Prigožin nabídl Ukrajině, že jí výměnou za ústup z Bachmutu sdělí pozice ruských sil jinde, píše Washington Post

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v lednu nabídl Ukrajině, že jí prozradí pozice ruských jednotek, pokud Kyjev stáhne své vojáky od Bachmutu. Píše to americký list The Washington Post (WP) s odkazem na uniklé americké dokumenty. Kyjev údajně nabídku odmítl, protože Prigožinovi nevěří. Šéf wagnerovců zprávy o nabídce pro Ukrajinu označil za „nesmysl“, Kreml pak za „novinářskou kachnu“. Ukrajinská vojenská rozvědka později uvedla, že se jedná o „falešné zprávy“. Rusko se východoukrajinský Bachmut snaží dobýt už řadu měsíců.

„Koncem ledna, kdy jeho žoldnéřské jednotky umíraly po tisících v boji o zničené město Bachmut, učinil majitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin Ukrajině mimořádnou nabídku,“ píše americký deník, podle něhož Kyjevu nabídl informace o ruských pozicích, které by pak Ukrajina mohla využít k útoku na ruské síly.

Podle jednoho dokumentu Prigožin řekl ukrajinskému zpravodajskému důstojníkovi, že ruská armáda se potýká s problémy s dodávkami munice. Ukrajinským silám poradil, aby postupovaly vpřed útokem na hranici Krymu, který Rusko nezákonně anektovalo.

Zpráva také odkazovala na další zpravodajské informace, které tvrdily, že Prigožin si byl vědom poklesu morálky nejen mezi ruskými vojáky, ale i mezi wagnerovci. Někteří z jeho bojovníků se prý zdráhali uposlechnout rozkaz působit v oblasti Bachmutu, kde probíhala silná palba, ze strachu z dalších ztrát. 

Nabídku prý Prigožin učinil skrze své kontakty ve vedení ukrajinské vojenské rozvědky, s níž během války potají komunikuje. Kyjev ale jeho návrh odmítl, uvádí WP s odvoláním na utajené americké dokumenty, které se objevily na komunikační platformě Discord.

Pochybné záměry

Jakých ruských jednotek se Prigožinova nabídka týkala, není zřejmé. To, že šéf wagnerovců několikrát jednal s ukrajinskou rozvědkou, ale listu potvrdili dva ukrajinští činitelé. Podle jednoho z nich Kyjev nabídku odmítl, protože mu nevěří.

Také nejmenovaný americký představitel podle WP uvedl, že Washington o Prigožinových záměrech pochybuje. Ukrajinští a američtí představitelé hovořili pod podmínkou anonymity, protože se jedná o citlivé informace. 

Prigožin ve zvukové zprávě, kterou v pondělí zveřejnila jeho tisková služba na Telegramu, označil zprávu amerického listu za nesmysl a naznačil, že útok na něj zinscenovali nejmenovaní obyvatelé oblasti Rubljovka na západním okraji Moskvy, kde sídlí mnoho podnikatelských a politických elit, píše Reuters. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS řekl, že informace The Washington Post působí jako „novinářská kachna“.

Zjištění amerického deníku označil za dezinformaci podle listu Ukrajinska pravda i mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov. „Speciální služby budou a měly by o takových věcech jednat, když to s ohledem na národní zájmy jinak nejde. Ukrajina udělá vše pro to, aby ochránila své národní zájmy,“ podotkl Jusov. „Co se týče jednotlivých falešných zpráv, nebudeme je komentovat,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v květnovém rozhovoru pro WP kontakty s Prigožinem nepotvrdil. „Je to záležitost (vojenské) rozvědky,“ řekl. Ukrajinský lídr také protestoval proti zveřejnění utajovaných informací a řekl, že úniky podle něj prospěly Rusku.

Stovky amerických vládních a vojenských dokumentů na sociální sítě podle vyšetřovatelů nahrál americký gardista Jack Teixeira, kterému nyní hrozí mnohaletý trest vězení. 

Prigožin se opakovaně dostává do sporů s ruským ministerstvem obrany a vedením ruské armády, které obviňuje z nedostatečné podpory wagnerovců. Ruské vedení prý neposílá žoldnéřům dostatek munice a nechává je ve velkém umírat.

Kreml podle některých zdrojů ztrácí s dosavadním spojencem prezidenta Vladimira Putina trpělivost poté, co šéf wagnerovců začal zveřejňovat kritická videa, v nichž se nevybíravě naváží do nejvyšších ruských vojenských činitelů. V jednom z videí kritizuje i chamtivého „starého dědu“, což mohl být podle některých hlasů i odkaz na samotného Putina.

Uniklé dokumenty podle WP naznačují, že Kyjev má podezření, že Kreml ví o komunikaci s ukrajinskou rozvědkou a možná i o nabídce týkající se Bachmutu. V jedné zachycené komunikaci se mluví o tom, že šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov „očekával, že Rusové použijí podrobnosti o Prigožinových tajných rozhovorech s rozvědkou a jeho schůzkách s jejími důstojníky v Africe, aby vypadal jako ukrajinský agent“.

O Bachmut se vedou už měsíce krvavé boje. Většinu města ovládají Rusové, Prigožin ale nedávno sám upozornil na ústup jedné ruské brigády z města. Ukrajinci tvrdí, že se jim v posledních dnech daří ve městě postupovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 25 mminutami

Maďaři volí parlament. Účast už překonala rekord

Premiér Viktor Orbán i opoziční lídr Péter Magyar během nedělního hlasování v maďarských parlamentních volbách mluvili o svém nadcházejícím vítězství. Volební účast podle Národního volebního úřadu po 17. hodině přesáhla 74 procent a stala se tak ještě před uzavřením volebních místností v 19 hodin rekordní. V roce 2022 činila 62,9 procenta.
06:00Aktualizovánopřed 47 mminutami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem.
15:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoMagyar má šanci vyhrát maďarské volby, shodují se Vondra, Telička a Joch

Hosté Nedělní debaty shodně předpokládají, že maďarské volby spíše vyhraje opoziční lídr Péter Magyar, a mohl by tak po šestnácti letech vystřídat ve vedení země Viktora Orbána, byť „politickou revoluci“ čekat nelze. Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra, bývalý eurokomisař Pavel Telička a ředitel Občanského institutu Roman Joch mluvili v debatě také o tom, zda považují současné Maďarsko za autoritářský stát a jak by se pod premiérem Magyarem mohla změnit zahraniční politika země.
před 4 hhodinami
Načítání...