Minsk strana 3 z 5

Bělorusko oznámilo, že při incidentu na jeho velvyslanectví v Londýně byl těžce zraněn jeden z jeho diplomatů. Podle vyjádření běloruského ministerstva zahraničí skupina několika lidí v neděli večer poškodila fasádu velvyslanectví a následně fyzicky napadla její pracovníky. V souvislosti s událostí si běloruská diplomacie předvolala britského velvyslance v Minsku. Požaduje vyšetření události.

Rusko v sobotu formálně odstoupilo od takzvané dohody o otevřeném nebi. Mnohostranná úmluva, kterou uzavřely tři desítky zemí včetně Česka, umožňuje provádět vzájemné kontrolní přelety nad územím signatářských států. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, Moskva před půl rokem oznámila stejný krok. Ministerstvo zahraničí upřesnilo, že Rusko oficiálně přestane být součástí dohody právě 18. prosince.

Politická situace v Bělorusku bude čím dál horší, ale status quo nemůže tamní neuznaný režim vydržet déle než několik let. V Událostech, komentářích tak zhodnotila dění ve východoevropské zemi analytička Člověka v tísni Nadiia Ivanova. Ocenila také slova českého ministra zahraničí v demisi, kterými zkritizoval úterní verdikt běloruského soudu nad Sjarhejem Cichanouským a dalšími aktivisty.

Polští pohraničníci v pátek večer zadrželi 28 migrantů, kteří pronikli přes hranici s Běloruskem. Podle mluvčí pohraniční stráže Anny Michalské členové běloruských bezpečnostních složek polské pohraničníky oslňovali a házeli po nich kameny. Zadržené migranty Poláci dovedli zpátky na pohraniční linii.

Polské úřady získaly podle listu The New York Times (NYT) důležité svědectví ohledně vynuceného přistání letadla Ryanairu v Minsku letos v květnu. Poskytl ho běloruský dispečer, který stroj s opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem na palubě k přistání přiměl. Dispečer později utekl do Polska a tamním vyšetřovatelům vypověděl, že celou operaci řídil důstojník běloruské tajné služby KGB, uvedl list NYT na svém webu. Běloruské úřady odmítly tvrzení amerického deníku jako dezinformaci.

Kabinet v demisi schválil návrh na vyslání až 150 vojáků na 180 dní na pomoc Polsku kvůli migrační krizi na hranicích s Běloruskem. Mandát nyní musí odsouhlasit poslanci i senátoři. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) očekává, že parlament misi schválí do konce příštího týdne. V tom dalším by první vojáci mohli vyjet. Akce bude stát zhruba 86 milionů korun z rozpočtu ministerstva obrany. Metnar to řekl na tiskové konferenci po jednání vlády. Jeho resort už předtím potvrdil, že Česko pošle především ženijní specialisty. Deník N upozornil na to, že součástí jednotky budou i průzkumníci.

Běloruská vláda se rozhodla zavést od 1. ledna embargo na dovoz potravin ze zemí, které uvalily na Bělorusko sankce. Napsala to běloruská státní agentura BelTA s odvoláním na informaci poskytnutou tiskovou službou vlády. Sankce minulý týden oznámily Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada, k nimž se přidaly i některé další země. Opatření se bude týkat i Česka.

Vláda v demisi chce na pomoc s ochranou polsko-běloruské hranice mandát pro nasazení až 150 vojáků na dobu 180 dnů. Návrh plánuje schválit a poslat na projednání ve sněmovních výborech a Senátu ve středu. Čeští vojáci budou pomáhat těm polským s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO). Podporu návrhu vyjádřili designovaný premiér Petr Fiala (ODS) i kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS). Senátní výbor pro obranu je připraven mandát schválit obratem v nejbližších dnech, uvedl jeho předseda Pavel Fischer (nezávislý).

Běloruské ministerstvo zahraničí oznámilo sankce vůči aerolinkám z Evropské unie a Velké Británie, rozšíří také seznam osob se zákazem vstupu do Běloruska a dále omezí dovoz určitého zboží. Minsk tak činí v odvetě za sankce, které na Bělorusko minulý týden uvalily kromě EU a Velké Británie také Spojené státy a Kanada.

Náměstek ministra zahraničí Jan Kohout si předvolal chargé d'affaires běloruského velvyslanectví v Praze Olgu Filimončikovou. Na schůzce vysvětlil postup při vyhoštění šéfa běloruského fotbalu Vladimira Bazanova z České republiky. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí.

Polsko a pobaltské země by mohly volněji nakládat s migranty, kteří překročí běloruskou hranici, například zadržet je déle, než je obvyklé, či je snadněji deportovat. Umožnit to chce Evropská komise, která se snaží vyjít vstříc požadavkům těchto zemí. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko opět pohrozil, že pokud by Polsko zavřelo hranice, může Minsk zastavit tranzit plynu z Ruska do EU.

Litva a Lotyšsko mají plnou podporu Evropské unie i Severoatlantické aliance v souvislosti s migrační krizí na východní vnější hranici EU. Prohlásili to po návštěvě těchto dvou pobaltských zemí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zmínili i Polsko. Zavázali se také k větší spolupráci v souvislosti s Běloruskem a posilováním ruské vojenské přítomnosti v blízkosti Ukrajiny.

Bělorusko a Polsko nesou vinu za „závažné porušování lidských práv“ migrantů a žadatelů o azyl na hranici mezi oběma zeměmi, uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Vlády obou zemí mají podle zprávy HRW, ze které citovala agentura AFP, za povinnost zabránit dalším úmrtím běženců tím, že zajistí pravidelný přístup humanitárních pracovníků k migrantům, kteří uvázli v pohraničí. Ukrajina zároveň zahájila speciální operaci, kdy posiluje ostrahu u hranice s Běloruskem, aby předešla krizi. Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala EU k důslednějším sankcím.

Český prezident Miloš Zeman nabídl Polsku vyslání českých vojáků na hranici s Běloruskem. Podle něj jsou připraveni k okamžitému přesunu. Pomoc s řešením migrační krize na polsko-běloruské hranici už dříve nabídl Varšavě i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). V úterý nabídku zopakoval během jednání předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny v Budapešti. Šéf polské vlády Mateusz Morawiecki o to ale podle Babiše zatím nepožádal. Ostatní státy V4, tedy Maďarsko, Slovensko i Česko, vyjádřily Polsku plnou podporu. Evropská unie oznámila, že hodlá  potrestat firmy přepravující migranty do Běloruska.

Na 150 migrantů se v noci na pondělí neúspěšně pokusilo přejít hranici z Běloruska do Polska poblíž obce Dubicze Cerkiewne. Migranty při tom doprovázely běloruské bezpečnostní složky, uvedla polská hraniční stráž. Ta za celou neděli zaznamenala na polsko-běloruském pomezí bezmála 350 podobných pokusů.

Polsko zvažuje možnost uvalit na Bělorusko vážné sankce. V estonském Tallinnu to prohlásil předseda polské vlády Mateusz Morawiecki. Polská pohraniční stráž v neděli ráno informovala o dalších zmařených pokusech migrantů proniknout ilegálně z Běloruska do Polska. Podle běloruské pohraniční stráže polská strana projevila zájem o konstruktivní dialog.

Pokusy migrantů proniknout ilegálně přes hranici z Běloruska do Polska pokračovaly i v noci na sobotu, nově jde o snahy v menších skupinách. Rozhlasové stanici RMF to v sobotu ráno řekl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Běloruská pohraniční stráž podle státní agentury BelTA obvinila polské a litevské síly, že pokračují v násilném vytlačování migrantů do Běloruska. Za uplynulý den se to týkalo 490 lidí.

Polská pohraniční stráž za čtvrtek zaregistrovala 255 pokusů o nelegální překročení hranice. Na polské území se zkusily dostat i dvě velké skupiny migrantů – jedna podle pohraničníků čítala 500 a druhá padesát lidí. Ostraha hranic tvrdí, že byli agresivní. O situaci na hranici hovořil běloruský lídr Alexandr Lukašenko s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Lukašenko v rozhovoru pro BBC připustil, že běloruské síly pomáhaly migrantům přes hranice do Polska. Odmítl ale, že by Minsk běžence zval.

Běloruské úřady vyklidily provizorní tábory u hranice s Polskem, v nichž v uplynulých týdnech přebývaly tisíce migrantů z krizových oblastí snažící se dostat do Evropské unie. Uvedla to mluvčí polské pohraniční stráže a podle agentury Reuters to potvrdila i běloruská strana. Polský premiér Mateusz Morawiecki ještě předtím varoval před migrační krizí, pokud by Varšava a EU důrazně nezakročily. Běloruský režim navrhuje, aby EU přijala dva tisíce ze sedmi tisíc migrantů, kteří jsou podle jeho informací na jeho území.

Noc na středu byla na hraničním přechodu Kuźnica-Bruzhi klidná, uvedla polská policie. Na běloruské straně se někteří migranti vrátili do předchozího tábora a jiní táboří u terminálu, sdělil polský policejní mluvčí Tomasz Krupa. Podle tamního ministra obrany se nicméně menší skupiny migrantů pokoušely hranici překonat. Gazeta Wyborcza také informovala, že polští příslušníci bezpečnostních složek napadli tři novináře včetně českého fotoreportéra. Cvičení na hranici, tentokrát s Ruskem, zahájilo i Estonsko.

Historikům se podařilo identifikovat 552 obětí holocaustu z řad někdejších studentů a absolventů Masarykovy univerzity. Jejich jména si přečtou návštěvníci výstavy, která začala na Žerotínově náměstí v Brně. Právě 16. listopadu uplynulo osmdesát let od prvního transportu z Brna do ghetta v Minsku. Domů se vrátila jen hrstka deportovaných.

V polovině listopadu 1941 vypravila německá správa první transporty Židů z protektorátu Čechy a Morava do táborů na území okupovaného Běloruska. Tam během jediného roku odvezla více než polovinu všech českých a moravských Židů. Téměř čtyřicet devět tisíc z nich nacisté zavraždili, přežilo pouhých 549.

Státy Evropské unie se v reakci na napjatou migrační situaci u hranic s Běloruskem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Ministři zahraničí odsouhlasili v pořadí už pátý soubor postihů, který se mimo jiné dotkne letecké společnosti Belavia a dalších firem z oblasti cestovního ruchu. V pondělí dopoledne polská média informovala o tom, že na běloruské straně hranice se stále hromadí lidé, kteří ji chtějí přejít.

Polsko spolu s Litvou a Lotyšskem zvažuje kvůli krizi na hranicích s Běloruskem aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, řekl agentuře PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. Skupina pěti desítek běženců v noci na neděli podle polské policie hranici překonala, bezpečnostní složky očekávají v noci další pokusy o zdolání hranic. Varšava se také snaží vyvrátit zvěsti, podle kterých se dohodla na přesunu migrantů do Německa. Podle Polska, Litvy, Lotyšska i EU je situace výsledkem hybridní války.