Migranti se i v noci na sobotu snažili na hranicích proniknout z Běloruska do Polska

Nahrávám video

Pokusy migrantů proniknout ilegálně přes hranici z Běloruska do Polska pokračovaly i v noci na sobotu, nově jde o snahy v menších skupinách. Rozhlasové stanici RMF to v sobotu ráno řekl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Běloruská pohraniční stráž podle státní agentury BelTA obvinila polské a litevské síly, že pokračují v násilném vytlačování migrantů do Běloruska. Za uplynulý den se to týkalo 490 lidí.

Uplynulá noc se nelišila od předchozích dnů a nocí, uvedl ministr. „Na polských hranicích došlo k útokům. Nyní ale migranti přijali trochu jinou taktiku – menší skupiny se pokoušejí překročit hranici na mnoha různých místech,“ řekl. Zároveň obvinil běloruské služby, že migranty řídí.

„Musíme se připravit na to, že tento problém bude trvat měsíce,“ upozornil Blaszczak. Nicméně hned ujistil, že polské bezpečnostní síly jsou připraveny „útoky odrazit“.

Polská pohraniční stráž na Twitteru sdělila, že v pátek došlo k několika pokusům násilně proniknout na polské území v úseku hranice u města Dubicze Cerkiewne. Největší skupinu tvořilo dvě stě cizinců, ostatních pokusů se účastnilo vždy několik desítek lidí. „Cizinci byli agresivní – házeli kamení, petardy, používali slzný plyn,“ napsala pohraniční stráž.

Nouzový stav na východní hranici Polska
Zdroj: tvn24.pl

Také polská policie informovala o odražení několika útoků migrantů, kteří na policisty házeli kamení. Nikdo nebyl zraněn, k úhoně přišly jen dva policejní vozy.

Podle pohraniční stráže bylo v pátek zaznamenáno celkem 195 pokusů o ilegální přechod hranice, přičemž pět cizinců bylo zadrženo. Z Polska bylo vykázáno 82 cizích státních příslušníků.

Zadrženo bylo podle policie devět lidí podezřelých z převaděčství

Policie rovněž informovala, že v příhraniční oblasti bylo zadrženo devět lidí podezřelých z převaděčství. Jsou mezi nimi čtyři polští občané, dva Ukrajinci, Němec, Ázerbájdžánec a Gruzínec.

Běloruská pohraniční stráž podle agentura BelTA v sobotu v poledne oznámila, že litevské bezpečnostní síly se v pátek pokusily vytlačit do Běloruska devět skupin migrantů s celkovým počtem více než 140 lidí. Na polské straně šlo o 350 uprchlíků ve dvanácti skupinách.

Předtím BelTA informovala pouze o poklidné noci a ránu v logistickém centru nedaleko hranic, kam byli podle běloruských úřadů ve čtvrtek přesunuti všichni migranti z přechodu Kuźnica-Bruzhi. Tam v úterý polské bezpečnostní síly s použitím vodního děla a slzného plynu odrazily hromadný pokus o překonání hranice. Migranti při tom na vojáky a policisty házeli kamení a další předměty, včetně zábleskových granátů, jak bylo patrné z některých videozáběrů pořízených z polské strany.

Několik tisíc migrantů, převážně z Blízkého východu, se minulý týden utábořilo v mrazivých teplotách na běloruské straně hranice s Polskem v naději, že se dostanou do Evropské unie. 

Komisařka vyzvala, aby Polsko umožnilo přístup médiím i humanitárním pracovníkům

Stovky Poláků se v sobotu zároveň zúčastnily dvou protestů na podporu migrantů, konaly se ve Varšavě a ve východopolském městě Hajnówka. „Jsme tady, abychom důrazně protestovali, protože nechceme, aby v naší zemi někdo umíral v lesích, aby v nich někdo hladověl,“ řekla agentuře Reuters Adrianna Klimaszewská, která se účastnila manifestace v Hajnówce. Protest měl upozornit veřejnost hlavně na svízelnou situaci matek a dětí mezi migranty. 

Západ obviňuje režim autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se tak podle něj mstí za sankce, které EU uvalila na jeho režim kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

Lukašenko v rozhovoru se stanicí BBC připustil, že běloruské síly v předchozích dnech možná pomáhaly migrantům dostat se přes hranice do Polska. Popřel ale, že by Minsk migranty zval do Běloruska.

Informace o dění na hranici je obtížné ověřit z nezávislých zdrojů, protože kvůli výjimečnému stavu v polském pohraničním pásmu nemají do oblasti přístup novináři či humanitární organizace. Ochránci lidských práv viní Varšavu, že migranty, kterým se podaří proniknout do Polska, bezpečnostní složky zatlačují zpět přes hranici a neumožňují jim požádat o azyl, na což mají podle mezinárodního práva nárok.

Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová vyzvala, aby Polsko neprodleně umožnilo přístup k hranicím zástupcům médií a humanitárním pracovníkům. Podle ní je důležité, aby média mohla o situaci informovat přímo z místa a aby migranti v nouzi dostali potřebnou pomoc. „Je třeba nalézt přístup, kdy prioritou budou lidské bytosti a zajištění jejich důstojnosti a lidských práv,“ uvedla RE ve svém prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 1 hhodinou

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 2 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 3 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 3 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 3 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 4 hhodinami
Načítání...