Umělá inteligence může v Evropě a USA připravit o práci čtvrtinu lidí, říká zpráva Goldman Sachs

Umělá inteligence by mohla ve světě nahradit člověka na 300 milionech pracovních míst. Vyplývá to podle serveru BBC ze zprávy americké investiční banky Goldman Sachs. Ve Spojených státech a Evropě by umělá inteligence podle zprávy mohla zastat zhruba čtvrtinu pracovních úkolů, mohla by ale rovněž vést k tvorbě nových pracovní míst a k růstu produktivity.

Zpráva upozorňuje, že možnosti využití umělé inteligence se v jednotlivých odvětvích výrazně liší. Například v administrativě lze podle zprávy zautomatizovat 46 procent pracovních úkolů, zatímco ve stavebnictví je to pouze šest procent, píše BBC.

Program, který změnil svět

Umělá inteligence se v poslední době dostala do centra pozornosti díky chatovacímu systému ChatGPT, který vyvinula společnost OpenAI podporovaná Microsoftem.

ChatGPT patří do kategorie generativní umělé inteligence a dokáže na základě jednoduchých dotazů generovat články, eseje, vtipy, ale i poezii. Na základě obrovského množství dat se podobně jako člověk učí, jak odpovídat na podněty uživatelů.

Budoucnost se špatně předpovídá

Generální ředitel německé mediální skupiny Axel Springer Mathias Döpfner nedávno uvedl, že systémy jako ChatGPT by mohly nahradit novináře. Podle BBC obavy o své pracovní vyhlídky v souvislosti s umělou inteligencí vyjadřují také někteří umělci.

„Jsem si jistý pouze tím, že nemůžeme vědět, kolik pracovních míst generativní umělá inteligence nahradí,“ řekl BBC ekonom Carl Benedikt Frey působící na Oxfordské univerzitě. „ChatGPT například umožňuje lidem s průměrným písemným projevem vytvářet eseje a články. Novináři tak budou čelit větší konkurenci,“ dodal.

To podle něj bude znamenat velký tlak na finacování a dá se tedy očekávat v těchto oborech přinejmenším pokles platů. „Vezměme si zavedení technologie GPS a platforem, jako je Uber. Znalost všech ulic v Londýně najednou ztratila na hodnotě – a tak se řidičům v reakci na to výrazně snížily mzdy, podle našeho průzkumu přibližně o 10 procent. Výsledkem byly nižší mzdy, nikoliv menší počet řidičů,“ doplnil expert s tím, že v příštích několika letech bude mít generativní umělá inteligence pravděpodobně podobný vliv na širší soubor kreativních úkolů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 1 hhodinou

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 17 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 19 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 21 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 22 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 22 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...