Platy politiků jsou svázány i s platy soudců a státních zástupců a my jsme tu opakovaně čelili hrozbě reálné, která nakonec nastala, že se soudci začali obracet na Ústavní soud, řekl v pořadu 90' ČT24 předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Dodal, že je připraven se o situaci bavit. Členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) poznamenala, že se situace dala řešit dohodou. Vůle vlády k řešení návrhu podle ní není žádná.
Jsme ochotni jednat o zmrazování platů, řekl Výborný. Podle Balaštíkové vláda odmítá komunikovat
35 minut
Zmrazení platů ústavních činitelů
Platy politiků byly zmrazeny v letech 2021-2022. „My se nechceme dočkat toho, že se budeme jako stát soudit se soudci. To byl jeden z důvodů, proč po dvou letech došlo k rozmrazení, a není pravdou, že jsme si od ledna navýšili platy,“ uvedl Výborný a dodal, že došlo ke skokovému nárůstu. K tomu by nedošlo, kdyby platilo to, co jejich předchůdci schválili už v roce 2015 – tedy takzvaný automat, kdy se platy soudců a ústavních činitelů odvíjejí od platů ve veřejné sféře.
„Když budou klesat, tak logicky budou klesat i platy ústavních činitelů a soudců,“ uvedl Výborný s tím, že politici by neměli co každý rok hlasovat o platech, protože to vyvolává emoce.
V pátek zařazení zmrazení platů politiků na pět let na mimořádnou schůzi navrhlo opoziční hnutí ANO. Koalice to většinou jednoho hlasu odmítla, což na tiskové konferenci zkritizoval i prezident Petr Pavel, který zároveň vyzval vládu, aby s opozicí nalezla řešení. Není podle něj možné snížit růst důchodů a na druhé straně ponechat platy ústavních činitelů na současné výši.
Výborný podotkl, že hnutí ANO návrh předneslo z čistě populistických důvodů, zákon byl navíc neaktuální, rok a půl starý a podle něj nebyl dobře připraven. Balaštíková oponovala, že koalice nemá zájem o situaci jednat. „Jestliže vidíme, jaká je situace, tak bychom měli jít příkladem,“ uvedla s tím, že ji i mrzí postoj prezidenta, který se k návrhu podle ní postavil alibisticky. Zmínila, že pro zákon vždy hlasovala.
Pokud by koalice měla o zákon zájem, šel by podle ní pozměňovacími návrhy upravit. „My jsme se domnívali, že s námi potom budou hovořit. Neučinili tak, nesvolali žádné jednání a mohli dávno ten zákon připravit, pakliže by to mysleli opravdu vážně,“ uvedla s tím, že vláda zatím jen „luxuje“ peněženky občanům.
Láska: Je nepochopitelné, že s tím vláda nepřišla dříve
Senátor Václav Láska (SEN 21), který byl dalším hostem pořadu, zmínil, že nechápe, že vláda odmítla o návrhu jednat. Zároveň je ale podle něj ještě více nepochopitelné, že vláda nepřišla s takovým návrhem nebo s obdobným návrhem sama a opozici nepředběhla.
„Když přišli s návrhem na valorizaci důchodů, tak současně s tím měli mít připravené nějaké gesto, návrh, který by snižoval růst našich platů, aby veřejnosti ukázali, že my politici jdeme prvním příkladem,“ uvedl.
Dodal, že nyní by se mělo s platy rychle jednat, aby si proti sobě politici „nepoštvali“ veřejnost. A zároveň, aby se nastavil takový systém, aby se do něj nemuselo dalších dvacet let sahat, což by podle něj ocenili všichni politici. „Protože projednávání svých vlastních platů je jedna z nejhloupějších věcí, kterou jako politik můžete zažít.“
Honzejk: Jde o PR
Podle komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka, dalšího hosta pořadu, jde o záležitost PR a pro opozici jde o vítaný nástroj politického marketingu. „Když se podíváme na to, co to reálně rozpočtově znamená, tak to zvýšení platu politiků přijde ročně na zhruba 600 milionů. A když se to srovná s valorizací důchodů, která kdyby neproběhla, tak by to bylo 30 miliard ročně – ta porce je úplně jiná.“ Zmínil, že jde o populistické gesto.
„Politici jsou svým způsobem manažeři společnosti a když je společnost v krizi, tak jsou krizoví manažeři a ti, aby dělali svoji práci dobře, tak musí být zaplacení. Když je nějaká firma v krizi, tak tam přeci nepošlete někoho, kdo dostane třináct korun na hodinu, a nebudete si myslet, že to všechno vyřeší,“ podotkl Honzejk s tím, že dobře placení politici jsou podle něj politici méně náchylní ke korupci a ochotni odevzdávat maximální výkon.
Zároveň podotkl, že vláda by současně měla udělat solidární gesto. Ani on prý nechápe, proč vláda s návrhem na zmrazení jako gestem solidarity nepřišla dříve než opozice. „Fialova vláda není příliš komunikačně zdatná,“ podotkl.
Platy ústavních činitelů se podle platného zákona od loňského roku odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Do té doby obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5.
