Mnoho Rusů je tiše zděšeno tím, že ruské ozbrojené síly demolují ukrajinská města, vyhánějí nevinné rodiny z jejich domovů a unášejí tisíce dětí. Ve středečním projevu na britském velvyslanectví v Praze to řekl šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore. Ukrajina podle něj za poslední měsíc osvobodila větší část území, než Rusko zabralo za poslední rok. Řekl také, že MI6 aktuálně věnuje nejvíce svých prostředků na Čínu, a vzpomněl její politiku sbírání zahraničních dat při prodeji vakcín proti koronaviru.
Zničující válka může podle Moorea skutečně skončit jen tehdy, až svrchovaná Ukrajina bude žít ve svobodě. Ukrajinské ozbrojené síly přešly do protiofenzivy, čímž prokazují svoji ohromující schopnost osvojení nové technologie, poznamenal Moore.
Americký institut pro studium války (ISW) minulý týden uvedl, že ukrajinské síly za pět týdnů protiofenzivy osvobodily území téměř o stejné rozloze, jakou se Rusům podařilo ovládnout za posledního půl roku. Vycházel přitom ze svých vlastních propočtů, podle nichž ukrajinské síly od 4. června osvobodily 253 kilometrů čtverečních, zatímco Rusko od 1. ledna do minulého týdne ovládlo na Ukrajině 282 kilometrů čtverečních.
Moore v projevu často hledal paralely mezi nynější ruskou agresí na Ukrajině a invazí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československa. Mnoho Rusů má podle Moorea stejné dilema jako někteří právě před 55 lety, když jsou svědky úplatnosti, vnitřních rozbrojů a neschopnosti svých lídrů.
Spolupracujte s námi na ukončení krveprolití, vyzval Moore ruské občany
Zároveň spousta ruských občanů podle šéfa MI6 uvnitř tuší, že pohnutky prezidenta Vladimira Putina k napadení sousední země jsou podvodné.
„Zvu je, aby dělali to, co ostatní už činí 18 měsíců, a spolupracovali s námi. Naše dveře jsou vždy otevřené,“ řekl Moore. S jejich nabídkami pomoci bude služba zacházet s profesionalitou, kterou je proslulá, uvedl. „Jejich tajemství budou u nás vždy v bezpečí a společně budeme pracovat na tom, aby krveprolití skončilo,“ dodal šéf MI6.
Česko se i vzhledem ke svým historickým zkušenostem podle Moorea nepřekvapivě stalo jednou z prvních evropských zemí, která Ukrajině pomohla vojenskými dodávkami a ukázala obrovskou velkorysost ukrajinským lidem.
Některé země se ale podle Moorea namísto podpory Ukrajiny rozhodly být komplicem agresora. Zmínil v tomto ohledu Írán a jeho dodávky dronů, které ničí ukrajinská města. Toto rozhodnutí podle Moorea vyvolalo rozepře v nejvyšších patrech režimu v Teheránu.
Vliv v Africe
Moore také hovořil o vlivu Ruska v Africe. Putinův režim podle něj nemá žádný zájem na míru a stabilitě kontinentu, naopak k udržení svého vlivu potřebuje konflikty a slabé státy, které Kreml vidí jako cíle kontroly a vykořisťování v „novém ruském imperialismu“.
Wagnerovci prokazatelně působí nejméně pět let v několika zemích Sahelu a severní Afriky. „Wagnerovi žoldnéři udrží u moci autoritáře, zatímco tyto vlády postoupí Rusku, nebo jednotlivým Rusům, privilegovaná práva k nerostnému bohatství svých občanů,“ uvedl Moore.
Připomněl také některé výroky šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina. Vůdci daných afrických zemí podle něj museli sledovat žoldnéře, jak se obrátili proti Putinovi a vyrazili na Moskvu. „Pokud ruští žoldnéři mohou zradit Putina, koho dalšího mohou zradit? A když mohou postupovat na Moskvu, jaká další hlavní města mohou ohrozit?“ tázal se Moore.
Ochrana dat před Čínou
Moore také řekl, že britská rozvědka MI6 aktuálně věnuje nejvíce svých prostředků na Čínu, což odráží rostoucí globální význam této asijské země. Podle Moorea stabilně rozšiřovala svůj vliv tím, že nabízela ambiciózní obchody, které vypadaly příliš dobře na to, aby byly skutečné.
Upozornil mimo jiné na to, že když Čína prodávala vakcíny proti koronaviru po světě, postarala se o to, aby dané země sdílely své datové kolekce o očkování s Pekingem. „Kontrola nad daty je nezbytná pro národní svrchovanost. Vlády mají povinnost zabezpečit data generovaná občany a národními projekty, ať už ve zdravotnictví, nebo v infrastruktuře,“ řekl šéf MI6. „Pokud odevzdáte svá data jinému státu, riskujete polapení sama sebe do ‚datové pasti‘, která oslabí vaši suverenitu a ponechá vás zranitelným,“ doplnil.
V souvislosti s prodejem vakcín proti covidu-19 uvedl, že právě takové podmínky, jako je sdílení datových kolekcí v jakékoli smlouvě, by měly vyvolat znepokojení. Autoritářské režimy se podle Moorea snaží schovat své záměry ve „sněhové bouři propagandy a dezinformací“. Stále více to pak dělají s pomocí umělé inteligence (AI), která podle šéfa rozvědky otevírá nové prostory pro tzv. fake news.
Vliv AI na tajné služby
Moore dále mluvil o důsledcích AI pro tajné služby. „Díky AI budou informace nekonečně dostupnější a někteří se tážou, zda připraví o práci zpravodajské služby, jako je ta moje,“ uvedl. „Ve skutečnosti pravděpodobně opak bude pravdou,“ doplnil.
Práce lidských agentů „na správných místech“ podle něj nabere na významu. „Nikdy nejsou pouze pasivními sběrači informací. Naši agenti mohou být úkolováni a řízeni, mohou identifikovat nové otázky, na které jsme nevěděli, že se máme ptát. Někdy mohou ovlivnit rozhodnutí uvnitř vlády nebo teroristické skupiny,“ poznamenal Moore.
Uvedl také, že jeho služba, společně se svými spojenci, má v úmyslu zvítězit v závodě a zvládnout etické a bezpečné využití AI. „Pravdou je, že některé země mají neodmyslitelné výhody, kterým se nikdy nebudeme moci vyrovnat, nebo bychom to ani nechtěli,“ doplnil Moore.
Čína podle něj ke svým obrovským domácím datovým kolekcím přidává data ze zahraničí. „A čínské orgány si nedělají velké starosti s otázkami osobního soukromí nebo individuální bezpečnosti dat. Jsou zaměřeny na kontrolu informací a na zabránění zveřejnění nevyhovující pravdy,“ dodal.
Moore připomněl dubnová slova britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, podle nějž Británie bude rozhodně bránit svoji národní bezpečnost a své hodnoty, ale zároveň je absolutně nezbytné nějakým způsobem s Čínou navázat vztah. Pokud by se to nepodařilo, bylo by to kontraproduktivní z hlediska národních zájmů, uvedl tehdy šéf britské diplomacie.
