Partnerku novináře Prataseviče Sapegaovou poslal běloruský soud na šest let do vězení

Šest let vězení uložil běloruský soud Sofiji Sapegaové, ruské přítelkyni běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče. Informovaly o tom ruské tiskové agentury TASS a Interfax. Běloruské úřady ženu zadržely loni v květnu spolu s žurnalistou poté, co donutily v Minsku přistát civilní letoun mířící z Atén do Vilniusu.

„Sapegaová byla seznána vinnou z úmyslného jednání, které směřovalo k podněcování společenské nenávisti a sváru,“ stojí v rozsudku, podle nějž je Sapegaová vinna také z nezákonného shromažďování a šíření osobních údajů. Žena musí dále zaplatit „odškodné obětem“ ve výši 167 500 běloruských rublů (přes 1,5 milionu korun). Proti rozsudku se může do deseti dnů odvolat.

Některé zdroje přitom uvádějí jiný přepočet. Například ruská služba BBC informuje, že Sapegaová musí zaplatit odškodné a také soudní poplatky ve výši 175 tisíc běloruských rublů, což je podle ní přes 50 tisíc dolarů, tedy bezmála 1,2 milionu korun.

Obžaloba podle dřívějších informací obvinila čtyřiadvacetiletou Sapegaovou z organizace akcí hrubě porušujících veřejný pořádek, vyvolávání sociální záště, výhrůžek násilí na adresu úředních činitelů, šíření pomluv, bránění novinářům v práci a nezákonného sběru osobních údajů.

Proces se konal za zavřenými dveřmi, jelikož by podle soudu „mohlo dojít k vyzrazení osobních údajů úředníků,“ poznamenala v pátek na svém webu lidskoprávní organizace Vjasna, která upozorňuje na to, že Sapegaová je politickou vězeňkyní.

Vzhledem k tomu, že mladá žena přiznala vinu a dodržela podmínky dohody s vyšetřovateli, jí soud uložil trest v polovině maximální možné dvanáctileté sazby, uvedla BBC. Podle Vjasny šestiletý trest vězení a zaplacení odškodného požadovala obžaloba.

Vynucená přiznání

Stanice BBC v pátek s odvoláním na svůj zdroj uvedla, že Sapegaová se proti rozsudku pravděpodobně neodvolá, ale požádá běloruského vůdce Alexandra Lukašenka o milost. Pokud ji nedostane, požádá o poslání do Ruska, aby si trest odpykala tam, píše BBC a dodává, že podle jejího právníka by ji pak mohl omilostnit ruský vůdce. Nevlastní otec Sapegaové možnost odvolání podle agentury TASS nechtěl komentovat.

Krátce po zadržení Sapegaové běloruská státní televize zveřejnila videozáznam, na němž se žena přiznává, že pracovala pro web zveřejňující údaje o policistech zasahujících proti demonstrantům. Mnozí ovšem důvěryhodnost jejího přiznání zpochybnili a upozornili, že záznam působí tak, že Sapegaová odříkává předem naučený text.

Bělorusko zveřejnilo i videa s Pratasevičem, kde se novinář doznává k organizování nepokojů. Také jeho přiznání řada lidí zpochybňuje jako vynucená pod nátlakem.

Soud s Pratasevičem zatím nezačal

Sedmadvacetiletý Pratasevič stával v čele populárního zpravodajského kanálu Nexta, podrobně informujícího o předloňských rozsáhlých protestech proti režimu Alexandra Lukašenka.

Pratasevič zatím souzen nebyl a stav vyšetřování proti němu je v tuto chvíli nejasný, poznamenala agentura Reuters. Podle serveru Meduza je v domácím vězení a soudní proces s ním dosud nezačal. Podle ruské služby BBC je obviněn z organizování masových nepokojů, hrubého narušení veřejného pořádku a podněcování ke společenským svárům.

Běloruské bezpečnostní složky zatkly dvojici loni 23. května na letišti v Minsku, když úřady přinutily s pomocí stíhačky k nouzovému přistání letadlo společnosti Ryanair, jímž se pár vracel z Řecka do Litvy. Minsk tvrdil, že letoun přinutil k přistání kvůli anonymnímu hlášení o bombě v letadle. 

EU následně zakázala vstup běloruským aeroliniím do unijního vzdušného prostoru. Letecký incident a zadržení dvojice následně odsoudila řada zemí včetně Spojených států a Evropské unie, které pak rozšířily sankce proti běloruskému režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 10 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 20 mminutami

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Sjezd nicméně začal podle plánu, velká část delegátů podle mluvčího strany na místo dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude kvůli nízké účasti neplatné.
před 4 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 5 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 7 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled