Prigožin nabídl Ukrajině, že jí výměnou za ústup z Bachmutu sdělí pozice ruských sil jinde, píše Washington Post

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v lednu nabídl Ukrajině, že jí prozradí pozice ruských jednotek, pokud Kyjev stáhne své vojáky od Bachmutu. Píše to americký list The Washington Post (WP) s odkazem na uniklé americké dokumenty. Kyjev údajně nabídku odmítl, protože Prigožinovi nevěří. Šéf wagnerovců zprávy o nabídce pro Ukrajinu označil za „nesmysl“, Kreml pak za „novinářskou kachnu“. Ukrajinská vojenská rozvědka později uvedla, že se jedná o „falešné zprávy“. Rusko se východoukrajinský Bachmut snaží dobýt už řadu měsíců.

„Koncem ledna, kdy jeho žoldnéřské jednotky umíraly po tisících v boji o zničené město Bachmut, učinil majitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin Ukrajině mimořádnou nabídku,“ píše americký deník, podle něhož Kyjevu nabídl informace o ruských pozicích, které by pak Ukrajina mohla využít k útoku na ruské síly.

Podle jednoho dokumentu Prigožin řekl ukrajinskému zpravodajskému důstojníkovi, že ruská armáda se potýká s problémy s dodávkami munice. Ukrajinským silám poradil, aby postupovaly vpřed útokem na hranici Krymu, který Rusko nezákonně anektovalo.

Zpráva také odkazovala na další zpravodajské informace, které tvrdily, že Prigožin si byl vědom poklesu morálky nejen mezi ruskými vojáky, ale i mezi wagnerovci. Někteří z jeho bojovníků se prý zdráhali uposlechnout rozkaz působit v oblasti Bachmutu, kde probíhala silná palba, ze strachu z dalších ztrát. 

Nabídku prý Prigožin učinil skrze své kontakty ve vedení ukrajinské vojenské rozvědky, s níž během války potají komunikuje. Kyjev ale jeho návrh odmítl, uvádí WP s odvoláním na utajené americké dokumenty, které se objevily na komunikační platformě Discord.

Pochybné záměry

Jakých ruských jednotek se Prigožinova nabídka týkala, není zřejmé. To, že šéf wagnerovců několikrát jednal s ukrajinskou rozvědkou, ale listu potvrdili dva ukrajinští činitelé. Podle jednoho z nich Kyjev nabídku odmítl, protože mu nevěří.

Také nejmenovaný americký představitel podle WP uvedl, že Washington o Prigožinových záměrech pochybuje. Ukrajinští a američtí představitelé hovořili pod podmínkou anonymity, protože se jedná o citlivé informace. 

Prigožin ve zvukové zprávě, kterou v pondělí zveřejnila jeho tisková služba na Telegramu, označil zprávu amerického listu za nesmysl a naznačil, že útok na něj zinscenovali nejmenovaní obyvatelé oblasti Rubljovka na západním okraji Moskvy, kde sídlí mnoho podnikatelských a politických elit, píše Reuters. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS řekl, že informace The Washington Post působí jako „novinářská kachna“.

Zjištění amerického deníku označil za dezinformaci podle listu Ukrajinska pravda i mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov. „Speciální služby budou a měly by o takových věcech jednat, když to s ohledem na národní zájmy jinak nejde. Ukrajina udělá vše pro to, aby ochránila své národní zájmy,“ podotkl Jusov. „Co se týče jednotlivých falešných zpráv, nebudeme je komentovat,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v květnovém rozhovoru pro WP kontakty s Prigožinem nepotvrdil. „Je to záležitost (vojenské) rozvědky,“ řekl. Ukrajinský lídr také protestoval proti zveřejnění utajovaných informací a řekl, že úniky podle něj prospěly Rusku.

Stovky amerických vládních a vojenských dokumentů na sociální sítě podle vyšetřovatelů nahrál americký gardista Jack Teixeira, kterému nyní hrozí mnohaletý trest vězení. 

Prigožin se opakovaně dostává do sporů s ruským ministerstvem obrany a vedením ruské armády, které obviňuje z nedostatečné podpory wagnerovců. Ruské vedení prý neposílá žoldnéřům dostatek munice a nechává je ve velkém umírat.

Kreml podle některých zdrojů ztrácí s dosavadním spojencem prezidenta Vladimira Putina trpělivost poté, co šéf wagnerovců začal zveřejňovat kritická videa, v nichž se nevybíravě naváží do nejvyšších ruských vojenských činitelů. V jednom z videí kritizuje i chamtivého „starého dědu“, což mohl být podle některých hlasů i odkaz na samotného Putina.

Uniklé dokumenty podle WP naznačují, že Kyjev má podezření, že Kreml ví o komunikaci s ukrajinskou rozvědkou a možná i o nabídce týkající se Bachmutu. V jedné zachycené komunikaci se mluví o tom, že šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov „očekával, že Rusové použijí podrobnosti o Prigožinových tajných rozhovorech s rozvědkou a jeho schůzkách s jejími důstojníky v Africe, aby vypadal jako ukrajinský agent“.

O Bachmut se vedou už měsíce krvavé boje. Většinu města ovládají Rusové, Prigožin ale nedávno sám upozornil na ústup jedné ruské brigády z města. Ukrajinci tvrdí, že se jim v posledních dnech daří ve městě postupovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 6 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 9 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 12 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 14 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...