Majitel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v nejnovějším rozhovoru opět kritizoval ruské vojenské velení, kterému se podle něj nepovedlo naplnit cíle invaze. Z Ukrajiny se podle něj v důsledku ruského vpádu stal národ známý po celém světě a z ukrajinské armády jedna z nejsilnějších. Kritizoval také poměry v ruské společnosti, které by podle něj mohly skončit až revolucí.
Prigožin: Ukrajinci jsou jako Římané v časech prosperity, jejich armáda je jedna z nejsilnějších na světě
„Cílem speciální vojenské operace byla denacifikace, ale z Ukrajiny jsme udělali národ známý po celém světě. Jsou jako Řekové nebo Římané v časech prosperity. Co se týče ‚demilitarizace‘, pokud měli na začátku speciální operace řádově 500 tanků, teď jich mají pět tisíc. Pokud tehdy umělo bojovat 20 tisíc vojáků, teď jich je 400 tisíc. Jak jsme ji demilitarizovali?“ ptá se Prigožin v rozhovoru.
Rusko podle něj přišlo na Ukrajinu, aby hledalo „nacisty“, ale místo toho pokazilo život úplně všem. Takzvanou denacifikaci a demilitarizaci jako jedny z deklarovaných cílů invaze vytyčil ruský prezident Vladimir Putin, který vydal rozkaz ke vpádu ruských vojsk. Ukrajina i Západ od počátku tvrdily, že pravou motivací je získání ukrajinského území.
Invaze také podle Prigožina udělala z ukrajinské armády jednu z nejsilnějších na světě. „Mají vysokou úroveň organizace, výcviku, zpravodajství, mají nejrůznější zbraně. Fungují stejně úspěšně s jakýmikoliv systémy – sovětskými, těmi z NATO,“ vysvětluje Prigožin. Wagnerovu skupinu nicméně označil za nejlepší armádu současnosti, hned za ní je prý armáda Ruska.
Obává se ale prý i scénáře, ve kterém by Ukrajina mohla být ve své protiofenzivě úspěšná a získat zpět území obsazená po zahájení invaze v minulém roce. „Zde je pesimistický scénář: Ukrajinci dostanou rakety, vycvičí své jednotky, budou pokračovat v ofenzivě a pokusí se o protiútok. Je možné, že tato protiofenziva bude na některých místech úspěšná a obnoví hranice z roku 2014 – to se může snadno stát,“ líčí Prigožin s odkazem na první ruskou invazi na Ukrajinu, při níž Moskva okupovala Krym a část Donbasu. „Musíme být tedy připraveni na těžkou válku.“
Optimistický scénář by naopak podle něj vypadal tak, že se Západ válkou vyčerpá a „Čína všechny posadí k jednacímu stolu“. Rusku pak připadnou všechna obsazená území. Šance, že se to stane, jsou ale podle něj malé.
Určitě si nemyslí, že by Rusko mělo k dosažení vítězství použít jaderné zbraně. Použití atomové bomby přirovnal k útoku sekerou v sousedské šarvátce. „Neměli byste na souseda jít se sekerou. Je lepší být poctivý: buď ho porazte, nebo přiznejte, že on porazil vás. Bitevní pole je místo, kde můžete dokázat, že máte pravdu,“ řekl.
„Miluji vlast, poslouchám Putina“
Prigožin také opět zkritizoval ministerstvo obrany, se kterým vede už dlouhé měsíce mocenské spory a často mu vytýká chyby ohledně válečného tažení. Za hlavní problém označil ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova. „Moje politické krédo je: miluji vlast, poslouchám Putina. Šojgu by měl být vyhozen a my budeme dál bojovat,“ řekl.
Oběma zmíněným také vyčítá, že jeho Wagnerova skupina neobdržela zásoby zbraní a munice, čímž oslabili jeho tažení u Bachmutu.
Rusko by podle Prigožina mělo vyhlásit stanné právo, novou vlnu mobilizace a zásadně navýšit výrobu munice, jinak hrozí jeho zánik. „Musíme si přestat užívat, budovat nové silnice, novou infrastrukturu a pracovat jen na válce,“ řekl Prigožin. „Rusko musí několik let žít jako Severní Korea, zavřít všechny hranice, přestat blbnout, vzít všechny chlapce ze zahraničí a tvrdě pracovat. Pak uvidíme výsledky,“ dodal.
Kritizoval také poměry v ruské společnosti, která je podle něj rozdělená – zatímco děti elit dávají na obdiv svůj „luxusní, bezstarostný život“, děti obyčejných lidí se vrací domů „v zinkových rakvích a roztrhaní na kusy“.
„Tento rozkol by mohl skončit podobně jako v roce 1917 revolucí, kdy nejprve povstali vojáci a poté jejich blízcí,“ myslí si Prigožin a upozorňuje na desítky tisíc rodin, které přišly ve válce o své příbuzné. „Moje doporučení ruským elitám je: pošlete své kluky do války, a až půjdete na jejich pohřby, až je začnete pohřbívat, tehdy si lidé řeknou, že věci jsou fér,“ dodal.
Dobytí Bachmutu stálo nejspíš více životů než invaze do Afghánistánu
Moskva již v sobotu ohlásila, že se wagnerovcům a ruské armádě podařilo dobýt několik měsíců obléhané město Bachmut. Kyjev tuto informaci nepotvrdil a v minulých dnech tvrdil, že se ve městě stále bojuje.
Šéf žoldnéřů v souvislosti s tím uvedl, že u východoukrajinského města padlo asi 20 procent z 50 tisíc vězňů, které se mu podařilo naverbovat – tedy asi 10 tisíc mužů. Prigožinova tvrzení se chopili zejména proruští váleční blogeři, kteří komentovali masivní rozsah ztrát a spekulovali, že skutečné počty Rusů zabitých v boji můžou být mnohem vyšší.
Podle odhadů webu Meduza celkem přišla Wagnerova skupina u Bachmutu o více než 30 tisíc mužů, z nichž kolem 15 tisíc v boji zemřelo. Ruský politik Viktor Alksnis poznamenal, že jde o větší ztráty, než které měl Sovětský svaz za celých devět let trvání invaze v Afghánistánu.
„Prigožinova tvrzení o ztrátách začala určovat převládající diskurz o celé ruské kampani v Bachmutu,“ píše ve své analýze Institut pro studium války (ISW). Podle analytiků budou vysoké ztráty a náklady na bitvu o město definovat podobu debaty v ruském informačním prostoru i do budoucna.
Rozhovor s Prigožinem vedl politický stratég a někdejší proruský aktivista z Charkova Konstantin Dolgov, který se po roce 2014 přestěhoval do Ruska a začal pracovat pro Sergeje Kirijenka, zástupce šéfa Putinovy kanceláře. Dolgov působil také v propagandistickém projektu Telega Online. Po zveřejnění rozhovoru s Prigožinem byl ale propuštěn.