Polsko posílá k běloruské hranici deset tisíc vojáků

Polsko rozmístí poblíž hranic s Běloruskem kolem deseti tisíc vojáků. Varšava tak chce odradit agresora od případného útoku, řekl rozhlasové stanici Polskie Radio ministr obrany Mariusz Blaszczak. O zvyšování počtu vojáků, kteří mají podpořit pohraniční stráž u hranic s Běloruskem, informovali polští činitelé už dříve. Varšava tyto kroky podle prohlášení činí v souvislosti s nárůstem migrace a přítomností ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Bělorusku.

„Přesouváme vojsko blíže k hranicím s Běloruskem, abychom odstrašili agresora, aby se neodvážil nás napadnout,“ řekl nyní šéf resortu obrany v rozhlasové stanici. „Na hranici bude kolem deseti tisíc vojáků. Čtyři tisíce budou přímo podporovat pohraniční stráž, šest tisíc jich bude v záloze,“ poznamenal ministr.

Náměstek polského ministra vnitra Maciej Wonsik ve středu uvedl, že Varšava vyšle během následujících dvou týdnů na hranice s Běloruskem další dva tisíce vojáků, což je dvojnásobek toho, co žádala pohraniční stráž.

Tlak na polsko-běloruských hranicí narůstá, i když není srovnatelný s tím, jaká byla situace před dvěma roky, podotkl Wonsik s odkazem na období, kdy se pokoušelo hranice z Běloruska do Polska překonat mnoho migrantů mimo jiné z Blízkého východu nebo Afriky, odkud prchají před chudobou či ozbrojenými konflikty.

Varšava a Evropská unie tehdy obvinily autoritářský režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU uvalené na režim kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice. Wonsik už v pondělí tvrdil, že na hranici s Běloruskem sílí agresivita vůči polským pohraničníkům a vojákům a z organizace nelegální migrace obvinil běloruské bezpečnostní složky.

Nápor uprchlíků

Letos úřady zaznamenaly více než devatenáct tisíc pokusů o nelegální překročení hranice, rekordní měsíc byl červenec, kdy se do Polska pokusily dostat téměř čtyři tisíce lidí, uvedlo Polskie Radio na svém webu. Za celý loňský rok úřady podle něj zaznamenaly necelých šestnáct tisíc pokusů.

V posledních týdnech se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která má podle polského premiéra Mateusze Morawieckého za cíl destabilizovat situaci na východním křídle NATO. Bělorusko rovněž podle médií v pondělí zahájilo poblíž hranic s Polskem a Litvou vojenské cvičení.

K napětí přispěl nedávný incident, kdy dva běloruské vrtulníky v malé výšce narušily polský vzdušný prostor, Minsk narušení hranic popřel. Polsko v souvislosti s dřívějším přílivem migrantů na hranici s Běloruskem vybudovalo oplocení vybavené elektronickou ochranou.

„Skloňují se různé scenáře, experti v debatách prakticky vylučují jakoukoli ozbrojenou konfrontaci polské armády a Wagnerovy skupiny. Spíše panují obavy, že by wagnerovci ještě více pomáhali migrantům překonávat 5,5 metru vysokou bariéru na pomezí Polska a Běloruska a zvýšili by tak migrační toky, které od léta 2021 nyní dosahují maxim,“ popsal ve čtvrtečních Událostech, komentářích zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. Wagnerovci by se také mohli mezi migranty vmísit a podnikat na polském území záškodnické akce.

4 minuty
Zpravodaj ČT Papadopulos o napětí na polsko-běloruské hranici
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V ruském zajetí zemřelo přes 200 vojáků, hlásí Ukrajina. Přeživší mluví i o mučení

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.
před 5 mminutami

Ruský útok zranil v Charkovské oblasti osm lidí

Po ruském dronovém útoku v Charkovské oblasti v noci na středu utrpělo zranění osm lidí včetně čtyřletého dítěte, informoval na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Moskva tvrdí, že na ruské území v noci mířilo přes sto ukrajinských dronů, informace ale nelze nezávisle ověřit.
06:21Aktualizovánopřed 13 mminutami

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 1 hhodinou

Jedna z nejnebezpečnějších hranic světa je „načrtnutá krví“

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.
před 1 hhodinou

Když někdo podvádí s evropskými dotacemi, musí být potrestán, říká Zdechovský

Delegace vedená europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) na Slovensku posuzuje využívání evropských fondů včetně podezření na možné zneužívání dotací. Podle něj podklady ukazují na konkrétní organizovanou skupinu, která se snažila evropské dotace rozkrádat. Řekl to v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Delegace se podle něj snaží s tamními politiky vést otevřený dialog a zdůrazňuje nutnost přísnějších kontrol. Na kritiku ze strany slovenského ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas) reagoval Zdechovský slovy, že „někomu možná ujedou nervy“.
před 7 hhodinami

Polsko krátce před volbou prezidenta řeší údajné prohřešky obou kandidátů

Krátce před klíčovým druhým kolem prezidentských voleb v Polsku čelí kandidát konzervativní strany Právo a Spravedlnost Karol Nawrocki vážné kauze. Média přinesla výpovědi svědků, podle nichž měl v 90. letech jako člen ostrahy v luxusním Grand Hotelu v Sopotách zprostředkovávat kontakt hostů s prostitutkami. Nawrocki nařčení odmítl a avizoval, že podá žalobu. Problémy má i kampaň liberála Rafala Trzaskowského, jehož příznivci měli skrytě financovat internetové reklamy očerňující jeho konkurenty. Trzaskowski odmítá, že by o tom věděl. Voliči o nové hlavě státu rozhodnou v neděli, průzkumy předpovídají mimořádně těsný výsledek.
před 10 hhodinami

Svět od druhé světové války nikdy nebyl tak nebezpečný, prohlásil Karel III.

Svět nebyl od konce druhé světové války nikdy tak nebezpečný a nestabilní jako dnes, prohlásil v úterý britský král Karel III. v Ottawě, když jako první britský monarcha po téměř 70 letech zahajoval zasedání kanadského parlamentu. Slavnostní příležitost je podle agentury AP vnímána jako vyjádření podpory severoamerické zemi, která čelí tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Téměř 180 tisíc Palestinců vysídlila izraelská ofenziva za deset dní

Obnovená izraelská ofenziva v Pásmu Gazy během deseti dní, od 15. do 25. května, nuceně vysídlila téměř 180 tisíc Palestinců, píše Reuters s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu, bylo nuceně vysídleno téměř 616 tisíc lidí ze zhruba dvou milionů obyvatel Gazy. Mnozí byli vysídleni několikrát, v některých případech až desetkrát, stojí v prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...