Spojené státy předaly poslední vojenskou základnu v Nigeru vládnoucí juntě. Ta dala americkým jednotkám čítajícím okolo tisícovky mužů a žen úplnou výpověď. Vztahy zemí se zhoršily před rokem, kdy nigerská armáda svrhla demokratickou vládu. Polní vojenské letiště a základna dronů v Agadezu byly jedním z posledních center protiteroristické operace USA v celém regionu. Spekuluje se, že by je nyní mohly obsadit ruské síly.
Americké síly opouštějí Niger. O základny se zajímají Rusové
3 minuty
Horizont ČT24: Američané opustili poslední základnu v Nigeru
Předání poslední americké vojenské základny znamená faktický konec protiteroristické mise USA v Nigeru. Výstavba polního letiště v Agadezu přišla americké daňové poplatníky v přepočtu na 110 milionů dolarů. Právě odtud podobně jako z menší základny v metropoli Niamey monitorovali Američané teroristické skupiny v celém Sahelu.
Dlouhodobá spolupráce s nigerskými partnery se tím završila. „Během posledního desetiletí američtí vojáci cvičili nigerské síly a podporovali partnerské protiteroristické mise proti Islámskému státu a al-Káidě v regionu,“ podotkl generál Ken Ekman z Velitelství ozbrojených sil USA v Africe.
Nigerská strana při předání základny v Agadezu přislíbila další kooperaci. „Toto stažení neznamená konec vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi. Ve skutečnosti jsou obě strany nyní odhodlány udržovat kontakt,“ tvrdí náčelník generálního štábu nigerské armády Maman Sani Kiaou.
Lídr nigerské junty Abdourahamane Tiani
Nigerští vojáci svrhli před rokem zvolenou vládu. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena začala po určitém váhání v listopadu 2023 mluvit o vojenském puči v Nigeru. Na jaře letošního roku pak tamní junta požádala o stažení všech vojáků USA do poloviny září 2024.
Ruská přítomnost
Ještě před definitivním vyklizením první ze dvou amerických základen v metropoli Niamey se zároveň objevily zprávy o tom, že do ní armádní velení země pozvalo své nové spojence: ruské ozbrojené síly.
Vysoký představitel americké obrany letos v květnu pod podmínkou anonymity řekl agentuře Reuters, že ruské jednotky používají samostatný hangár na letecké základně 101, která se nachází vedle mezinárodního letiště Diori Hamani v hlavním městě.
Zprávy vyvolaly obavy ohledně osudu amerických zařízení v zemi po stažení sil. Americký ministr obrany Lloyd Austin tehdy bagatelizoval jakékoli riziko pro jednotky USA nebo možnost, že by se ruští vojáci mohli dostat do blízkosti americké vojenské techniky. „Rusové jsou v odděleném areálu a nemají přístup k americkým silám ani k našemu vybavení,“ zdůraznil.
Kreml nigerskou pozvánku v bezprostřední reakci nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. „Rozvíjíme naše vazby ve všech oblastech, včetně obrany, s různými africkými státy. Ony o to mají zájem a my také,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Zmrazení vztahů s Kyjevem
Nigerská junta v úterý oznámila, že stejně jako Mali „s okamžitou platností“ přerušuje diplomatické vztahy s Ukrajinou, s níž je Rusko ve válce. Stalo se tak dva dny poté, co Mali obvinilo Kyjev z údajné podpory tuarežských rebelů, kteří nedávno porazili konvoj malijských vojáků a ruských žoldáků z Wagnerovy skupiny.
Ta přišla o dvacet ozbrojenců a další byli zajati. Tuarežští rebelové byli vyfotografováni s ukrajinskou vlajkou. Ukrajinské ministerstvo zahraničí už dříve označilo rozhodnutí přechodné vlády v Mali za „krátkozraké a unáhlené“ a slíbilo politickou a diplomatickou odpověď.
Západ ztrácí Afriku
Niger je zatím poslední v řadě zemí západní Afriky, kde Spojené státy a jejich západní spojenci, především Francie, ztrácejí pozice. Rusové se na jejich místo tlačí v Nigérii, Mali i Burkině Faso. Vývoj jde přitom ruku v ruce s rostoucí aktivitou militantních islamistů.
Znepokojivý je i negativní ekonomický vývoj v oblasti a zhoršující se životní podmínky. Konkrétně Nigeru jako jedné z nejchudších zemí celé Afriky přinesl převrat hlubší izolaci a s ní i větší recesi a nedostatek. Pučisté slibovali, že problémy vyřeší, zatím ale místní obyvatelé čekají marně.
