Šéf MI6 v Praze varoval před Čínou, ruské občany vyzval ke spolupráci

16 minut
Ředitel britské rozvědky MI6 Richard Moore v Praze
Zdroj: ČT24

Mnoho Rusů je tiše zděšeno tím, že ruské ozbrojené síly demolují ukrajinská města, vyhánějí nevinné rodiny z jejich domovů a unášejí tisíce dětí. Ve středečním projevu na britském velvyslanectví v Praze to řekl šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore. Ukrajina podle něj za poslední měsíc osvobodila větší část území, než Rusko zabralo za poslední rok. Řekl také, že MI6 aktuálně věnuje nejvíce svých prostředků na Čínu, a vzpomněl její politiku sbírání zahraničních dat při prodeji vakcín proti koronaviru.

Zničující válka může podle Moorea skutečně skončit jen tehdy, až svrchovaná Ukrajina bude žít ve svobodě. Ukrajinské ozbrojené síly přešly do protiofenzivy, čímž prokazují svoji ohromující schopnost osvojení nové technologie, poznamenal Moore.

Americký institut pro studium války (ISW) minulý týden uvedl, že ukrajinské síly za pět týdnů protiofenzivy osvobodily území téměř o stejné rozloze, jakou se Rusům podařilo ovládnout za posledního půl roku. Vycházel přitom ze svých vlastních propočtů, podle nichž ukrajinské síly od 4. června osvobodily 253 kilometrů čtverečních, zatímco Rusko od 1. ledna do minulého týdne ovládlo na Ukrajině 282 kilometrů čtverečních.

Moore v projevu často hledal paralely mezi nynější ruskou agresí na Ukrajině a invazí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československa. Mnoho Rusů má podle Moorea stejné dilema jako někteří právě před 55 lety, když jsou svědky úplatnosti, vnitřních rozbrojů a neschopnosti svých lídrů.

Spolupracujte s námi na ukončení krveprolití, vyzval Moore ruské občany

Zároveň spousta ruských občanů podle šéfa MI6 uvnitř tuší, že pohnutky prezidenta Vladimira Putina k napadení sousední země jsou podvodné.

„Zvu je, aby dělali to, co ostatní už činí 18 měsíců, a spolupracovali s námi. Naše dveře jsou vždy otevřené,“ řekl Moore. S jejich nabídkami pomoci bude služba zacházet s profesionalitou, kterou je proslulá, uvedl. „Jejich tajemství budou u nás vždy v bezpečí a společně budeme pracovat na tom, aby krveprolití skončilo,“ dodal šéf MI6. 

Česko se i vzhledem ke svým historickým zkušenostem podle Moorea nepřekvapivě stalo jednou z prvních evropských zemí, která Ukrajině pomohla vojenskými dodávkami a ukázala obrovskou velkorysost ukrajinským lidem.

Některé země se ale podle Moorea namísto podpory Ukrajiny rozhodly být komplicem agresora. Zmínil v tomto ohledu Írán a jeho dodávky dronů, které ničí ukrajinská města. Toto rozhodnutí podle Moorea vyvolalo rozepře v nejvyšších patrech režimu v Teheránu.

Vliv v Africe

Moore také hovořil o vlivu Ruska v Africe. Putinův režim podle něj nemá žádný zájem na míru a stabilitě kontinentu, naopak k udržení svého vlivu potřebuje konflikty a slabé státy, které Kreml vidí jako cíle kontroly a vykořisťování v „novém ruském imperialismu“.

Wagnerovci prokazatelně působí nejméně pět let v několika zemích Sahelu a severní Afriky. „Wagnerovi žoldnéři udrží u moci autoritáře, zatímco tyto vlády postoupí Rusku, nebo jednotlivým Rusům, privilegovaná práva k nerostnému bohatství svých občanů,“ uvedl Moore.

Připomněl také některé výroky šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina. Vůdci daných afrických zemí podle něj museli sledovat žoldnéře, jak se obrátili proti Putinovi a vyrazili na Moskvu. „Pokud ruští žoldnéři mohou zradit Putina, koho dalšího mohou zradit? A když mohou postupovat na Moskvu, jaká další hlavní města mohou ohrozit?“ tázal se Moore.

5 minut
Horizont ČT24: Ředitel MI6 Richard Moore v Praze
Zdroj: ČT24

Ochrana dat před Čínou

Moore také řekl, že britská rozvědka MI6 aktuálně věnuje nejvíce svých prostředků na Čínu, což odráží rostoucí globální význam této asijské země. Podle Moorea stabilně rozšiřovala svůj vliv tím, že nabízela ambiciózní obchody, které vypadaly příliš dobře na to, aby byly skutečné.

Upozornil mimo jiné na to, že když Čína prodávala vakcíny proti koronaviru po světě, postarala se o to, aby dané země sdílely své datové kolekce o očkování s Pekingem. „Kontrola nad daty je nezbytná pro národní svrchovanost. Vlády mají povinnost zabezpečit data generovaná občany a národními projekty, ať už ve zdravotnictví, nebo v infrastruktuře,“ řekl šéf MI6. „Pokud odevzdáte svá data jinému státu, riskujete polapení sama sebe do ‚datové pasti‘, která oslabí vaši suverenitu a ponechá vás zranitelným,“ doplnil.

V souvislosti s prodejem vakcín proti covidu-19 uvedl, že právě takové podmínky, jako je sdílení datových kolekcí v jakékoli smlouvě, by měly vyvolat znepokojení. Autoritářské režimy se podle Moorea snaží schovat své záměry ve „sněhové bouři propagandy a dezinformací“. Stále více to pak dělají s pomocí umělé inteligence (AI), která podle šéfa rozvědky otevírá nové prostory pro tzv. fake news.

Vliv AI na tajné služby

Moore dále mluvil o důsledcích AI pro tajné služby. „Díky AI budou informace nekonečně dostupnější a někteří se tážou, zda připraví o práci zpravodajské služby, jako je ta moje,“ uvedl. „Ve skutečnosti pravděpodobně opak bude pravdou,“ doplnil.

Práce lidských agentů „na správných místech“ podle něj nabere na významu. „Nikdy nejsou pouze pasivními sběrači informací. Naši agenti mohou být úkolováni a řízeni, mohou identifikovat nové otázky, na které jsme nevěděli, že se máme ptát. Někdy mohou ovlivnit rozhodnutí uvnitř vlády nebo teroristické skupiny,“ poznamenal Moore.

Uvedl také, že jeho služba, společně se svými spojenci, má v úmyslu zvítězit v závodě a zvládnout etické a bezpečné využití AI. „Pravdou je, že některé země mají neodmyslitelné výhody, kterým se nikdy nebudeme moci vyrovnat, nebo bychom to ani nechtěli,“ doplnil Moore.

Čína podle něj ke svým obrovským domácím datovým kolekcím přidává data ze zahraničí. „A čínské orgány si nedělají velké starosti s otázkami osobního soukromí nebo individuální bezpečnosti dat. Jsou zaměřeny na kontrolu informací a na zabránění zveřejnění nevyhovující pravdy,“ dodal.

Moore připomněl dubnová slova britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, podle nějž Británie bude rozhodně bránit svoji národní bezpečnost a své hodnoty, ale zároveň je absolutně nezbytné nějakým způsobem s Čínou navázat vztah. Pokud by se to nepodařilo, bylo by to kontraproduktivní z hlediska národních zájmů, uvedl tehdy šéf britské diplomacie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Irsko chce usnadnit nasazení jednotek v zámoří

Otázka evropské obrany se řeší i v Irsku, jednom z mála neutrálních států Evropské unie. Irské ozbrojené síly se až na výjimky a některé mírové mise OSN neúčastní žádných operací mimo své území. To by se teď mohlo změnit – vláda chystá úpravy, kterými by nasazení jednotek v zámoří usnadnila. Zvyšují se i výdaje na obranu po vzoru evropských partnerů, byť ze zemí EU dává Irsko i tak vůbec nejméně ze všech. Dublin vynakládá na armádu necelé půl procento HDP.
před 3 hhodinami

Tusk požádá v nejbližší době parlament o hlasování o důvěře vládě

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina a Rusko se v Istanbulu dohodly na nové výměně zajatců

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Německo bude dál odmítat žadatele o azyl na hranicích, řekl Dobrindt. Soudu navzdory

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nawrocki získal většinu mladých, jeho vítězství oslabí Tuskovu vládu

Vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách je ranou pro liberální vládu Donalda Tuska. V Nawrockém zůstává v čele země hlava státu, která bude blokovat koaliční záměry. Nawrockému k vítězství pomohli mezi jinými i mladí voliči, z nichž většina volila v prvním kole krajně pravicového Slawomira Mentzena a v druhém kole se přiklonila právě ke konzervativnímu kandidátovi.
před 8 hhodinami

V ukrajinské Pavučině se chytily nenahraditelné ruské letouny

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).
před 9 hhodinami

Východní a severní křídlo NATO podporuje pět procent HDP na obranu

Země východního a severního křídla NATO chtějí, aby Aliance směřovala k cíli pěti procent HDP vydávaných na obranu. Shodli se na tom lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v NATO. S touto podporou nesouhlasilo Maďarsko, proto je výstupem summitu pouze prohlášení předsedajících zemí Litvy, Polska a Rumunska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...