Na 150 migrantů se v noci na pondělí neúspěšně pokusilo přejít hranici z Běloruska do Polska poblíž obce Dubicze Cerkiewne. Migranty při tom doprovázely běloruské bezpečnostní složky, uvedla polská hraniční stráž. Ta za celou neděli zaznamenala na polsko-běloruském pomezí bezmála 350 podobných pokusů.
V noci se polskou hranici pokusilo překonat 150 lidí. Pomáhaly jim běloruské bezpečnostní složky
Informace o dění na hranici je obtížné ověřit z nezávislých zdrojů, protože kvůli výjimečnému stavu v polském pohraničním pásmu nemají do oblasti přístup novináři či humanitární organizace. Ochránci lidských práv viní Varšavu, že migranty, kterým se podaří proniknout do Polska, bezpečnostní složky zatlačují zpět přes hranici a neumožní jim požádat o azyl.
Podle hraniční stráže se za neděli pokusilo ilegálně vkročit z Běloruska do Polska 346 lidí. „Příslušníci pohraniční stráže vydali 58 osobám rozkaz k opuštění země. Zbývající pokusy byly zmařeny. Za napomáhání (k ilegálnímu přechodu hranice) byly zatčeny tři osoby: dva občané Sýrie a jeden Gruzie,“ sdělili na Twitteru polští pohraničníci.
Zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé uvedl, že nešlo ale o jeden hromadný pokus překročit hranici, dle informací pohraničníků pokusů bylo více než tři sta.
„Že se daří zadržet všechny pokusy, není pravdou. Polská policie informuje každý den o tom, že zadržela několik převaděčů, kteří vezli v autech různé počty migrantů. Někdy se to stane za hranicí, někdy až ve vnitrozemí. Všechna ta auta směřují vždy do Německa. Dále máme zprávy z Německa, že se tam migranti dostávají a hlásí se tam do různých center, kde žádají do azyl,“ uvedl zpravodaj.
Novináři zřejmě získají přístup
Několik tisíc migrantů, převážně z Blízkého východu, se předminulý týden utábořilo v mrazivých teplotách na běloruské straně hranice s Polskem v naději, že se dostanou do Evropské unie. V posledních dnech migranti přijali jinou taktiku a jejich menší skupiny se pokoušejí překračovat hranici na mnoha různých místech.
Mluvčí polské hraniční stráže Anna Michalská v pondělí podle agentury PAP uvedla, že úřady brzy začnou vydávat propustky do pohraničního pásma omezenému počtu novinářů. Zákaz vstupu do této oblasti mají žurnalisté od 2. září. Podle mluvčí jsou nyní v regionu Podlesí přítomní zástupci 170 médií, přičemž možnost navštívit pohraničí dostane dvacet až třicet z nich. Polsko rovněž plánuje zorganizovat charterové lety, které by do Iráku dopravily ty migranty, kterým polské úřady zamítly azylovou ochranu, dodala Michalská.
Kvůli krizi na hranicích požádal polský premiér Mateusz Morawiecki o setkání lídrů Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Úterního jednání v Budapešti se za Česko zúčastní premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).
Duda: Lukašenko chce ukázat připravenost na konflikt
Západ obviňuje režim autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.
Polský prezident Andrzej Duda řekl týdeníku Sieci, že Lukašenko zřejmě cílil svou akci s migranty záměrně na Polsko. A to proto, že svou hranici „tvrdě bráníme“ a že chtěl ukázat připravenost jít do fyzického střetu se Západem.
Na běloruské straně hraničního přechodu Kuźnica-Bruzhi mezitím úřady obnovily zásobování utábořených migrantů základními potřebami. Běloruská státní agentura BelTA zveřejnila snímky, jak vojáci rozdávají čaj, sušenky, jogurty a tvaroh běžencům ve skladišti přeměněném na nouzové ubytování.
Podle agentury DPA není jasné, co se nyní s utábořenými migranty bude dít. V Bělorusku momentálně pobývají experti Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle běloruských úřadů bylo dosud hospitalizováno okolo stovky migrantů, z nichž někteří mají zápal plic. Panují obavy z šíření koronaviru ve stísněných podmínkách provizorního ubytování.
Zorganizujeme druhý repatriační let, slibuje Lukašenko
Minsk zorganizuje druhý repatriační let s migranty uvázlými na bělorusko-polské hranici, uvedl v pondělí podle státní agentury BelTA Lukašenko. Sdělil také, že od Evropské unie stále očekává jednání o přijetí dvou tisíc běženců, což je krok, který Minsk v minulých dnech navrhl.
Lukašenko minulý týden navrhl v telefonátu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, aby EU vytvořila humanitární koridor do Německa pro dva tisíce migrantů. Šéfka německé vlády o tom podle něj slíbila jednat na unijní úrovni. Německý ministr vnitra Horst Seehofer však tvrzení Lukašenka označil za dezinformaci. Mluvčí německé vlády podle agentury Reuters odmítl návrh, aby Německo zmíněný počet lidí přijalo.
„Čekám od EU odpověď na otázku ohledně dvou tisíc běženců,“ řekl podle agentury BelTA Lukašenko a dodal, že kontaktní osoby v EU na jeho výzvy nereagují.
Evropská komise v reakci uvedla, že mezi Bruselem a Minskem se na několika úrovních odehrávají „technické rozhovory“. EU při nich chce zjistit, „jak můžeme pomoci se snahou o repatriaci lidí, kteří uvázli v Bělorusku,“ řekl mluvčí EK Peter Stano. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle něj v posledních dvou týdnech dvakrát mluvil s běloruským ministrem zahraničí, jednání se vedou i na nižší úrovni a budou pokračovat tento týden.
Otázka možného přijetí běženců unijními zeměmi však podle Komise není na stole. „Obvykle nekomentujeme to, co pan Lukašenko říká, protože spousta těch věcí nemá nic společného s realitou,“ prohlásil Stano v narážce na zmíněná tvrzení běloruského vůdce.
Lukašenko zároveň varoval Varšavu před uzavřením hranic s Běloruskem, což o víkendu naznačil Morawiecki. Pokud bude na bělorusko-polské hranici uzavřen železniční provoz, mohou být podle Lukašenka vlaky odkloněny třeba přes konfliktní oblasti na východní Ukrajině.
Cichanouské vadí, že si Merkelová telefonuje s Lukašenkem
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizovala odcházející německou kancléřku Merkelovou za telefonické rozhovory s Lukašenkem.
„Z pohledu běloruského lidu to působilo velmi zvláštně,“ řekla Cichanouská ve Vídni po konferenci, která se věnovala podpoře pronásledované občanské společnosti v Bělorusku.
I když v telefonátech šlo o humanitární situaci migrantů na běloruské hranici, nesmí být podle Cichanouské Lukašenko legitimizován diplomatickým dialogem. Opoziční vůdkyně znovu vyzvala, aby se pokračovalo v tlaku na propuštění politických vězňů.
CNN: Krize je pro polskou vládu užitečná na odpoutání pozornosti
Web americké televizní stanice CNN napsal, že polské vládě krize - ačkoliv si ji nevyžádala a pro všechny zúčastněné je velmi vážná - pomohla odvést pozornost od řady nepříjemných problémů.
Konzervativně nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) v roce 2015 získala ve volbách parlamentní většinu, v následujících letech však její pozice oslabila. Vládní uskupení rovněž svádí bitvu s Evropskou komisí kvůli vládě práva a doma čelí široké opozici ohledně některých otázek. Smrt těhotné Polky, jíž lékaři údajně odmítli provést interrupci, v listopadu znovu rozproudila debatu o téměř úplném zákazu potratů v zemi a do ulic vyšli demonstranti.
