Příslušníkům bezpečnostních sborů se příští rok zvednou tarify o deset procent, u prvních dvou tarifních tříd o sedmnáct procent. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). O desetinu se od ledna zvednou také platy vojáků z povolání na tarifech. Na jednání také kabinet schválil dary ve vyši 70,7 milionu korun pro Ukrajinu a Afghánistán.
Podobně hodlá kabinet postupovat i v příštích letech a má v tom také podporu sněmovní opozice. Na lednovém zvýšení platů dalších státních zaměstnanců, například učitelů, se ale zatím vládní koalice nedohodla.
„Jsme v situaci, kdy Česká republika čelí významným bezpečnostním hrozbám a rizikům. Potřebujeme, aby tady byla stabilita, pokud jde o personální složení těchto pracovníků bezpečnostních složek,“ uvedl Jurečka. Dohoda o zvýšení platů pro vojáky podle něj byla od konce srpna.
Policisté, hasiči, příslušníci vězeňské služby a celníci, kteří jsou ve služebním poměru méně než tři roky, budou mít v první tarifní třídě v základu 23 300 korun, ve druhé 25 070 korun. Po každých třech letech ve služebním poměru se částka zvyšuje. Tarifní výdělek nezahrnuje osobní a další příplatky. Při započtení příplatků například v druhé tarifní třídě by měl plat přesáhnout třicet tisíc korun.
„Není to určitě konečná fáze, chceme sledovat i vývoj v platech a reagovat na to, určitě to není poslední navýšení do konce volebního období,“ uvedl pro ČT ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Navýšení o deset procent v dalších třídách má přispět ke stabilizaci sborů a k tomu, aby od nich neodcházeli zkušení příslušníci. Ve třetí třídě tak bude například tarifní plat při nejnižší možné době praxe činit 25 360 korun, v osmé 36 900 korun a v 11. nejvyšší třídě 46 460 korun. S navýšením o dalších deset procent do všech tarifů se pak počítá u pracovníků v dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby.
„Je to navýšení, které se týká jedné skupiny a brzdí propad celkových příjmů. O dva dny dříve Český statistický úřad ukázal, že v letošním roce reálné příjmy všech zaměstnanců klesly zhruba o deset procet, tak je snaha brzdit propad alespoň u jedné skupiny, takže nejde ve své podstatě o navýšení,“ uvedl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Dodal, že pro řadu dalších skupin zaměstnanců se nic nemění.
Rozhodnutí vlády ve středu ocenila i opozice, shodně ale hnutí ANO a SPD mluví o tom, že navýšení je jen minimální a mohlo přijít dřív. „Včas to není, to si nebudeme namlouvat, je to prostě na poslední chvíli, ale zaplať pánbůh za to,“ okomentovala změnu předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) jde o minimální hladinu, kterou si v současné době stát může dovolit.
Finanční dary pro Ukrajinu a Afghánistán
Na zasedání rovněž schválil kabinet tři dary v celkové výši 70,7 milionu korun, které budou směřovat na Ukrajinu a do Afghánistánu. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že peníze půjdou například na modulární ubytovací jednotky či zdravotnický autobus na Ukrajině a na základní potřeby afghánského obyvatelstva.
Dvacet milionů korun obdrží zvláštní svěřenecký fond Organizace spojených národů (OSN) pro Afghánistán. „Je to záležitost, kterou děláme dlouhodobě. Je to základní prevence migrace,“ řekl na tiskové konferenci Lipavský.
Na Ukrajinu v souvislosti s válečným konfliktem půjde na návrh ministerstva zahraničí 50,7 milionu korun, z toho 30,7 milionu dostane ukrajinské ministerstvo zdravotnictví na zajištění mobilní zdravotní péče. Konkrétně bude resort financovat zdravotnický autobus, dvě mobilní zdravotnické jednotky a mobilní stanovou jednotku.
Zbytek daru obdrží rada města Znamjansk na zajištění mobilního ubytování pro vnitřně vysídlené obyvatele pro nadcházející zimu. Modulární jednotky by měly být vybaveny a napojeny na energetickou a kanalizační síť do města Znamjanka v Kirovohradské oblasti.
Limity hluku
Na návrh ministerstva zdravotnictví také kabinet schválil zmírnění limitů hluku z dopravy. Vicepremiér Marian Jurečka dodal, že se to bude týkat jen starších staveb, kde jsou vyčerpané jiné technické možnosti ochrany obyvatel.
„Bavíme se o lokalitách, kde už dopravní stavba i ubytování je, třeba po desítky let. Technické možnosti se tam vyčerpaly a není možné to tam zajistit,“ řekl Jurečka. Podle informací na webu ministerstva má hluk nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém a způsobuje poruchy spánku. I dosud platné limity byly u starších staveb vyšší než doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO).
