Polsko a pobaltské země by mohly volněji nakládat s migranty, kteří překročí běloruskou hranici, například zadržet je déle, než je obvyklé, či je snadněji deportovat. Umožnit to chce Evropská komise, která se snaží vyjít vstříc požadavkům těchto zemí. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko opět pohrozil, že pokud by Polsko zavřelo hranice, může Minsk zastavit tranzit plynu z Ruska do EU.
Brusel chce Polsku a Pobaltí umožnit snadnější deportace
Země sousedící s Běloruskem na svých hranicích kvůli migrantům začaly budovat ploty a obrátily se na EU s žádostí o pomoc. Zatímco společné financování bariér Unie odmítla, nyní Komise vyšla vstříc požadavkům na uvolnění azylových procedur.
Podle dočasných pravidel schválených kolegiem komisařů by měly úřady v detenčních centrech u hranic až čtyři týdny na prověření migrantů a registraci jejich žádostí o azyl, zatímco v současnosti je to nejvýše deset dní. Celková doba, po kterou budou moci země držet žadatele během vyřizování žádosti v hraničních centrech, bude až 16 týdnů. V dříve navržených celounijních pravidlech přitom Komise počítala s dvanácti týdny.
Nouzový stav na východní hranici Polska
Mimořádná úprava, která počítá rovněž s usnadněním deportací migrantů, by měla platit půl roku. Unijní činitelé na ni podle zdrojů webu Politico neměli zdaleka jednotný názor a někteří se obávali, aby nebyla v rozporu s mezinárodními azylovými právy. Kromě toho komisaři poukazovali na možnost, že jiné členské země mohou požadovat stejné výjimky. Itálie, Řecko či Španělsko čelí výrazně většímu náporu migrantů než východoevropské státy.
„Absolutně ne,“ reagoval na tyto výtky místopředseda Komise Margaritis Schinas. Opatření je podle něj zcela v souladu s mezinárodním právem a týká se jen současného „hybridního útoku“ z Lukašenkovy strany.
Komise zároveň znovu nabídla Polsku asistenci unijní pohraniční agentury Frontex, jejíž pracovníci by mohli pomoci s registrací migrantů. Varšava však dlouhodobě odmítá vpustit k hranicím jakékoli unijní úředníky a opakuje, že migranty přes hranice nepustí.
Přesvědčeni ke spolupráci
Situace na hranicích se v poslední době mírně uklidnila poté, co Unie přesvědčila některé blízkovýchodní země ke spolupráci. Irák tak již zařídil repatriaci téměř dvou tisícovek svých obyvatel, další země zase neumožňují lidem cestovat do Běloruska. Tamní vůdce Alexandr Lukašenko nařídil přemístit velkou část migrantů od hranic a v úterý podle ruské agentury RIA Novosti slíbil, že se pokusí krizi vyřešit do konce roku.
Právě Lukašenkův režim viní Unie z toho, že migrantů zneužívá k tlaku na Polsko a pobaltské země v odplatě za unijní sankce. Brusel proti Lukašenkovu režimu zakročil kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování prezidentských voleb v létě 2020.
Polská vláda kvůli četným pokusům skupin migrantů dostat se ilegálně na polské území vyhlásila v pásmu podél hranice s Běloruskem výjimečný stav a poslala vojáky na pomoc pohraničníkům. Chystá se navíc postavit na problematické hranici vysokou zeď a dala najevo, že je připravena zavřít všechny hraniční přechody, pokud Minsk krizi na hranici nezastaví.
Lukašenko opět hrozí zavřením kohoutků, Putin ho ale varoval
Běloruský autoritář ve středu znovu pohrozil, že pokud Varšava společnou hranici uzavře, přeruší tranzit ruských energetických zdrojů na Západ.
„Když mě budou dusit Poláci, nebo nějací jiní tam, budu brát ohled na nějaké kontrakty? Zapomeňte. O čem to mluvíte?“ cituje běloruská vládní agentura BelTA středeční Lukašenkovo vyjádření. „Poláci se rozhodli uzavřít hranici s Běloruskem – dobře, zavřete. Do Evropské unie moc často nejezdíme. Naše zájmy jsou dnes nejvíc v Rusku, v Číně a na Východě,“ tvrdí.
Evropské zboží se podle autoritářského vůdce do Ruska nyní nemůže dostat jinak než přes Bělorusko. „Proto před tím, než budou dělat svá prohlášení, bylo by třeba, aby vzali své slepičí mozky do hrsti, jak se říká, a popřemýšleli nad tím, čím hrozí. Komu uzavřením uškodí? Sami sobě. A potom, když vy zavřete, pak se zamyslete nad tím, jak budete nakupovat energetické zdroje v Rusku,“ nechal se slyšet Lukašenko, který už podobně pohrozil v listopadu.
Ruský prezident Vladimir Putin, jehož podpora pomáhá Lukašenkovi udržet se u moci, ale příliš pochopení pro něco takového najevo nedal. Byť připustil, že vládce Minsku něco takového nařídit může, „nepomohlo by to rozvoji našich vztahů s Běloruskem jako s tranzitní zemí“, upozornil šéf Kremlu a avizoval, že se svým běloruským protějškem v případě potřeby situaci probere.
