Polsko posílá k běloruské hranici deset tisíc vojáků

Polsko rozmístí poblíž hranic s Běloruskem kolem deseti tisíc vojáků. Varšava tak chce odradit agresora od případného útoku, řekl rozhlasové stanici Polskie Radio ministr obrany Mariusz Blaszczak. O zvyšování počtu vojáků, kteří mají podpořit pohraniční stráž u hranic s Běloruskem, informovali polští činitelé už dříve. Varšava tyto kroky podle prohlášení činí v souvislosti s nárůstem migrace a přítomností ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Bělorusku.

„Přesouváme vojsko blíže k hranicím s Běloruskem, abychom odstrašili agresora, aby se neodvážil nás napadnout,“ řekl nyní šéf resortu obrany v rozhlasové stanici. „Na hranici bude kolem deseti tisíc vojáků. Čtyři tisíce budou přímo podporovat pohraniční stráž, šest tisíc jich bude v záloze,“ poznamenal ministr.

Náměstek polského ministra vnitra Maciej Wonsik ve středu uvedl, že Varšava vyšle během následujících dvou týdnů na hranice s Běloruskem další dva tisíce vojáků, což je dvojnásobek toho, co žádala pohraniční stráž.

Tlak na polsko-běloruských hranicí narůstá, i když není srovnatelný s tím, jaká byla situace před dvěma roky, podotkl Wonsik s odkazem na období, kdy se pokoušelo hranice z Běloruska do Polska překonat mnoho migrantů mimo jiné z Blízkého východu nebo Afriky, odkud prchají před chudobou či ozbrojenými konflikty.

Varšava a Evropská unie tehdy obvinily autoritářský režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU uvalené na režim kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice. Wonsik už v pondělí tvrdil, že na hranici s Běloruskem sílí agresivita vůči polským pohraničníkům a vojákům a z organizace nelegální migrace obvinil běloruské bezpečnostní složky.

Nápor uprchlíků

Letos úřady zaznamenaly více než devatenáct tisíc pokusů o nelegální překročení hranice, rekordní měsíc byl červenec, kdy se do Polska pokusily dostat téměř čtyři tisíce lidí, uvedlo Polskie Radio na svém webu. Za celý loňský rok úřady podle něj zaznamenaly necelých šestnáct tisíc pokusů.

V posledních týdnech se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která má podle polského premiéra Mateusze Morawieckého za cíl destabilizovat situaci na východním křídle NATO. Bělorusko rovněž podle médií v pondělí zahájilo poblíž hranic s Polskem a Litvou vojenské cvičení.

K napětí přispěl nedávný incident, kdy dva běloruské vrtulníky v malé výšce narušily polský vzdušný prostor, Minsk narušení hranic popřel. Polsko v souvislosti s dřívějším přílivem migrantů na hranici s Běloruskem vybudovalo oplocení vybavené elektronickou ochranou.

„Skloňují se různé scenáře, experti v debatách prakticky vylučují jakoukoli ozbrojenou konfrontaci polské armády a Wagnerovy skupiny. Spíše panují obavy, že by wagnerovci ještě více pomáhali migrantům překonávat 5,5 metru vysokou bariéru na pomezí Polska a Běloruska a zvýšili by tak migrační toky, které od léta 2021 nyní dosahují maxim,“ popsal ve čtvrtečních Událostech, komentářích zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. Wagnerovci by se také mohli mezi migranty vmísit a podnikat na polském území záškodnické akce.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pohrozil EU kvůli Kanadě vysokými cly

Americký prezident Donald Trump pohrozil Evropské unii (EU) dalšími cly i přerušením obchodu. Reagoval tak na prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že by se Kanada měla stát prvním přidruženým členem EU. Trump to podle agentury AFP označil za „možný projev nepřátelství“.
před 2 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA schválila balík protiruských sankčních opatření

Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Pro návrh zákona, který již v srpnu schválil Senát, podle agentury AP hlasovalo v republikány ovládané dolní komoře amerického parlamentu 262 poslanců, přičemž 159 jich bylo proti. Aby sankční zákon vstoupil v platnost, musí ho podepsat prezident USA Donald Trump.
01:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové zabili pět lidí v autobusu, uvedl Hanža. Zesilují útoky na železnici

Pět lidí zabil a sedm zranil ruský dronový útok na autobus v Nikopolském okrese, oznámil ráno šéf správy ukrajinské Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Jednu oběť po ruském útoku hlásí v Oděse. Další člověk zahynul a devět lidí utrpělo zranění při ruském bombardování města Sumy, uvedli záchranáři. V kyjevské čtvrti Svjatošynskyj pak v důsledku dronového útoku vzplanuly skladové prostory, informovala tamní vojenská správa. Ruské úřady zase uvedly, že ukrajinský dronový útok zabil ženu v Brjanské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVolby čekají další německou spolkovou zemi. I tam vede AfD

Dva týdny po výhře Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku se tuto neděli chystá volit další spolková země. I v Meklenbursku-Předním Pomořansku má AfD šanci stát se nejsilnější stranou. Podle úterního průzkumu INSA by volby vyhrála s 37 procenty, více než dvojnásobkem oproti minulým volbám. Vládnoucí sociální demokraté (SPD) jsou podle aktuálních průzkumů druzí, s 35 procenty by oslabili.
před 9 hhodinami

Thaçi dostal 25 let za válečné zločiny

Zvláštní tribunál pro Kosovo ve středu uložil bývalému kosovskému prezidentovi Hashimu Thaçimu trest vězení 25 let za válečné zločiny, uvedly agentury. Bývalého politického šéfa Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) uznal vinným z podílu na vraždách, mučení a nezákonném zadržování lidí během války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Prokuratura pro Thaçiho žádala 45 let vězení. Tribunál uložil vysoké tresty také třem dalším bývalým členům UÇK.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMéně ideologie, více konkrétních projektů, všímá si Pospíšil v projevu von der Leyenové

„V době, kdy má Kanada velké obchodní spory, celní válku s USA a je to země, která má stejné hodnoty a kulturu jako většina evropských zemí, je dobře posílit spolupráci,“ řekl v Interview ČT24 místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil k možnosti dát Kanadě přidružené členství v EU, o kterém v projevu o stavu Unie mluvila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokázal by si představit, že pokud se koncept osvědčí, mohla by se k EU v budoucnu takto „přidat“ i Ukrajina. Pospíšil však několikrát zdůraznil, že nevíme, jak by „přidružení“ v praxi vlastně vypadalo. Projev podle něj jinak popsal problémy EU přesně, i když obecně. „Mnohem více (než dříve) zaznívalo slovo bezpečnost, energetická soběstačnost, ekonomický růst,“ vyjmenoval. Oproti tomu slyšel méně „ideologie a slov o bratrství“. Dalším tématem rozhovoru s moderátorem Jiřím Václavkem byl třeba záměr ministerstva spravedlnosti, aby veřejní žalobci zohledňovali priority trestní politiky schválené vládou.
před 10 hhodinami

Parlamentní volby ve Švédsku vyhrála středolevá opozice, uvádí SVT

Švédská středolevá opozice zvítězila v parlamentních volbách, které se uskutečnily minulou neděli. Uvedla to ve středu švédská veřejnoprávní televize SVT na základě svého propočtu po sečtení 99 procent hlasů. Podle volební prognózy stanice už strany dosud vládního pravicového bloku prakticky ztratily naději na získání většiny v parlamentu.
před 10 hhodinami

Saúdská Arábie exportuje ropu přes Omán. Některé dodávky do Evropy ruší

Saúdská Arábie nabízí odběratelům z Asie více ropy k nakládce prostřednictvím přepravy z lodi na loď u ománského přístavu Suhár. S odkazem na zdroje z odvětví to ve středu uvedla agentura Reuters. Rijád tak reaguje na útoky dronů, které poškodily jeho klíčový ropovod vedoucí k Rudému moři. Saúdská Arábie už informovala evropské zákazníky, že některé dodávky ropy s plánovanou zářijovou nakládkou budou zrušeny. Významným odběratelem saúdské ropy je i polská společnost Orlen, která provozuje rafinerie mimo jiné v Česku. Ta si zajistila dodatečné dodávky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.