Důchod v lednu vzroste dle odhadu o 650 korun měsíčně

6 minut
Události: Jak porostou důchody
Zdroj: ČT24

Průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Vyplývá to z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun. Podobným odhadem disponuje i ministerstvo práce, přesný návrh lednového zvyšování důchodů bude mít šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) hotový v září. Zohlední inflaci mezi loňským červencem a letošním červnem.

„Počítáme v našem propočtu s inflací, s důchodcovskou inflací 3,1 procenta. Vyšel nám zatím předběžný odhad, že by nárůst důchodů měl být asi 649 korun, takže poměrně výrazný,“ popsal analytik Národní rozpočtové rady Michal Hlaváček.

Podle Jurečky to může být plus minus zmiňovaná částka. „Ale úplně přesný dopočet budeme mít 10. září, kdy budeme mít data i o růstu průměrné mzdy, pak to dopočítáme,“ dodal.

Zhruba o tři stovky by tak mohl stát podle předběžných propočtů zvýšit důchody všem penzistům bez rozdílu. Zbylá část poroste procentuálně. I příští rok tak dostanou víc přidáno ti, kdo mají vyšší důchody.

Průměrný čistý důchod by měl podle propočtů Národní rozpočtové rady vzrůst od ledna o téměř 650 korun a překročí v příštím roce 21 700 korun měsíčně. Od roku 2020 celkem poskočí průměrná penze víc než o polovinu, a vzroste tak rychleji než inflace, která za stejné v období v součtu vystoupá o třetinu.

„Je tam vždycky garance toho, že důchody rostou o inflaci, jsou plně valorizovány, takže kupní síla je tímto plně zachovávána, plus je tam ještě nárůst o jednu třetinu růstu reálných mezd,“ vysvětlil Jurečka.

Opozice: Zvyšování je pomalé

Zvýšení reálných mezd ale stát, podobně jako letos nebo loni, v příštím roce do růstu důchodů počítat nebude. Důvodem je propad reálných mezd v letech 2022 a 2023. Opozice tvrdí, že i proto je zvyšování důchodů příliš pomalé.

„Určitě to není dostatečné ani důstojné a bezesporu to nebude stačit na zvýšené životní náklady, které dneska všichni mají, včetně seniorů. Ať už se podíváte na nájmy nebo ať se podíváte na ceny potravin, energií,“ upozornila místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.

Podle místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Lucie Šafránkové (SPD) je potřeba se dokázat postarat o tyto nejzranitelnější skupiny obyvatelstva. „Chtěli bychom přidat minimálně okolo té tisícikoruny,“ uvedla.

I zákonný růst penzí přijde v příštím roce státní rozpočet na víc než dvacet miliard. To je skoro dvakrát víc než letos, kdy průměrná měsíční penze vzrostla o necelých 360 korun. „Bereme to jako fakt, jako mandatorní výdaj,“ konstatoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Valorizační vzorec je teď nastaven správně, míní místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). „Za nás je ta úprava taková, aby důchodový systém byl udržitelný a abychom měli na důchody pro příští generace,“ řekla.

„Politické strany garantují a Piráti mezi nimi, že prostě vždycky je pokryta inflace,“ dodala místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Vláda rozhodne o lednovém růstu důchodů na konci září. V tu dobu už si budou moci jednotliví penzisté s přesností na koruny spočítat, jak vysokou částku stát přidá právě jim.

Letos se musí stát postarat o celkem dva miliony a 833 tisíc důchodců. Většina z toho jsou starobní penzisté a z nich jich skoro tři čtvrtě milionu začalo dávku čerpat předčasně. Populace stárne. Na číslech uplynulých let se ale projevily i dopady covidové éry nebo úpravy pravidel.

A i když se počty penzistů různě mění, jedna věc zůstává stabilní. Výdaje státu na důchody stabilně rostou. V roce 2015 vyplácel stát penzistům 400 miliard korun. Suma s každým dalším rokem poskočila nahoru až na loňských 716 miliard.

A protože příjmy nerostly tak rychle, je momentálně systém důchodového pojištění v minusu. Letos do konce května deficit přesáhl deset miliard korun. Nepříznivý trend ale zpomalil. V předchozích dvou letech byl penzijní systém ke konci května 30 miliard korun v minusu. Letos je schodek zhruba třikrát nižší. I kvůli tomu, že se zatím do zvyšování důchodů nepočítá růst reálných mezd – důvodem je jejich výrazný propad v předchozích letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 1 hhodinou

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 1 hhodinou

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
před 2 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 3 hhodinami
Načítání...