Madrid chce dotáhnout migrační dohodu. Vzdorující Poláky a Maďary za překážku nepovažuje

Nahrávám video

Sedmadvacítka by měla podle španělského premiéra Pedra Sáncheze během předsednictví jeho země dokončit migrační reformu, a to navzdory negativním postojům Polska a Maďarska. Shodl se na tom v Madridu se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Španělsko převzalo půlroční předsednictví v Evropské radě po Švédsku v sobotu. Mezi další Sánchezovy priority patří jasná podpora Ukrajiny nebo obnova evropského průmyslu.

Španělsko přebralo tento týden vedení evropské sedmadvacítky od Švédska, jemuž se podařilo dovést blok k většinové shodě na několik let vyjednávaných migračních pravidlech.

Dohoda, která má ulevit přetíženým zemím a zároveň urychlit návraty neúspěšných žadatelů o azyl, vyžaduje od všech států, aby těm nejvytíženějším pomáhaly, a to převzetím uprchlíků, finančními příspěvky nebo třeba poskytnutím policistů. Polsko a Maďarsko však tento princip odmítají a jejich premiéři kvůli tomu minulý týden zablokovali závěry unijního summitu.

„Musíme zvládnout tu poslední míli, která někdy bývá úplně nejtěžší,“ připustila možné obtíže von der Leyenová po společném zasedání Komise a španělské vlády a bilaterálním jednání se Sánchezem.

Hledání shody s europoslanci

Podle zpravodaje ČT Petra Obrovského Španělsko chce najít shodu na konečném návrhu členských zemí s europarlamentem do konce letošního roku. Vzhledem ke kritickým ohlasům části poslanců na podobu schválenou státy EU to nicméně může být náročné.

Odpor Polska a Maďarska však podle von der Leyenové ani Sáncheze nebude při dokončování reformy překážkou. EU se drží svých smluv, v nichž je stanoveno, že o migraci se rozhoduje většinově, a nikoli jednomyslně, jak žádají vlády ve Varšavě a Budapešti, shodli se oba politici.

„Bude to pro Španělsko velmi důležité, až symbolické,“ prohlásil v pondělí Sánchez s odkazem na to, že jeho země patří vedle Itálie ke státům, do nichž migranti přicházející z Afriky přes Středozemní moře míří nejvíce.

Nahrávám video

Jednota EU ve vztahu k Ukrajině

Španělský premiér také zdůraznil, že jeho země chce v čele EU pokračovat v podpoře ukrajinské cesty ke členství v EU. Nespecifikoval však, zda by již letos chtěl Madrid zprostředkovat oficiální zahájení přístupových rozhovorů, které požaduje Kyjev a některé státy východního křídla Unie.

„Španělsko se bude snažit zejména udržet jednotu sedmadvacítky ve vztahu k Ukrajině a návštěva Sáncheze v Kyjevě první den španělského předsednictví toho měla být jednoznačným výrazem,“ podotkl zpravodaj ČT Obrovský.

Rozhodující bude podle zpravodaje říjen, kdy Unie představí pravidelnou každoroční zprávu, v níž hodnotí uchazeče o členství v EU. Podle předběžného hodnocení Komise plní Ukrajina dvě kritéria ze sedmi. „Splnila reformu mediálního práva a justičního systému, ještě bude ale muset zabrat v oblasti boje proti korupci, boje proti praní špinavých peněz nebo přijímání zákonů, které mají omezit oligarchy,“ sdělil zpravodaj.

V EU také Španělé chtějí posunout agendu v oblasti ekologické transformace, zasadit se o udržení sociální a ekonomické soudržnosti nebo o obnovu evropského průmyslu, informoval dále Obrovský. „Sánchez by chtěl dotáhnout také reformu trhu s elektřinou nebo dosáhnout dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a skupinou zemí, která si říká Mercosur. Tam patří Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay,“ doplnil zpravodaj.

Von der Leyenová prohlásila, že Španělsko by mělo dovést státy ke shodě na navýšení víceletého rozpočtu Unie o 66 miliard eur (1,6 bilionu korun), které Komise navrhla v červnu. Věří také v dohodu na plánu investic do výroby zbraní a munice v evropských zbrojovkách, reformě fiskálních pravidel či první celosvětové regulaci umělé inteligence.

Španělsko čekají už 23. července předčasné volby. „Ať už budou výsledky voleb jakékoli, věřím tomu, že španělská vláda a instituce budou schopny vést předsednictví efektivně,“ prohlásila šéfka Komise. „Demokracie nikdy nepředstavovala problém, nikdy problémy nepůsobí. Není to v Evropě poprvé, co se volby konají během rotujícího předsednictví EU a co se mění vlády,“ podotkl Sánchez.

V podobné situaci byla v roce 2009 i Česká republika, když během předsednictví padla vláda Mirka Topolánka. Sánchez ujišťuje, že španělské předsednictví pomáhala chystat i opozice a žádné velké rozpory nejsou.

„K zásadnímu posunu priorit by zřejmě dojít nemělo, nicméně socialistický premiér Sánchez podle průzkumů v těch volbách podlehne svému pravicově konzervativnímu vyzyvateli a podle pozorovatelů a komentátorů by změna vlády znamenala komplikaci zejména v případě, že by se vítězi voleb nedařilo delší dobu sestavit vládu nebo kdyby do ní vstoupila pravicově populistická strana Vox, která je silně protiimigrační,“ poznamenal Obrovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 3 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 6 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 8 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 9 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 9 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...