Minsk strana 4 z 5

Noc na středu byla na hraničním přechodu Kuźnica-Bruzhi klidná, uvedla polská policie. Na běloruské straně se někteří migranti vrátili do předchozího tábora a jiní táboří u terminálu, sdělil polský policejní mluvčí Tomasz Krupa. Podle tamního ministra obrany se nicméně menší skupiny migrantů pokoušely hranici překonat. Gazeta Wyborcza také informovala, že polští příslušníci bezpečnostních složek napadli tři novináře včetně českého fotoreportéra. Cvičení na hranici, tentokrát s Ruskem, zahájilo i Estonsko.

Historikům se podařilo identifikovat 552 obětí holocaustu z řad někdejších studentů a absolventů Masarykovy univerzity. Jejich jména si přečtou návštěvníci výstavy, která začala na Žerotínově náměstí v Brně. Právě 16. listopadu uplynulo osmdesát let od prvního transportu z Brna do ghetta v Minsku. Domů se vrátila jen hrstka deportovaných.

V polovině listopadu 1941 vypravila německá správa první transporty Židů z protektorátu Čechy a Morava do táborů na území okupovaného Běloruska. Tam během jediného roku odvezla více než polovinu všech českých a moravských Židů. Téměř čtyřicet devět tisíc z nich nacisté zavraždili, přežilo pouhých 549.

Státy Evropské unie se v reakci na napjatou migrační situaci u hranic s Běloruskem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Ministři zahraničí odsouhlasili v pořadí už pátý soubor postihů, který se mimo jiné dotkne letecké společnosti Belavia a dalších firem z oblasti cestovního ruchu. V pondělí dopoledne polská média informovala o tom, že na běloruské straně hranice se stále hromadí lidé, kteří ji chtějí přejít.

Polsko spolu s Litvou a Lotyšskem zvažuje kvůli krizi na hranicích s Běloruskem aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, řekl agentuře PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. Skupina pěti desítek běženců v noci na neděli podle polské policie hranici překonala, bezpečnostní složky očekávají v noci další pokusy o zdolání hranic. Varšava se také snaží vyvrátit zvěsti, podle kterých se dohodla na přesunu migrantů do Německa. Podle Polska, Litvy, Lotyšska i EU je situace výsledkem hybridní války.

Polská policie nalezla u hranic s Běloruskem tělo mladého Syřana. Příčina jeho smrti zatím nebyla zjištěna, informovala na Twitteru policie Podleského vojvodství. Ve stejné oblasti se v noci na sobotu pokusila překročit hranice zhruba stovka migrantů. Bělorusové zde podle polských pohraničníků strhli část improvizovaného hraničního plotu. Na běloruské straně hranice s Polskem táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie.

Turecko coby klíčová tranzitní země tvoří na svých letištích bariéry pro omezení přílivu běženců do Běloruska. Tamní úřady v pátek nepustily na palubu pravidelných spojů do Minsku Iráčany, Syřany a Jemence a z Istanbulu tak nemohly odcestovat desítky lidí. Evropská komise se chce na obdobném postupu dohodnout i s dalšími zeměmi.

Polská policie informovala, že se běloruští vojáci u hranice mezi oběma státy ve čtvrtek večer neúspěšně snažili vytlačit do Polska několik desítek migrantů, hlavně žen a dětí. Na běloruské straně u hraničního plotu živoří dle polské pohraniční stráže tři až čtyři tisíce lidí z krizových oblastí. Rusko vyslalo k polským hranicím na cvičení výsadkáře, dva z nich tam zemřeli. Běloruská aerolinka Belavia oznámila, že nebude přepravovat irácké, syrské a jemenské občany z Turecka.

Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.

Dění na polsko-běloruské hranici není migrační, ale politická krize, prohlásil ve středu polský premiér Mateusz Morawiecki. Jde podle něj o projev státního terorismu režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka, nad kterým drží ochrannou ruku Kreml. Utečenci se v noci z úterý na středu v několika případech pokusili dostat na polské území, pohraniční stráž je zadržela. Moskva odmítá obvinění z Varšavy, že stojí v pozadí krize. EU rozšíří sankce proti Bělorusku.

Na bělorusko-polské hranici jsou tři až čtyři tisíce lidí, kteří se chystají přejít do Polska. Uvedl to mluvčí polské vlády Piotr Müller, podle nějž by se celkově mohlo pokusit překonat hranici až deset tisíc migrantů. Běloruské úřady odhadly počet migrantů ve svém příhraničí na dva tisíce, uvedl server Gazeta Wyborcza. Podle Varšavy se Minsk snaží na hranicích vyprovokovat vážný incident. Polské úřady dříve během pondělí oznámily, že bezpečnostní složky zabránily pokusu o překonání hranice a že v příštích hodinách čekají další takové pokusy. Situace v oblasti byla nicméně v pondělí večer klidnější.

Běloruské ministerstvo zahraničí si předvolalo polského chargé d'affaires v Minsku, aby dalo najevo svůj „rozhodný protest“ kvůli vyjádřením polských představitelů. Ti si o den dříve předvolali na ministerstvo zahraničí běloruského diplomata ve Varšavě, aby protestovali proti vniknutí „uniformovaných ozbrojených osob“ z Běloruska na polské území. Polská obvinění Minsk podle tiskových agentur nyní odmítl jako zinscenované provokace.

Polské ministerstvo zahraničí si v úterý předvolalo běloruského chargé d'affaires ve Varšavě, aby protestovalo proti vniknutí „uniformovaných ozbrojených osob“ z Běloruska na polské území. S odvoláním na polskou diplomacii o tom informovaly agentury AP a PAP. Polsko v poslední době čelí náporu migrantů, kteří se do Evropské unie snaží dostat přes Bělorusko ovládané autoritářským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.

Běloruské ministerstvo vnitra zařadilo internetové zdroje polského televizního kanálu Belsat mezi extremistické skupiny. Ministerstvo, které samu televizi na seznam extremistů zapsalo už v červenci, o tom informovalo na sociální síti Telegram.

Polsko by mělo mít nový právní prostředek k regulaci situace na hranici, přes kterou se z Běloruska v poslední době snaží dostat do Evropské unie tisíce migrantů. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí RMF FM to řekl šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Polsko se snaží několik měsíců omezit nápor blízkovýchodních a afrických uprchlíků, které údajně do Běloruska láká prezident Alexandr Lukašenko na slib, že budou moci žít v EU.

Polské ministerstvo zahraničí si předvolalo běloruského chargé d’affaires Alaksandra Časnouského, uvedla v pátek agentura PAP. Záležitost podle ní souvisí se situací na polsko-běloruských hranicích, kde neustává příliv migrantů z třetích zemí, pokoušejících se z Běloruska překročit hranice Evropské unie.

Cenu Václava Havla za rok 2021 získala běloruská opoziční vůdkyně Maryja Kalesnikavová, jedna ze tří žen, které jsou symbolem zápasu běloruského lidu o politické a občanské svobody a základní lidská práva. Ocenění uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Nedaleko polsko-běloruské hranice v noci na pátek zemřel zřejmě na infarkt migrant. Informovala o tom polská pohraniční stráž na svém twitterovém účtu. Mezi běženci, kteří se snaží dostat z Běloruska do Polska, jde v posledních několika dnech už o páté úmrtí. Evropská komise požádala Polsko, aby umožnilo přístup pracovníkům Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) k polsko-běloruské hranici. Situaci, ve které se migranti nacházejí, kritizuje OSN.

Na letních olympijských hrách v Tokiu vzbudil její příběh velký rozruch. Běloruská atletka Kryscina Cimanouská požádala o ochranu letištní policii, když jí Minsk náhle nakázal přiletět domů. Útočiště nakonec Cimanouská našla v Polsku a Reportérům ČT se s ní podařilo pořídit rozhovor. „Měla jsem své životní plány. Měla jsem plány v Bělorusku, až se vrátím z Tokia, ale vše se změnilo,“ říká.

Chaotický odchod z Afghánistánu ukázal selhání komunikace v Česku i Severoatlantické alianci, řekli v Otázkách Václava Moravce předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Fischer a bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Hovořili také o situaci na východních hranicích Polska. Západ se podle exministra nyní musí sjednotit a Evropská unie musí neprodyšně uzavřít vnější hranice. Fischer zdůraznil, že uprchlíci se stali nástrojem vydírání ze strany běloruského režimu.

Polsko za srpen zaznamenalo tři a půl tisíce pokusů o překročení své hranice z Běloruska. Tisíc migrantů úřady zadržely. Varšava za vysokými počty běženců vidí organizovanou akci režimu Alexandra Lukašenka. Kvůli situaci už vláda požádala hlavu státu o vyhlášení nouzového stavu.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP)nařídil Varšavě, aby pomohla žadatelům o azyl, kteří jsou již déle než dva týdny zablokováni na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Stejný požadavek adresoval také Rize, neboť u lotyšsko-běloruských hranic se ocitla v podobné situaci jiná skupina utečenců. Neznamená to ale, že by soud Polsku a Lotyšsku nařizoval vpuštění migrantů na jejich území.

Běloruská diplomacie požaduje, aby Spojené státy od 1. září snížily počet svých zaměstnanců na velvyslanectví v Minsku na pět lidí. Oznámila to agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčího běloruského ministerstva zahraničí. Bělorusko také odvolalo dříve udělený souhlas s tím, aby se Julie Fischerová stala novou americkou velvyslankyní v Minsku. Jde o reakci na pondělní vyhlášením nových amerických sankcí proti režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Lotyšská vláda se rozhodla vyhlásit od středy 11. srpna do 10. listopadu nouzový stav ve třech krajích a městě Daugavpils ležících poblíž hranice s Běloruskem, odkud do země proudí migranti. „Pohraničníkům bylo dovoleno použít fyzickou sílu a speciální prostředky, aby okamžitě do Běloruska vraceli lidi nezákonně překračující státní hranici,“ napsal server Delfi.lv.