Dění na polsko-běloruské hranici není migrační, ale politická krize, prohlásil ve středu polský premiér Mateusz Morawiecki. Jde podle něj o projev státního terorismu režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka, nad kterým drží ochrannou ruku Kreml. Utečenci se v noci z úterý na středu v několika případech pokusili dostat na polské území, pohraniční stráž je zadržela. Moskva odmítá obvinění z Varšavy, že stojí v pozadí krize. EU rozšíří sankce proti Bělorusku.
Ve středu Morawiecki po setkání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem zdůraznil, že na polsko-běloruské hranici se neodehrává migrační, ale politická krize, která je projevem státního terorismu a Lukašenkovou pomstou za unijní sankce vůči Minsku. Podobně o Lukašenkově krocích mluví také Vilnius, Riga a další země EU.
„Je to brutální a hanebný hybridní útok na hranice Evropské unie. EU musí konat rozhodně a jednotně,“ poznamenal po schůzce Michel.
Polský premiér v odpovědi na dotaz ohledně případného úplného uzavření hranic s Běloruskem poznamenal, že Varšava pomýšlí na postupné uzavírání jednotlivých hraničních přechodů s Běloruskem, v jejichž okolí se migranti pokusí linii překročit, a i to bude mít na Bělorusko hospodářské dopady.
EU rozšíří sankce, týkat se mohou i letecké společnosti Belavia
Evropská unie se chystá rozšířit sankce proti Bělorusku, nové postihy budou mířit na osoby i podniky. Po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Počínání Minsku na hranicích s Polskem a pobaltskými zeměmi označila šéfka unijní exekutivy za útok autoritářského režimu a poznamenala, že tento pohled sdílí i Biden.
„Naprosto sdílíme pohled, že je to hybridní útok autoritářského režimu, který se snaží destabilizovat demokratické sousedy,“ řekla von der Leyenová. „Nezafunguje to. Budeme bránit naše demokracie,“ dodala s tím, že nové sankce by mohly začít platit počátkem příštího týdne.
Nový balíček sankcí podpořili ve středu velvyslanci unijních států v Bruselu. Opatření počítá i s postihy vůči letecké společnosti Belavia dopravující migranty do Běloruska, přesnou podobu budou ještě upřesňovat zástupci unijních zemí.
Zvláště Irsko bylo dosud proti tomu, aby EU zrušila s Belavií stávající kontrakty na pronájem letadel od unijních firem, které sídlí zejména právě v Irsku. Jednat se tak bude mimo jiné o tom, zda zakázat jen uzavírání nových smluv nebo zrušit i ty dosavadní. Sankce by také měly zasáhnout zhruba tři desítky běloruských činitelů. Unie již dosud potrestala přes 160 představitelů režimu a šestnáct institucí či firem.
Situací se zabývá NATO i europarlament
Polský zástupce podle zdroje agentury Reuters prezentoval napjatou situaci také velvyslancům zemí NATO. „Spojenci dali jasně najevo, že za krizi nese odpovědnost Bělorusko a že Lukašenkovo využívání migrantů jako hybridní taktiky je nehumánní, nepřijatelné a nelegální,“ citovala agentura diplomata přítomného jednání. Členské země NATO se chystají v nejbližších dnech na situaci reagovat společným prohlášením.
Napjatou situací se zabývali také europoslanci, kteří o možných řešeních debatovali se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. Ten zdůraznil, že vedle tlaku na samotného Lukašenka se EU pokouší přesvědčit země, z nichž běloruský vládce láká lidi slibem snadné cesty na západ Evropy, aby s ním nespolupracovaly.
Europoslanci vyzývali unijní státy, aby se kromě reakce na Lukašenkovo počínání věnovali i pomoci samotným migrantům. Polsko přitom stále odmítá nabízenou spolupráci unijní pohraniční agentury Frontex, která by mohla pomoci s prověřováním uchazečů o azyl. Varšava naproti tomu žádá unijní peníze na stavbu hraničních bariér. V této otázce jsou však členské země nadále rozdělené.
Apel na Rusko
Morawiecki už v úterý na mimořádné schůzi polských poslanců řekl, že na východní hranici Polska se „odehrává představení s pevnou režií“, jehož cílem je vyvolat chaos v Evropské unii. „Poslední útok ze strany (běloruského vůdce Alexandra) Lukašenka, který je vykonavatelem, ale má svého patrona, kterým je (ruský prezident Vladimir) Putin, ukazuje, jaké existuje odhodlání pro realizaci scénáře obnovy ruského impéria,“ prohlásil polský premiér.
Kreml odmítl toto prohlášení jako nepřijatelné a nezodpovědné. „Rusko nikdy neskrývalo, že je i v nejtěžších chvílích připraveno poskytnout Bělorusku nezbytnou pomoc. V první řadě ekonomickou, ale i veškerou další,“ poznamenal mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Evropa se podle něj zříká ideálů humanismu, které hlásala.
Ruské ministerstvo zahraničí mezitím označilo další eventuální sankce EU vůči Bělorusku za nepřijatelné a slíbilo Minsku plnou podporu Moskvy. „Samozřejmě si myslíme, že je nepřijatelné využívat problematiku migrantů jako záminku k zavedení nových sankcí proti Bělorusku… včetně pátého balíčku sankcí EU,“ prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.
S Putinem ve středu telefonicky hovořila německá kancléřka Angela Merkelová. Šéfa Kremlu vyzvala, aby kvůli běloruskému zneužívání uprchlíků zatlačil na Minsk.
Ruské bombardéry nad Běloruskem
Rusko ve středu vyslalo dva strategické bombardéry Tu-22M3, aby přelétly nad Běloruskem, oznámily ruské agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Bombardéry podle ministerstva pomohly otestovat společný systém protivzdušné obrany obou spojeneckých zemí.
Běloruské ministerstvo obrany později na sociální síti Telegram uvedlo, že na západní a severozápadní hranici posiluje protivzdušnou obranu. Ruské bombardéry budou nově podle něj provádět lety nad běloruským územím pravidelně.
Polské úřady ještě neinformovaly ruské velvyslanectví ve Varšavě o zadržení ruského občana, kterého podezírají z napomáhání nelegální migraci přes hranici s Běloruskem, uvedl Interfax s tím, že v souladu s konzulární úmluvou na to mají Poláci tři dny. O zadržení tří podezřelých z napomáhání nelegální migraci – občanů Ruska, Litvy a Švédska – informovali polští pohraničníci podle Interfaxu ve středu ráno.
Neklidná noc na hranici
Polsko, Litva a Lotyšsko již týdny čelí náporu migrantů, převážně z Blízkého východu, kteří se z Běloruska snaží nelegálně překročit jejich hranice. Situace se vyostřila tento týden, kdy k polské hranici za doprovodu běloruských vojáků a pohraničníků dorazilo několik tisíc migrantů.
V noci z úterý na středu dvě skupiny, čítající nejméně několik desítek migrantů, podle rozhlasu v okolí Krynek a Bělověže (okresy Bělostok a Hajnovka) překonaly zábrany.
„Nebyla to klidná noc, došlo k mnoha pokusům o překročení polské hranice. Z hlášení vojenských velitelů a z toho, co víme z hlášení pohraniční stráže, vyplývá, že všichni, kteří pronikli, byli zadrženi,“ řekl o situaci ministr obrany Mariusz Blaszczak. Podle něj je na polské straně hranice nyní nasazeno přibližně patnáct tisíc polských vojáků.
Podle agentury Reuters polské bezpečnostní složky vrátily po půlnoci zpět do Běloruska dvě skupiny migrantů. V jedné bylo zhruba dvě stě lidí a ve druhé dvě desítky osob.
Varšava: Čekáme další příliv migrantů
Mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb Stanislaw Žaryn v Rádiu Plus označil situaci u obce Kuźnica Bialostocka za dynamickou. Varšava podle něj očekává příliv dalších migrantů, kteří jsou údajně připravováni na tuto cestu v Minsku.
„Čekáme, že v příštích dnech nebo dokonce hodinách se skupina imigrantů rozroste,“ sdělil mluvčí, podle něhož v posledních měsících přicestovalo do Běloruska deset až patnáct tisíc migrantů. U obce Kuźnica Bialostocka uvázlo podle serveru BBC na čtyři tisíce migrantů.
Šéf polského resortu obrany Blaszczak podle AFP popsal, že po pondělním neúspěšném pokusu o hromadný přechod se nyní o překročení hranice pokoušejí menší skupiny.
„Víme, že část imigrantů byla rozdělena na menší skupiny, které budou sloužit k rozšíření krizové situace na hraniční linii,“ uvedl rovněž mluvčí Žaryn. Ministerstvo obrany přitom viní Bělorusko, že migranty zastrašuje, aby je donutilo hranici překročit.
Televize TVN 24 dodala, že podle polských vojáků jsou migranti pod ustavičným dohledem příslušníků běloruských bezpečnostních složek a ozbrojenci v běloruských uniformách tvoří kordon za zády migrantů. Běloruská pohraniční stráž zase viní polskou stranu z brutálního zacházení s migranty, což doložila údajnými záběry na čtyři zakrvácené kurdské uprchlíky.
Informace o dění na hranicích je ale těžké ověřit, protože v polském pohraničí platí výjimečný stav, a tak média a humanitární organizace nemají do oblasti přístup.
Migranty vrací i Litva, Ukrajina zvýší ostrahu hranic
Od středy platí výjimečný stav i v pohraničním pásmu sousední Litvy, která se ocitla v podobné situaci jako Polsko. Vilnius oznámil, že v úterý vrátil do Běloruska 281 migrantů, což je nejvyšší počet od srpna, poznamenala agentura Reuters.
Ochranu hranice s Běloruskem zvyšuje Ukrajina, která zdvojnásobí počet členů bezpečnostních složek působících u hranic. Na posílení ostrahy se budou podílet členové ukrajinské národní gardy a policejní rezervisté. Ukrajina, která není členem EU, má s Běloruskem přes tisíc kilometrů společné hranice.
