko chce výjimku na nulové DPH
Česko, stejně jako například Polsko, požaduje regulace trhu s emisními povolenkami, jejichž ceny také výrazně rostou, což má podle české vlády vliv na zdražování energií. Podle Havlíčka regulaci trhu s povolenkami podpořila zhruba polovina ministrů. „Byly i země, které to striktně odmítají. Neřekl bych, že byl jednoznačný výsledek. Pokračuje analýza trhu s emisními povolenkami a na jejím základě se vyhodnotí další postup a zváží se určitá míra regulace,“ řekl ČT.
S kolegy chtěl také probrat otázku, zda mohou členské země dočasně zavést nulovou daň z přidané hodnoty na energie, kterou minulý týden schválila česká vláda. Česko přitom spoléhá na to, že mu Komise povolí výjimku z pravidel unijního trhu, která rušení DPH neumožňují.
„Nechceme stahovat kalhoty před brodem a chceme vyjednávat maximální možnou výhodu, to znamená až nulu. Kdyby Evropská komise nakonec nulu neakceptovala, tak se musíme bavit o změně zákona na pět, deset procent a kompenzovat to dalšími nástroji“ avizuje vicepremiér.
„Existuje scénář, který by mohla Česká republika využít – zavést to na dva měsíce a čekat, že se ze strany Evropské komise nebude nic dít, že nespustí mechanismus žaloby,“ doplňuje zpravodaj ČT s tím, že pokud by Česko po dvou měsících od nulového DPH opět upustilo, Komise už by neměla co žalovat.
