Osm z deseti českých firem se letos podle personalistů chystá přidat svým zaměstnancům. Mzdy by průměrně měly růst zhruba o osm až deset procent. Medián mezd – tedy prostřední hodnota, která zohledňuje velký počet lidí s nízkými příjmy – stoupl podle čerstvých dat statistiků skoro na 37 a půl tisíce korun. A letos má růst pokračovat. Navzdory tomu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) varuje, že letos reálné mzdy kvůli vysoké inflaci neporostou.
Většina firem chce zaměstnancům letos přidat, reálná mzda přesto nejspíš nevzroste
5 minut
Události: Firmy v Česku chtějí zaměstnancům letos zvedat mzdy
„V průměru by letos mzdy a platy měly růst o osm procent. Současně odhadujeme, že roční inflace bude vyšší, což znamená, že ani letos neporostou reálné mzdy,“ říká Stanjura. Doplnil, že pokud se České národní bance (ČNB) podaří příští rok inflaci stlačit ke třem procentům a níž, existuje předpoklad, že reálné mzdy růst opět začnou.
Zaměstnanci zvyšování mezd žádají kvůli rychlému zdražování. A firmy jim kvůli obecnému nedostatku pracovníků často vyhoví. Podle centrální banky ale právě růst výdělků může inflaci držet na vysokých hodnotách.
Podle personalistů by v současné situaci bylo efektivnější, kdyby firmy své zaměstnance motivovaly spíš pomocí bonusů nebo benefitů, ne vyšším platem či mzdou.
Cesta do pekel?
„To navyšování mezd je cesta do pekel. Ona se už takhle roztáčí spirála. Když přidáte do fixní mzdy člověku, který už je relativně dobře zaplacený, tak už mu to nevezmete. Takže vás to nutí pak dát těm ostatním podobně, protože nemůžete mít různé platy na jedné pozici a vlastně je to nejdražší způsob, jak člověka odměnit nebo motivovat,“ vysvětluje generální ředitelka náborové společnosti Manpower Jaroslava Rezlerová.
Právě ze mzdově inflační spirály má obavy i Česká národní banka. Upozorňuje na to, že pokud by zaměstnavatelé přidávali příliš, inflace by se na vyšších hodnotách držela déle. A bankovní rada by pak zvažovala růst úrokových sazeb.
„Je pro nás důležité, aby se mzdy nezvyšovaly. My v ČNB jsme našim zaměstnancům zvýšili mzdy letos o čtyři a půl procenta. Chtěli jsme tím vyslat příklad, aby se nezvyšovaly razantně mzdy v celé ekonomice,“ řekl nedávno guvernér centrální banky Aleš Michl.
V Česku navíc příliš neklesá rozdíl mezi odměňováním mužů a žen. Podle statistického úřadu mají ženy mediánovou mzdu zhruba o pět a půl tisíce nižší. „Ženy pobírají o 16,4 procenta méně na srovnatelných pozicích. To je hodně. Je to samozřejmě průměr všech profesí, v každém odvětví je situace jiná,“ dodala Rezlerová.
Česko tak za unijním třináctiprocentním průměrem zaostává. Ještě větší rozdíly mezi odměňováním žen a mužů jsou ale třeba v Německu, Rakousku nebo Estonsku.
Průměrná mzda v Česku vloni překonala čtyřicetitisícovou hranici. Podle statistiků nejméně, necelých 24 tisíc, berou pracovníci v hotelech a restauracích. Lehce pod průměrem jsou výdělky v největším odvětví – průmyslu. Lépe jsou na tom úředníci se skoro třiačtyřiceti tisíci. Nejvíc, kolem sedmdesáti tisíc hrubého měsíčně, dostávají lidé v peněžnictví, IT a komunikaci.
