Polská policie informovala, že se běloruští vojáci u hranice mezi oběma státy ve čtvrtek večer neúspěšně snažili vytlačit do Polska několik desítek migrantů, hlavně žen a dětí. Na běloruské straně u hraničního plotu živoří dle polské pohraniční stráže tři až čtyři tisíce lidí z krizových oblastí. Rusko vyslalo k polským hranicím na cvičení výsadkáře, dva z nich tam zemřeli. Běloruská aerolinka Belavia oznámila, že nebude přepravovat irácké, syrské a jemenské občany z Turecka.
Rusko vyslalo do Běloruska výsadkáře, dva z nich u hranic s Polskem zemřeli
Rusko v pátek vyslalo jednotku výsadkářů na společné cvičení do Běloruska v rámci neplánované prověrky bojové pohotovosti, uvedla agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Dva výsadkáři zemřeli, kvůli silnému větru selhaly jejich padáky, citovala vpodvečer agentura Reuters stejný zdroj. Cvičení se konalo na jihozápadě Běloruska v Grodněnské oblasti sousedící s Polskem.
Taktického cvičení ruských a běloruských jednotek se zúčastnilo asi 250 Rusů a zapojily se do něj rovněž ruské vojenské dopravní letouny Il-76. Večer Moskva oznámila, že cvičení skončilo a ruští vojáci se vrátili do míst svého stálého nasazení.
Ve čtvrtek se podle polských pohraničníků běloruští vojáci snažili bez úspěchu vytlačit do Polska několik desítek migrantů, zejména žen a dětí. Mluvčí policie v Podleském vojvodství Tomasz Krupa dodal, že v pátek ráno se v tom místě nacházela skupina asi dvou set lidí, kterou hlídali běloruští vojáci.
Běloruský ministr zahraničí Uladzimir Makej v pátek večer naopak prohlásil, že Bělorusko poslalo zpět do zemí původu na dva tisíce migrantů ve snaze zastavit ilegální migraci, uvedla agentura Reuters. „Na hranicích jsme zadrželi asi sedm set narušitelů. Vrátili jsme zpět asi dva tisíce lidí, kteří přišli z jiných zemí a neměli řádné doklady,“ uvedl Makej, aniž by upřesnil detaily. Jasné nebylo ani to, zda mezi zadrženými nebo vrácenými lidmi jsou i ti, kteří do Běloruska přišli v posledních týdnech, kdy se migrační krize v oblasti vystupňovala.
Nouzový stav na východní hranici Polska
Mluvčí pohraniční stráže upřesnila, že běženci se přemisťují, nejvíce jich je momentálně v oblasti Kuźnice. Příslušníci běloruských bezpečnostních sil se podle ní polské pohraničníky a vojáky snaží oslepovat pomocí laseru.
Běloruští pohraničníci podle agentury RIA avizovali, že k jednomu z provizorních táborů, jež vznikly u plotu oddělujícího obě země, se blíží skupina dalších sta lidí. Podle zpravodaje ČT v Polsku Lukáše Mathého ukazují záběry tamního ministerstva obrany, že utečenci se připravují na delší pobyt u hranic. „Nad stany už vznikají provizorní přístřešky ze dřeva,“ popisuje korespodent s tím, že takto interpretují situaci i polské úřady.
V Polsku v příhraničním pásmu platí výjimečný stav, do oblasti nemají přístup humanitární pracovníci ani novináři. Média informující o migrační krizi jsou tak odkázána na informace úřadů. Agentura PAP v pátek nicméně s odvoláním na ministerstvo vnitra sdělila, že novináři by nově mohli mít do oblasti přístup na základě navrhované změny zákona o ochraně hranic.
Reakce
Počínání Běloruska v pátek odsoudila Severoatlantická aliance, podle jejíhož prohlášení Bělorusko kvůli politickým účelům uměle vytvořilo migrační krizi jako nástroj hybridní akce proti Polsku, Litvě a Lotyšsku. Tentýž názor sdílí i Evropská unie. NATO vyjádřilo solidaritu s dotčenými zeměmi a varovalo před rizikem eskalace a provokací z běloruské strany.
Šéf české diplomacie Jakub Kulhánek (ČSSD) uvedl, že pohyby ruských vojsk v blízkosti hranic Evropské unie a Ukrajiny ničemu nepomáhají a jen zbytečně zhoršují napětí. „Rusko musí od zbytečných provokací upustit a místo toho využít svůj vliv na Lukašenkův režim, aby přestal zneužívat migraci jako způsob nátlaku na některé členské státy EU,“ řekl Deníku N Kulhánek. Dodal, že o situaci v Bělorusku a obecně ve východní Evropě bude řeč v Bruselu na pondělním zasedání ministrů zahraničí EU.
Vážné obavy o zdraví migrantů vyjádřila Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta vyslala tým odborníků do Litvy, aby přinesl rychlé zhodnocení situace tamních běženců, a zjistila, že nějakou formu zdravotní pomoci potřebuje šedesát procent z nich.
„Mám velké obavy o tisíce zranitelných lidí, kteří uvázli v zemi nikoho na hranicích Běloruska s Polskem, Lotyšskem nebo Litvou a s blížící se zimou jsou vydáni na milost a nemilost počasí,“ uvedl šéf evropské sekce WHO Hans Kluge v tiskovém prohlášení.
Evropa musí být připravena na nárůst počtu migrantů, kteří se snaží do unie dostat, přičemž příchod mnoha lidí z Blízkého východu přes Bělorusko bude ještě dlouho pokračovat, řekl v pátek agentuře Reuters šéf evropské pohraniční agentury Frontex Fabrice Leggeri. „Z naší analýzy rizik vyplývá, že všechny faktory, které tuto krizi vyvolaly, trvají. A věci se nehýbou ani nezmírňují,“ uvedl.
Humanitární pomoc
Aktivisté z humanitární organizace Grupa Granica, kteří pomáhají migrantům, jimž se podaří dostat na polskou stranu hranice, informovali o případu, kdy kdosi zaútočil na trojici běženců. V okolí vesnice Hajnówka podle nich utečenci potkali lidi, kteří vypadali jako Evropané, a poprosili je o vodu. Ti je ale údajně zbili a okradli.
Na internetu se objevují záznamy konverzace migrantů, kteří se dostali do Běloruska. Na jednom z nich, který zveřejnila například běloruská opoziční televize Nexta, je na mapě Evropy vyznačeno, jak se dá dostat do Německa, kam zřejmě velká část běženců míří, a jak se dá vyhnout bělorusko-polské hranici. Tato alternativní trasa vede přes Ukrajinu, Slovensko a Česko, případně ze Slovenska do Rakouska.
Značná část migrantů pochází z iráckého Kurdistánu, tamní úřady usilují o to, aby se k nim mohla dostat humanitární pomoc, píše agentura DPA. Irácké velvyslanectví v Moskvě nabízí migrantům z této blízkovýchodní země pomoc s návratem do vlasti, většina z nich o to ale podle iráckých úřadů nemá zájem.
Polská pohraniční stráž v pátek informovala, že od začátku nynější krize letos v srpnu eviduje asi třiatřicet tisíc pokusů o nelegální překročení hranice. Za celý loňský rok jich bylo pouhých 88. Jen za čtvrtek pohraničníci zaznamenali 223 takových případů.
Belavia nepustí do letadel Iráčany, Syřany a Jemence
Evropská unie v reakci na chování Minsku připravuje další sankce, mířit chce na aerolinie podílející se na dopravě utečenců. Zasáhnout by mohly běloruského přepravce Belavia, ruský Aeroflot, Turkish Airlines nebo společnost Flydubai.
Právě prvně jmenovaná firma v pátek oznámila, že na žádost Ankary přestane přepravovat z Turecka občany Iráku, Jemenu a Sýrie. Turecký úřad pro civilní letectví posléze potvrdil, že zakázal všem leteckým společnostem provozujícím spoje do Běloruska až do odvolání přepravovat občany těchto zemí.
Krok běloruských aerolinií je podle Mathého dobrou zprávou, která ale neznamená blížící se konec krize. „Lidé budou hledat jiné cesty, můžou létat z Dubaje, přes Moskvu. Možná je to složitější, ale trasy se mohou pozměnit a problém pokračovat,“ upozorňuje.
Už ve čtvrtek popřel jakoukoliv účast na převozu migrantů do Běloruska Aeroflot a rovněž turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu se ohradil proti „neopodstatněným obviněním“, že Turkish Airlines jsou jedním z dopravců vozících běžence.
Šéf kanceláře pro mezinárodní politiku při úřadu polského prezidenta Andrzeje Dudy Jakub Kumoch nicméně ve čtvrtek konstatoval, že turecký přepravce potvrdil, že nevpustí na paluby letadel do Minsku občany tří blízkovýchodních států.
