Wagnerova skupina strana 3 z 5

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.

U Minsku přistálo v úterý ráno před osmou místního času soukromé letadlo zakladatele ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenije Prigožina, tvrdí s odvoláním na službu Flightradar24 agentura Reuters i běloruská skupina Hajun, která monitoruje pohyby ruských sil. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že wagnerovci předají svou těžkou armádní techniku jednotkám ruské armády. Zpravodajská služba FSB zastavila podle ruské státní agentury TASS Prigožinovo stíhání.

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin chtěl během své krátké vzpoury poukázat na neschopnost vedení ruské armády a ministerstva obrany, které řídí politický matador Sergej Šojgu. Podle expertů ale Kreml změny v blízké době nechystá. Šojgu patří mezi populární politiky a těší se důvěře vládce Vladimira Putina, pro něhož není snadno nahraditelný. Neúspěchy ruské armády na Ukrajině a laxní přístup vojsk k postupujícím silám wagnerovců nicméně odhalily slabiny v Šojguově vedení resortu obrany. Putin tak má podle analytiků o čem přemýšlet.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí v projevu k národu vyzval členy žoldnéřské Wagnerovy skupiny, aby vstoupili do armády, nebo odešli do Běloruska. Informovala o tom agentura AFP. Prohlášení prezidenta reaguje na víkendovou vzpouru wagnerovců vedených Jevgenijem Prigožinem.

Spojené státy odloží přijetí nových sankcí proti Wagnerově vojenské společnosti, protože nechtějí, aby to vypadalo, že jsou na straně ruského vůdce Vladimira Putina, kterému se podařilo přestát jejich vzpouru, informoval v neděli server listu Wall Street Journal (WSJ). Listy The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP) s odvoláním na anonymní zdroje napsaly, že americké tajné služby o záměru šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina provést ozbrojenou akci věděly s předstihem, jasné nebylo jen její přesné načasování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že události v Rusku odhalily slabost Putinova režimu.

Po změně podpory by od července mohlo zůstat bez bydlení zhruba deset tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hostem byla i opoziční poslankyně a členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO), podle které by však změny v podpoře mohly dopadnout až na 50 tisíc lidí. V pořadu se věnovali také evropské migrační reformě, plánovanému rozpočtu pro ministerstvo vnitra nebo současnému dění v Rusku.

„Přiznám se, že mi to moc smysl nedává, alespoň ne ta fakta, která jsou na povrchu, která jsou zjevná. Je to jakési drama, které se zvrhlo nakonec v komedii, ale to neznamená, že pod povrchem neprobíhají jiné věci,“ hodnotí analytik a bývalý generální konzul Vladimír Votápek (Piráti) sobotní tažení Wagnerovy skupiny směrem k Moskvě.

Ukrajinské síly pokračují v ofenzivě proti ruské armádě na východě země a daří se jim v důležitých oblastech postupovat vpřed. Ve své pravidelné zprávě to v neděli píše britská vojenská rozvědka. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat upozornil, že ruské útoky ze vzduchu byly v sobotu méně početné, podle něj zasáhly Záporožskou oblast střely S-300. Při útoku na Vuhledar zahynul jeden civilista, doplnil šéf oblastní správy Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Ruský vůdce Vladimir Putin zároveň speciální vojenskou operaci, což je termín, kterým Moskva nazývá svou invazi na Ukrajinu, označil v rozhovoru pro televizi za nejvyšší prioritu.

Ozbrojená vzpoura žoldnéřů ze soukromé Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina je zradou Ruska a její osnovatelé budou tvrdě potrestáni, řekl v sobotu v první reakci na dění na jihu země prezident Vladimir Putin. Vojáci podle něj postupu wagnerovců „hrdinně“ vzdorují, prezident však zároveň připustil, že situace v Rostově na Donu je velice složitá. Podporu Putinovi vyjádřili předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin i čečenský lídr Ramzan Kadyrov.

Ruská tajná služba FSB zahájila trestní řízení proti šéfovi Wagnerovy soukromé armády Jevgeniji Prigožinovi kvůli výzvě k ozbrojené vzpouře, informovala agentura Reuters. Podle generální prokuratury mu hrozí až dvacet let vězení. Prigožin předtím na audionahrávce oznámil, že 25 tisíc bojovníků se hodlá vypořádat s bezprávím v Rusku a vyzývá další Rusy, aby se k nim připojili. BBC informovala, že moskevské ředitelství FSB je v pohotovosti a na silnici z Voroněže a Rostova na Donu do Moskvy vznikají kontrolní stanoviště. Agentura TASS informuje o zpřísňování bezpečnostních opatření v hlavním městě.

Moskva verbuje do své války proti Ukrajině tisíce vězňů. Někteří přitom spáchali tak závažné zločiny, že by neprošli ani u wagnerovců, píše nezávislý server Meduza. Šéfka nevládní organizace Rusko za mřížemi Olga Romanová řekla webu Vertska, že od 1. února, kdy ruská armáda začala s náborem vězňů, narukovalo už téměř patnáct tisíc trestanců. Žoldnéřská Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina dostala v únoru náhle zákaz verbovat další trestance a Kreml převzal nad procesem kontrolu. Prigožinova obliba v Moskvě klesá kvůli ostré kritice ruského vojenského velení, a to i přesto, že se jeho žoldnéřům podařilo dobýt Bachmut.

Na Ukrajině zůstává dobytí Doněcké a Luhanské oblasti hlavním cílem ruských sil, sdělil v sobotu generální štáb ukrajinské armády. Rusové podle něj v oblasti podnikají desítky útočných akcí. Mluví hlavně o městě Marjinka.

Soud bude řešit další dva případy spojené s protivládními demonstracemi na Václavském náměstí. Kvůli podezření ze schvalování genocidy před něj opět půjde Jakub Jašek, nepravomocně odsouzený kvůli nášivce s písmenem Z a logem ruské Wagnerovy skupiny. Státní zástupkyně také podala návrh na potrestání muže, který podle policie po březnovém protestu poškodil projíždějící auto s ukrajinskou SPZ.

Majitel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v nejnovějším rozhovoru opět kritizoval ruské vojenské velení, kterému se podle něj nepovedlo naplnit cíle invaze. Z Ukrajiny se podle něj v důsledku ruského vpádu stal národ známý po celém světě a z ukrajinské armády jedna z nejsilnějších. Kritizoval také poměry v ruské společnosti, které by podle něj mohly skončit až revolucí.

O město Bachmut na východě Ukrajiny se i přes víkendové zprávy z Moskvy o jeho dobytí stále bojuje, píše v pondělním ranním hodnocení situace na bojišti ukrajinský Generální štáb. Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v pondělí podle agentury Reuters uvedl, že jeho žoldnéři se začnou po úspěšném dobytí z Bachmutu stahovat. Americký Institut pro studium války (ISW) dále píše o tom, že se wagnerovcům patrně podařilo dostat pod kontrolu západní cíp Bachmutu.

Ukrajina tvrdí, že její vojáci stále brání několik průmyslových i rezidenčních objektů v Bachmutu a že navíc mají město částečně obklíčené. Ruské jednotky se prý musejí v částech města, které ovládají, kvůli tomuto obklíčení bránit. Rusové v sobotu ohlásili úplné dobytí města, což Kyjev odmítá. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je ale město zcela zničené.

Jeden člověk v noci na čtvrtek zahynul v jihoukrajinské Oděse poté, co tam ruská raketa zasáhla průmyslový komplex. Dle ukrajinského letectva protivzdušná obrana sestřelila 29 z 30 raket, které ruské síly na Ukrajinu vyslaly. Škody a oběti však způsobily také trosky zničených střel. Terčem útoků se stal také Kyjev. Informovali o tom ukrajinští představitelé. Ukrajinci tvrdí, že v bojích u Bachmutu dosáhli dalších územních zisků.

Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal jednatřicetiletého Jakuba Jaška půlroční podmínkou s odkladem na dva roky za veřejné schvalování válečných zločinů. Podle obžaloby se činu dopustil tím, že měl na sobě na březnové protivládní demonstraci v Praze nášivky s písmenem Z a logem ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Na rok mu soud zároveň zakázal pobyt na území hlavního města a vyměřil mu peněžitý trest ve výši dvanácti tisíc korun. Rozhodnutí není pravomocné, strany se proti němu mohou odvolat.

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v lednu nabídl Ukrajině, že jí prozradí pozice ruských jednotek, pokud Kyjev stáhne své vojáky od Bachmutu. Píše to americký list The Washington Post (WP) s odkazem na uniklé americké dokumenty. Kyjev údajně nabídku odmítl, protože Prigožinovi nevěří. Šéf wagnerovců zprávy o nabídce pro Ukrajinu označil za „nesmysl“, Kreml pak za „novinářskou kachnu“. Ukrajinská vojenská rozvědka později uvedla, že se jedná o „falešné zprávy“. Rusko se východoukrajinský Bachmut snaží dobýt už řadu měsíců.

Moskvu „vážně znepokojuje“ chování šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který se ve videích stále častěji zuřivě opírá do nejvyšších představitelů ruské armády. Serveru Meduza to řekly zdroje blízké Kremlu. Prigožin v týdnu jako první ohlásil ponižující útěk ruské brigády z ukrajinského Bachmutu. V jiném příspěvku se opřel do chamtivého „šťastného dědy“, který nechává umírat Rusy, jímž podle některých ruských představitelů mohl myslet Vladimira Putina. Reakce Moskvy zůstává nejasná, podle expertů ale Prigožin nabourává Putinův systém loajality a překročil už červenou čáru, takže by mohl být označen za zrádce.

O moc a zdroje v Súdánu spolu už měsíc válčí dva znesváření generálové, kteří kdysi společně potírali černošské rebelie v Dárfúru a jsou lidskoprávními organizacemi spojováni s pácháním zvěrstev. Zatímco šéf armády Abdul Fattáh Burhán si snaží udržet svou pozici de facto vládce Súdánu, velitel Jednotek rychlé reakce (RSF) Muhammad Hamdan Dagalo odmítl začlenit své bojovníky do armády. Díky kontrole zlatých dolů je Dagalo jedním z nejbohatších Súdánců se stotisícovou dobře vycvičenou a vyzbrojenou milicí. Podle expertů hrozí vleklý konflikt, který může destabilizovat celý region.

Brutální metody ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny bojující mimo jiné na Ukrajině přiměly některé evropské země zvážit další kroky. Velká Británie se zřejmě chystá zařadit wagnerovce na seznam teroristických organizací již v řádu týdnů, píše deník The Times. V Británii by tak bylo trestné členství v této skupině, pobídky k její podpoře nebo nošení jejích znaků na veřejnosti. Po zařazení wagnerovců na teroristický seznam volají nově také francouzští zákonodárci.

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin údajně dostal slib, že získá munici potřebnou k tomu, aby jeho bojovníci mohli pokračovat v dobývání ukrajinského Bachmutu. V neděli to napsal na sociální síti Telegram. Podle ukrajinské strany jsou Prigožinova vyjádření jen snahou odvést pozornost od těžkých ztrát. Ještě v pátek totiž Prigožin v ostrém prohlášení varoval, že vzhledem k nedostatku munice se stáhnou. V sobotu také prohlásil, že pozice předá bojovníkům čečenského vůdce Ramzana Kadyrova – a ten už prý dopisem požádal ruského vládce, aby jeho lidi poslal do Bachmutu.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina k 10. květnu stáhne od Bachmutu své jednotky do týlových táborů a pozice předá ruskému ministerstvu obrany. Oznámil to na Telegramu šéf uskupení Jevgenij Prigožin, který si už dříve ostře stěžoval na nedostatečné dodávky munice pro své síly. Rusko se snaží východoukrajinský Bachmut obsadit už řadu měsíců.