Ruská FSB začala stíhat Prigožina za podněcování ke vzpouře. Moskva zřejmě zpřísňuje bezpečnostní opatření

Ruská tajná služba FSB zahájila trestní řízení proti šéfovi Wagnerovy soukromé armády Jevgeniji Prigožinovi kvůli výzvě k ozbrojené vzpouře, informovala agentura Reuters. Podle generální prokuratury mu hrozí až dvacet let vězení. Prigožin předtím na audionahrávce oznámil, že 25 tisíc bojovníků se hodlá vypořádat s bezprávím v Rusku a vyzývá další Rusy, aby se k nim připojili. BBC informovala, že moskevské ředitelství FSB je v pohotovosti a na silnici z Voroněže a Rostova na Donu do Moskvy vznikají kontrolní stanoviště. Agentura TASS informuje o zpřísňování bezpečnostních opatření v hlavním městě.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS novinářům sdělil, že ruský vládce Vladimir Putin byl ohledně Prigožina informován. Ruský národní protiteroristický výbor (NAK) podle ruských médií vyzval Prigožina, aby zanechal protiprávního jednání.

Bojovníky skupiny večer vyzval k návratu na základny také zástupce velitele ruské invaze na Ukrajinu, generál Sergej Surovikin, který má podle BBC k wagnerovcům blízko. Ve videonahrávce zveřejněné na internetu uvedl, že „protivník jen čeká na to, až se u nás zostří vnitropolitická situace“. BBC poznamenala, že není zřejmé, zda Surovikin vystoupil jen na základě Prigožinových výroků, či zda má konkrétní informace o pohybu wagnerovců mimo jejich základny. 

„Údajně dochází k tomu, že do těch míst, kde by se Prigožin a wagnerovci měli vyskytovat, jsou stahovány z jiných částí Ruska ozbrojené síly, které by se s nimi měly nějakým způsobem vypořádat. To samé se děje na území v okolí jejich kanceláří v Petrohradě a v Moskvě,“ uvedl ve vysílání ČT politický geograf Michael Romancov. Dodal, že Putin v minulosti Prigožina pravděpodobně potřeboval a nebránil mu v ostrých a kritických výrocích.

„Možná jej dokonce v těchto výzvách svého času podporoval, teď se zdá, že se Prigožin utrhl ze řetězu, nebo se uvnitř kremelských struktur děje něco, co nevidíme, ale zdá se, že jej má Putin spíš tendenci hodit přes palubu,“ dodal Romancov. 

5 minut
Události, komentáře: Prigožin obvinil ruskou armádu z útoku
Zdroj: ČT24

Na sociálních sítích se rovněž objevily záběry z Rostova na Donu, na kterých jsou v ulicích obrněné vozy. Podle BBC jsou na silnici vedoucí z Rostova do Moskvy zřízena kontrolní stanoviště.

„Bezpečnostní opatření v Moskvě byla posílena, všechny nejdůležitější objekty, státní orgány a objekty dopravní infrastruktury jsou pod zvýšenou ostrahou,“ informovala také agentura TASS s odvoláním na bezpečnostního činitele. V pohotovosti jsou oddíly rychlé reakce i polovojenské policejní jednotky OMON.

Ruská tajná služba FSB označila Prigožinova prohlášení a činy za výzvy k zahájení občanského konfliktu a „nůž do zad ruské armádě“, uvedla TASS. Bojovníky skupiny FSB v prohlášení vyzvala, aby Prigožinovy rozkazy ignorovali a svého šéfa naopak zadrželi.

„Dne 23. června 2023 zahájilo Vyšetřovací oddělení ruské Federální bezpečnostní služby legální a odůvodněně trestní řízení proti J. Prigožinovi podle článku 279 trestního zákoníku Ruské federace ve věci organizování ozbrojeného povstání. Jeho jednání bude řádně právně posouzeno,“ uvádí se v prohlášení prokuratury citovaném ruskou státní agenturou. Za tento trestný čin jsou sazby dvanáct až dvacet let vězení. 

Podle portálu Meduza Prigožin také obvinil pravidelnou ruskou armádu, že podnikla raketový útok na pozice jeho mužů. V důsledku tohoto úderu podle něj mnoho žoldnéřů zemřelo.

„Na tábory Wagnerovy soukromé vojenské společnosti byl podniknut raketový úder. Mnoho obětí. Podle informací očitých svědků z řad bojovníků byl úder veden ze strany týlu, byl tedy podniknutý vojáky spadajícími pod ruské ministerstvo obrany,“ citovala nahrávku Meduza. Ruské ministerstvo obrany útok na wagnerovce podle agentury TASS popřelo.

Kritika vojenského velení

„Rada velitelů Wagnerovy soukromé vojenské společnosti rozhodla, že zlo, které páchá armádní velení země, musí být zastaveno,“ hlásá také jedna z nahrávek zveřejněná na stejném telegramovém kanálu. „Je nás 25 tisíc a jdeme zjistit, proč v zemi vzniká bezpráví… Všichni, kdo chcete, se k nám připojte,“ zní v další z nahrávek. 

Prigožin se v minulosti opakovaně pouštěl do ostré kritiky ruských armádních špiček. Jeho Wagnerova soukromá vojenská společnost se v minulých měsících mohutně angažovala v bojích o Bachmut. Prigožin si přitom například opakovaně a velmi nevybíravě stěžoval, že ruská armáda záměrně jeho mužům neposkytuje dostatek munice. V květnu nakonec Prigožin oznámil ovládnutí Bachmutu, jeho bojovníci se poté z města a jeho okolí stáhli.

Ve čtvrtek šéf wagnerovců obvinil ruské armádní velení ze zatajování skutečného stavu věcí na Ukrajině a ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova z toho, že Putinovi záměrně lžou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánoPrávě teď

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 1 hhodinou

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 7 hhodinami
Načítání...