Partnerku novináře Prataseviče Sapegaovou poslal běloruský soud na šest let do vězení

Šest let vězení uložil běloruský soud Sofiji Sapegaové, ruské přítelkyni běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče. Informovaly o tom ruské tiskové agentury TASS a Interfax. Běloruské úřady ženu zadržely loni v květnu spolu s žurnalistou poté, co donutily v Minsku přistát civilní letoun mířící z Atén do Vilniusu.

„Sapegaová byla seznána vinnou z úmyslného jednání, které směřovalo k podněcování společenské nenávisti a sváru,“ stojí v rozsudku, podle nějž je Sapegaová vinna také z nezákonného shromažďování a šíření osobních údajů. Žena musí dále zaplatit „odškodné obětem“ ve výši 167 500 běloruských rublů (přes 1,5 milionu korun). Proti rozsudku se může do deseti dnů odvolat.

Některé zdroje přitom uvádějí jiný přepočet. Například ruská služba BBC informuje, že Sapegaová musí zaplatit odškodné a také soudní poplatky ve výši 175 tisíc běloruských rublů, což je podle ní přes 50 tisíc dolarů, tedy bezmála 1,2 milionu korun.

Obžaloba podle dřívějších informací obvinila čtyřiadvacetiletou Sapegaovou z organizace akcí hrubě porušujících veřejný pořádek, vyvolávání sociální záště, výhrůžek násilí na adresu úředních činitelů, šíření pomluv, bránění novinářům v práci a nezákonného sběru osobních údajů.

Proces se konal za zavřenými dveřmi, jelikož by podle soudu „mohlo dojít k vyzrazení osobních údajů úředníků,“ poznamenala v pátek na svém webu lidskoprávní organizace Vjasna, která upozorňuje na to, že Sapegaová je politickou vězeňkyní.

Vzhledem k tomu, že mladá žena přiznala vinu a dodržela podmínky dohody s vyšetřovateli, jí soud uložil trest v polovině maximální možné dvanáctileté sazby, uvedla BBC. Podle Vjasny šestiletý trest vězení a zaplacení odškodného požadovala obžaloba.

Vynucená přiznání

Stanice BBC v pátek s odvoláním na svůj zdroj uvedla, že Sapegaová se proti rozsudku pravděpodobně neodvolá, ale požádá běloruského vůdce Alexandra Lukašenka o milost. Pokud ji nedostane, požádá o poslání do Ruska, aby si trest odpykala tam, píše BBC a dodává, že podle jejího právníka by ji pak mohl omilostnit ruský vůdce. Nevlastní otec Sapegaové možnost odvolání podle agentury TASS nechtěl komentovat.

Krátce po zadržení Sapegaové běloruská státní televize zveřejnila videozáznam, na němž se žena přiznává, že pracovala pro web zveřejňující údaje o policistech zasahujících proti demonstrantům. Mnozí ovšem důvěryhodnost jejího přiznání zpochybnili a upozornili, že záznam působí tak, že Sapegaová odříkává předem naučený text.

Bělorusko zveřejnilo i videa s Pratasevičem, kde se novinář doznává k organizování nepokojů. Také jeho přiznání řada lidí zpochybňuje jako vynucená pod nátlakem.

Soud s Pratasevičem zatím nezačal

Sedmadvacetiletý Pratasevič stával v čele populárního zpravodajského kanálu Nexta, podrobně informujícího o předloňských rozsáhlých protestech proti režimu Alexandra Lukašenka.

Pratasevič zatím souzen nebyl a stav vyšetřování proti němu je v tuto chvíli nejasný, poznamenala agentura Reuters. Podle serveru Meduza je v domácím vězení a soudní proces s ním dosud nezačal. Podle ruské služby BBC je obviněn z organizování masových nepokojů, hrubého narušení veřejného pořádku a podněcování ke společenským svárům.

Běloruské bezpečnostní složky zatkly dvojici loni 23. května na letišti v Minsku, když úřady přinutily s pomocí stíhačky k nouzovému přistání letadlo společnosti Ryanair, jímž se pár vracel z Řecka do Litvy. Minsk tvrdil, že letoun přinutil k přistání kvůli anonymnímu hlášení o bombě v letadle. 

EU následně zakázala vstup běloruským aeroliniím do unijního vzdušného prostoru. Letecký incident a zadržení dvojice následně odsoudila řada zemí včetně Spojených států a Evropské unie, které pak rozšířily sankce proti běloruskému režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...