Nezvýšit úrokové sazby je očekávané rozhodnutí, řekl v pořadu Interview ČT24 bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podotkl, že jde o těžké rozhodování v mimořádně těžké době. Inflace se podle něj zatím nezastavuje, ale známky ochlazování již vidět jsou. Důležité podle něj je, aby centrální banka přesvědčila občany, že peníze budou mít po přečkání těžké doby znovu stabilní hodnotu.
Bylo to očekávané rozhodnutí, hodnotí exguvernér Singer krok ČNB
26 minut
Interview ČT24: Exguvernér ČNB Miroslav Singer
Bankovní rada České národní banky jednala ve čtvrtek poprvé s novým guvernérem Alešem Michlem o nastavení úrokových sazeb a ponechala je beze změny na sedmi procentech. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
„Myslím, že rozhodování by bylo více nakloněno zvýšení úrokových sazeb, kdyby ty trhy nereagovaly poměrně v klidu,“ podotkl Singer a dodal, že se důsledky tohoto rozhodnutí uvidí už během srpna. „Trhy reagují všude a vidíme, že sazby ještě stoupají ve většině teritorií, že inflace se zatím nezastavuje, ale známky ochlazování už vidět jsou.“
Podle něj je vidět, že si v nynější situaci může bankovní rada dovolit trochu počkat. „Že situace není tak dramatická, aby bylo potřeba něco činit,“ konstatoval. Dodal, že kdyby nyní rozhodovalo složení minulé bankovní rady, sazby by rostly dramaticky. „Všechny ukazatele tvrdí, že rizika narostla,“ uvedl.
Podle Singera poměrně zásadní informací je také to, že rada prodloužila horizont, na který se dívá. „Nesnaží se inflaci dostat k tomu cíli za rok a půl, ale spíše za dva roky,“ podotkl.
Zásadní je podle něj také chování lidí. „Jestli si lidi řeknou, že je načase přestat šetřit a začít nakupovat, nebo nikoliv. To teď banka neví a situaci to významně ovlivní. (…) To už není centrální banka schopna ovlivňovat pákou úrokových měr nebo něčeho jiného. Záleží na tom, jak si to každý vyhodnotí.“
Klíčová je podle Singera komunikace centrální banky. „Nemůžete říkat lidem, aby šetřili, když jim dramaticky stoupají náklady na energie a na teplo. Spíše je to o tom, je dokázat přesvědčit, že ty peníze budou mít stabilní hodnotu po přečkání určitého období. To nebude snadná komunikace,“ míní.
Pokud podle něj budou ukazatele v nejbližší době stále vysoké a proinflační, tak se bude opět rozhodovat. „V září půjde o to, jestli bude třeba udělat více nebo méně, nebo jestli se situace stabilizuje,“ zmínil a dodal, že úrokové sazby mohou případně růst donekonečna. „Prostor pro růst sazeb je neomezený,“ podotkl a zmínil 70. léta v USA, kdy se sazby zvedly na dvacet procent.
Koordinace vlády a centrální banky
„Pokud se manévr nepovede, pokud se začnou roztáčet inflační očekávání, mzdové požadavky, nezbyde nic jiného než inflaci zastavit tímto způsobem,“ vysvětlil s tím, že druhou možností je pak sledovat, jak „inflace začne akcelerovat způsobem, který je v Čechách nevídaný a politicky nepřijatelný.“
Zdůraznil rovněž potřebu koordinace vlády a centrální banky. Pro to, aby inflace nenarostla do závratných výšin, pak podle něj vláda musí především „šponovat rozpočet.“ „Je to strašně těžké, protože všichni, co hovoří o potřebě snižovat inflaci, současně zmíní něco o potřebě se vyzbrojit, podpořit Ukrajinu, zachránit rodiny, což jsou věci, které jdou proti sobě,“ podotkl s tím, že rozhodování je o prioritách.
„Já si myslím, že priorita je skutečně snížení inflace. Nelze to roztáčet dál. Je to odpovědnost vlády a i za cenu, že to bude bolet,“ dodal.
Prohlásil, že vláda nemůže pomoci s energiemi všem. „Budou muset konat, pakliže chtějí snížit inflaci. Pokud konat nebudou, pak ale bude muset ČNB dříve nebo později mít úroky podstatně výše. To je hra, která se nyní hraje.“
