Polsko posílá k běloruské hranici deset tisíc vojáků

Polsko rozmístí poblíž hranic s Běloruskem kolem deseti tisíc vojáků. Varšava tak chce odradit agresora od případného útoku, řekl rozhlasové stanici Polskie Radio ministr obrany Mariusz Blaszczak. O zvyšování počtu vojáků, kteří mají podpořit pohraniční stráž u hranic s Běloruskem, informovali polští činitelé už dříve. Varšava tyto kroky podle prohlášení činí v souvislosti s nárůstem migrace a přítomností ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Bělorusku.

„Přesouváme vojsko blíže k hranicím s Běloruskem, abychom odstrašili agresora, aby se neodvážil nás napadnout,“ řekl nyní šéf resortu obrany v rozhlasové stanici. „Na hranici bude kolem deseti tisíc vojáků. Čtyři tisíce budou přímo podporovat pohraniční stráž, šest tisíc jich bude v záloze,“ poznamenal ministr.

Náměstek polského ministra vnitra Maciej Wonsik ve středu uvedl, že Varšava vyšle během následujících dvou týdnů na hranice s Běloruskem další dva tisíce vojáků, což je dvojnásobek toho, co žádala pohraniční stráž.

Tlak na polsko-běloruských hranicí narůstá, i když není srovnatelný s tím, jaká byla situace před dvěma roky, podotkl Wonsik s odkazem na období, kdy se pokoušelo hranice z Běloruska do Polska překonat mnoho migrantů mimo jiné z Blízkého východu nebo Afriky, odkud prchají před chudobou či ozbrojenými konflikty.

Varšava a Evropská unie tehdy obvinily autoritářský režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU uvalené na režim kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice. Wonsik už v pondělí tvrdil, že na hranici s Běloruskem sílí agresivita vůči polským pohraničníkům a vojákům a z organizace nelegální migrace obvinil běloruské bezpečnostní složky.

Nápor uprchlíků

Letos úřady zaznamenaly více než devatenáct tisíc pokusů o nelegální překročení hranice, rekordní měsíc byl červenec, kdy se do Polska pokusily dostat téměř čtyři tisíce lidí, uvedlo Polskie Radio na svém webu. Za celý loňský rok úřady podle něj zaznamenaly necelých šestnáct tisíc pokusů.

V posledních týdnech se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která má podle polského premiéra Mateusze Morawieckého za cíl destabilizovat situaci na východním křídle NATO. Bělorusko rovněž podle médií v pondělí zahájilo poblíž hranic s Polskem a Litvou vojenské cvičení.

K napětí přispěl nedávný incident, kdy dva běloruské vrtulníky v malé výšce narušily polský vzdušný prostor, Minsk narušení hranic popřel. Polsko v souvislosti s dřívějším přílivem migrantů na hranici s Běloruskem vybudovalo oplocení vybavené elektronickou ochranou.

„Skloňují se různé scenáře, experti v debatách prakticky vylučují jakoukoli ozbrojenou konfrontaci polské armády a Wagnerovy skupiny. Spíše panují obavy, že by wagnerovci ještě více pomáhali migrantům překonávat 5,5 metru vysokou bariéru na pomezí Polska a Běloruska a zvýšili by tak migrační toky, které od léta 2021 nyní dosahují maxim,“ popsal ve čtvrtečních Událostech, komentářích zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. Wagnerovci by se také mohli mezi migranty vmísit a podnikat na polském území záškodnické akce.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Papadopulos o napětí na polsko-běloruské hranici
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na Tel Aviv má minimálně jednu oběť. Hlášená je jedna oběť i v Abú Dhabí

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásí mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů je na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 3 mminutami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Íránská státní média však tvrdí, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...