Spojené státy odloží přijetí nových sankcí proti Wagnerově vojenské společnosti, protože nechtějí, aby to vypadalo, že jsou na straně ruského vůdce Vladimira Putina, kterému se podařilo přestát jejich vzpouru, informoval v neděli server listu Wall Street Journal (WSJ). Listy The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP) s odvoláním na anonymní zdroje napsaly, že americké tajné služby o záměru šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina provést ozbrojenou akci věděly s předstihem, jasné nebylo jen její přesné načasování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že události v Rusku odhalily slabost Putinova režimu.
„Washington nechce vypadat, že se staví na něčí stranu,“ citoval server jednoho z amerických činitelů k otázce sankcí. Další postihy proti soukromé žoldnéřské skupině související s jejím působením v Africe chtěly USA původně oznámit v úterý.
Spojené státy na wagnerovce sankce uvalily opakovaně. Například v lednu americké ministerstvo financí Wagnerovu skupinu označilo za nadnárodní zločineckou organizaci.
Americké rozvědky se o Prigožinových záměrech dozvěděly v polovině června a obratem informovaly Bílý dům a další vládní orgány, píše WP. Podle NYT se o věci dozvěděla i úzká skupina lídrů Kongresu, a to ve čtvrtek, kdy tajné služby získaly další informaci potvrzující, že wagnerovci chystají ozbrojenou akci uvnitř Ruska.
Pojar: České tajné služby byly s těmi americkými v kontaktu, dostávaly informace
„To, že o té akci americké tajné služby věděly dopředu, není překvapivé. (…) Vzpomeňme si na konec roku 2021, kdy americké zpravodajské služby varovaly Bílý dům, a ten pak postupně celý svět, že ruský vůdce se chystá zaútočit na Ukrajinu,“ připomněl zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal. „Tehdy ale na rozdíl od této akce wagnerovců se Spojené státy rozhodly, že o tom budou mluvit veřejně,“ dodal.
V kontaktu s americkými zpravodajskými službami byly i ty české, prozradil poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Naše zpravodajské služby byly v kontaktu se všemi partnery, včetně amerických tajných služeb, a dostávaly informace,“ řekl ve vysílání České televize. „Ledacos jsme věděli, ale do detailů nemohu zacházet,“ poznamenal dále.
Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) po nedělním mimořádném jednání krizového štábu resortu zahraničí sdělil, že Česko kvůli bezpečnosti personál zastupitelského úřadu v Moskvě nebude nijak omezovat. „Platí, že všichni diplomaté a zaměstnanci jsou v pořádku a plní své úkoly,“ uvedl. Dodatečná bezpečnostní opatření Česko přijímat nebude.
„Zároveň se ukázalo, že Rusko bude nadále představovat hrozbu pro evropskou a českou bezpečnost v dalších letech a desetiletích. Takto s tím pracujeme ve strategických materiálech,“ řekl ministr. V Rusku podle Lipavského začal boj o nástupnictví po Putinovi. „V Rusku není demokracie. Vedení se pravděpodobně změní silou, nemůžeme očekávat mnoho klidu,“ konstatoval.
Zelenskyj hovořil s Bidenem, vyzval ke globálnímu tlaku na Moskvu
Ukrajinský prezident Zelenskyj a americká hlava státu Joe Biden spolu v neděli po telefonu hovořili o vývoji situace v Rusku. „Diskutovali jsme o průběhu ozbrojených střetů a procesech odehrávajících se v Rusku. Svět musí vyvíjet tlak na Rusko, dokud nebude obnoven mezinárodní pořádek,“ uvedl ukrajinský prezident na Twitteru. Hovor s Bidenem označil za „pozitivní a inspirativní“.
Podle Bílého domu lídři obou zemí kromě situace v Rusku mluvili také o ukrajinské protiofenzivě. Americký prezident znovu potvrdil neochvějnou podporu Spojených států Ukrajině. Zelenskyj pak po telefonátu vyzval na Twitteru ke globálnímu tlaku na Moskvu a v prohlášení dodal, že události odhalily slabost Putinova režimu.
O telefonátu na téma nepokojů v Rusku se svým americkým protějškem informoval podle agentury Reuters i ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Ten označil ruské úřady za slabé a dodal, že stažení ruských jednotek z Ukrajiny je pro Kreml tou nejlepší volbou. S ministrem obrany Spojených států Lloydem Austinem Reznikov podle svých slov diskutoval také o protiofenzivě Ukrajiny a o krocích k posílení ukrajinských ozbrojených sil.
Blinken: Prigožinova vzpoura odhaluje trhliny v ruském vedení
Víkendová vzpoura ruského oligarchy Prigožina a jeho žoldnéřů byla přímým zpochybněním autority ruského prezidenta Vladimira Putina a odhaluje trhliny ve vedení Ruska, řekl podle agentury AFP ve vysílání televize CBS americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ve vystoupeních na dalších stanicích pak vyjádřil názor, že konečné rozuzlení kauzy ještě nepřišlo.
„Přímo to napadlo Putinovu autoritu. Tudíž to nastoluje skutečné otázky a odhaluje skutečné trhliny,“ citovala Blinkena AFP. V rozhovoru s televizí CNN následně dodal, že „je příliš brzy na to říct, kam to povede“.
K dění v Rusku se v rozhovoru pro deník La Provence vyjádřil také francouzský prezident Emmanuel Macron, který uvedl, že Prigožinova vzpoura ukazuje, jak je ruský tábor uvnitř rozdělený. „To vše nás nutí k velké ostražitosti a plně ospravedlňuje podporu, kterou poskytujeme Ukrajincům v jejich odporu,“ uvedl Macron s odkazem na francouzskou pomoc Kyjevu v boji proti ruské agresi.
V Rusku panuje chaos, píší světová média
Prigožinovou hlavní motivací pro ozbrojenou akci vůči ruskému armádnímu velení a ministerstvu obrany podle amerických médií nebyl údajný raketový útok pravidelné ruské armády na pozice jeho žoldnéřů, ale dlouhotrvající antipatie, kterou šéf wagnerovců vůči představitelům ruské armády chová.
Tato nevraživost vyvrcholila 10. června po dobytí východoukrajinského města Bachmutu, když ruské ministerstvo obrany vydalo nařízení, že všichni dobrovolní bojovníci se musejí podpisem smlouvy podřídit velení pravidelné ruské armády. „Pro Prigožina bylo naprosto vyloučené, aby wagnerovce podřídil velení (ministra obrany Sergeje) Šojgua,“ řekla NYT Taťjana Stanová, politoložka z analytického centra Carnegie. Deník připomíná, že antipatie mezi Šojguem a Prigožinem je vzájemná.
Sobotní pokus o vzpouru wagnerovců sice nakonec neuspěl, události ale ukázaly, jak chaotická situace v Rusku panuje, a naznačily, že pozice Vladimira Putina je mnohem méně pevná, než se zdálo. Píší to světová média ve svých nedělních komentářích. List The Wall Street Journal usuzuje, že se Putinovi vymstila válka na Ukrajině, nedělník The Sunday Times zase hovoří o jeho ponížení.
„Povstání wagnerovců vedené Prigožinem je definitivním potvrzením toho, jak katastroficky se válka na Ukrajině pro Putina vyvíjí. I když ruský vůdce bude mít navrch v bitvě proti wagnerovcům, je těžké si představit, že může takové ponížení přežít. Jeho prestiž, jeho moc a dokonce i jeho život jsou teď dány všanc,“ napsal Gideon Rachman v deníku Financial Times. „Před 15 měsíci stála armáda Vladimira Putina před Kyjevem. Teď ruský lídr bojoval o to, aby udržel Moskvu,“ shrnul komentátor.
Také Peter Baker v deník The New York Times došel k závěru, že vzpoura wagnerovců je pro Putina největší výzvou za dobu jeho vlády. „Krátkodeché povstání naznačuje, že Putinova moc je nejvíce oslabená od chvíle, kdy se před více než dvěma desetiletími dostal do úřadu,“ píše.
Italský deník La Stampa chápe vzpouru jako důkaz, že Rusko zachvátil chaos, bulvární britský nedělník Sunday Mirror má na první straně titulek „Teror se obrátil proti diktátorovi, Putin balancuje na hraně“.
ISW: Povstání odhalilo slabiny v ruské vnitřní bezpečnosti
Ve své analýze sobotního dění v Rusku americký Institut pro studium války (ISW) napsal, že povstání wagnerovců odhalilo závažné slabiny v systému ruské vnitřní bezpečnosti. Podle odhadu analytiků se mohli wagnerovci při svém tažení dostat až na předměstí Moskvy, kdyby to jejich šéf Jevgenij Prigožin chtěl.
„Prigožinovo povstání názorně ukázalo, že ruským silám chybí rezervy v mnoha týlových oblastech, a téměř určitě oslabí morálku ruského vojska na Ukrajině, což je něco, čeho mohou ukrajinské síly využít, aby přizpůsobily své pokusy o prolomení ruské obrany,“ uvádí ve své zprávě ISW.
Podle amerických analytiků nebude po uzavření dohody, kterou zprostředkoval Lukašenko, pravděpodobně existovat Wagnerova soukromá společnost nadále jako nezávislý aktér, i když některé části této organizace by mohly přetrvat. Začlenit by se mohly do pravidelné armády, jak dlouhodobě požadoval ministr obrany Sergej Šojgu. Právě dlouhodobý spor mezi Prigožinem na jedné a Šojguem a náčelníkem generálního štábu ruské armády Valerijem Gerasimovem na druhé straně vedl podle analytiků k tažení wagnerovců na Moskvu. Podle ISW ale Prigožin přecenil své síly.
Skutečnost, že Lukašenko z událostí vzešel jako někdo, kdo hrál přímou roli v zastavení tažení wagnerovců na Moskvu, je podle ISW „ponižující pro Putina“ a mohlo by běloruskému autoritářskému lídrovi „přinést další výhody“. „Lukašenkem vyjednaná dohoda je nicméně krátkodobou záplatou, nikoli dlouhodobým řešením,“ dodal ISW.
Ukrajinska pravda: Prigožin možná dostal slíbeno, že armáda vymění velení
Šéf wagnerovců možná v rámci dohody, která v sobotu ukončila tažení jeho jednotek na Moskvu, dostal slíbeno, že se vymění armádní velení, píše s odkazem na informace ukrajinské rozvědky server Ukrajinska pravda. Podle něj by součástí ujednání mohla být mimo jiné výměna ministra obrany Sergeje Šojgua a několika dalších vojenských představitelů, včetně náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, s nimiž má Prigožin dlouhodobé spory.
Podle serveru je navíc nejisté, zda se část wagnerovců skutečně přesune do Běloruska. Nic se neví ani o tom, kde se nachází samotný Prigožin, který se na veřejnosti ukázal naposledy v sobotu večer, když autem odjel z Rostova na Donu, napsal server BBC. Jeho účty na sociálních médiích zatím mlčí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v sobotu odmítl sdělit, zda byly Prigožinovi učiněny nějaké ústupky, kromě záruk bezpečnosti pro něj a jeho muže. „Neexistují žádné další podmínky, o kterých bych vám mohl říci,“ uvedl. Na otázku, zda v důsledku dohody dojde k personálním změnám na ruském ministerstvu obrany, Peskov odpověděl: „Tyto záležitosti jsou výhradní výsadou a kompetencí vrchního velitele (Putina) v souladu s ústavou Ruské federace. Je tedy nepravděpodobné, že by se tyto věci projednávaly v rámci výše uvedených kontaktů.“
Ruské dálnice částečně zpět v provozu
„Omezení (na dálnicích) byla zrušena,“ uvedla v noci na neděli nejprve ruská státní organizace zodpovědná za správu silnic, ráno ovšem informaci opravila s tím, že restrikce v Moskevské a Tulské oblasti nadále platí. Odpoledne ruská agentura TASS s odkazem na ruskou státní správu dálnic informovala, že průjezdná je už i důležitá dálnice M4 vedoucí z Rostova na Donu do Moskvy.
Na některých záběrech na sociálních sítích je vidět, jak si desítky obyvatel Rostova na Donu v noci na neděli odjíždějící wagnerovce natáčeli a jak je hlasitě oslavovali. Povzbudivého pokřiku se při odjezdu dostalo i Prigožinovi. Server BBC News k tomu poznamenává, že v hodinách po ukončení vzpoury bylo vidět mnoho záběrů, na nichž veřejnost v tomto městě dávala najevo svou podporu žoldnéřům.
Policistům, kteří se po odchodu wagnerovců vrátili do ulic, se ale podle exilového ruského serveru Meduza ne vždy dostalo takového přijetí. Na některých záběrech jsou vidět skupiny lidí, které policisty častují slovy o ostudě a zrádcích.
Později během neděle přišly zprávy o tom, že wagnerovci vyklízejí pozice a stahují se také z Voroněžské a Lipecké oblasti. Oba regiony leží mezi Rostovem na Donu a Moskvou. Podle agentury AFP zůstává v ruském hlavním městě a okolí nadále v platnosti režim protiteroristické operace.
