Minsk strana 5 z 5

Litva otevře nový tábor, v němž ubytuje migranty, kteří do země v poslední době ve větším počtu přicházejí přes Bělorusko. Oznámila to v pondělí ministryně vnitra Agné Bilotaitéová. Vilnius viní autoritářský běloruský režim z toho, že organizovaně přes hranice posílá do Litvy lidi zejména z Iráku a dalších blízkovýchodních zemí či z Afriky. „Litevští vojáci už také pokládají podél hranice s Běloruskem ostnatý žiletkový drát,“ dodal zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Běloruský soud poslal na čtrnáct let do vězení předního opozičního představitele Viktara Babaryku, uznal ho vinným z korupce, informovaly agentury Reuters a AFP. Babarykův právní tým před vynesením rozsudku uvedl, že obvinění jsou vykonstruovaná s cílem zmařit jeho politické ambice. Verdikt vynesl nejvyšší soud, což Babarykovi brání podat odvolání, upozornila agentura AFP. Babaryka vinu odmítá.

Bělorusko uvedlo, že zakáže vstup do země zástupcům evropských struktur a lidem z členských zemí EU, kteří napomohli zavedení protiběloruských sankcí. Odjezd do Bruselu na konzultace doporučilo ministerstvo zahraničí také zástupci EU v zemi.

Běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič a jeho partnerka, Ruska Sofija Sapegaová, kteří byli v květnu zadrženi v Bělorusku po nuceném přistání jejich letu, byli přemístěni z vězeňské vazby do domácího vězení. Ruské redakci BBC to řekli jejich rodiče.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se v Lucemburku shodli na hospodářských sankcích proti běloruskému režimu. V koordinovaném kroku se k Unii přidaly také Velká Británie, Spojené státy a Kanada. Běloruskou vládu Západ vyzval k ukončení represivních praktik vůči vlastním lidem a vyšetření květnového vynuceného přistání civilního letadla v Minsku.

Úředníci Lukašenkova režimu v pondělí přivedli před zahraniční, opoziční i státní běloruské novináře vězněného Ramana Prataseviče. Na kamery několikrát zopakoval, že mu nic není, kromě redaktorů státních médií mu tato slova ale nikdo nevěřil. Přímo na konferenci mu to řekla novinářka z nezávislé běloruské zpravodajské agentury, reportéři z BBC a někteří diplomaté odešli, protože nechtěli být součástí „konference s rukojmím“. Význam této nečekané akce, reakci reportérů i osud vězněného novináře se snaží rozklíčovat pořad Newsroom ČT24.

Litva i Evropská unie obviňují Bělorusko, že používá nelegální migraci jako formu nátlaku na sedmadvacítku. Migrace běženců z Blízkého východu směrem do Litvy prudce vzrostla po vynuceném přistání letadla Ryanair a odvetných sankcích ze strany Bruselu. V tomto roce hranici překročilo pětkrát víc migrantů než za celý rok 2020. Jedná se hlavně o Iráčany a Syřany. Běloruské úřady podezření odmítají.

Velvyslanci členských zemí Evropské unie ve středu schválili rozšíření sankčního seznamu proti Bělorusku. Přibude na něm 78 osob a sedm právnických entit, které zasahují proti zástupcům opozice. Sedm jmen je přitom přímo spojeno s květnovým vynuceným přistáním letu Ryanair v Minsku a zatčením opozičního novináře Ramana Prataseviče.

Ekonomicky silné země skupiny G7 poskytnou v následujícím roce miliardu vakcín proti covidu-19 chudým zemím, aby mohly naočkovat svoji populaci. Na tiskové konferenci po skončení summitu to řekl britský premiér Boris Johnson. V prohlášení vydaném po třídenním jednání G7 v Cornwallu také mimo jiné účastníci slíbili další peníze na boj proti globálnímu oteplování a kritizují Čínu.

Kauza kolem zastavení letu novináře Ramana Prataseviče bezpečnostními složkami zvýšila zájem Evropské unie o dění v Bělorusku. V pořadu Interview ČT24 to uvedla představitelka tamní opozice Svjatlana Cichanouská. Zároveň uvedla, že zatčení žurnalisty běloruskými úřady je vyústěním toho, jak násilně se režim Alexandra Lukašenka chová. Nikdo neví, kdo bude jeho příštím cílem, řekla.

Senátoři ve středu schválili pravidla kurzarbeitu. Při výpadku práce by pracovníci měli 80 procent výdělku, čtyři pětiny do 1,5násobku průměrné mzdy by hradil stát. Naopak o přídavcích na děti bude muset znovu hlasovat Poslanecká sněmovna. Senát se zvýšením dávky a rozšířením počtu příjemců sice souhlasil, ale návrh poslancům vrátil s úpravou. Na úvod schůze vystoupila lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.

Zadržovaný běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič se ve čtvrtek objevil ve státní televizi, kde se v rozhovoru v slzách doznal k organizování protivládních protestů a řekl, že respektuje vůdce Alexandra Lukašenka. Pratasevičova rodina a opozice jsou přesvědčeny, že rozhovor byl veden pod nátlakem. Také české ministerstvo zahraničí označilo vystoupení za vynucené a zjevně zmanipulované.

Velvyslanci členských zemí Evropské unie schválili zákaz vstupu běloruských aerolinií do unijního vzdušného prostoru a jejich přistávání na letištích v EU. Unijní přepravci zároveň nebudou smět využívat vzdušný prostor Běloruska. Informovala o tom s odvoláním na tři diplomatické zdroje agentura Reuters.

Německo ve středu přechodně přestalo přijímat lety z Ruska poté, co ruské úřady německé letecké společnosti Lufthansa včas nevydaly potřebná povolení. Mluvčí Lufthansy později večer informovala, že její letouny znovu smějí přistávat v Moskvě a Petrohradě, společnost získala povolení na celý červen. Také ruský Aeroflot a nízkonákladová společnost S7 uvedly, že mají znovu od Německa povolení létat na jeho území.

Přímo v soudní síni se pokusil o sebevraždu Scjapan Latypav, jehož běloruská opozice počítá mezi soudobé politické vězně režimu Alexandra Lukašenka. Latypav si při jednání stěžoval na mučení a řízl se do hrdla. Podle očitých svědků je také možné, že si do krku zarazil tužku. Vězeň tak učinil ve chvíli, kdy u soudu vypovídal jako svědek jeho otec.

Odkloněný let do běloruského Minsku znovu připoutal pozornost k režimu Alexandra Lukašenka. Cílem bylo zatknout běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče. On a jeho přítelkyně byli zadrženi a jsou ve vězení. Proti Lukašenkovi protestoval Pratasevič už v patnácti letech a už tehdy chtěl být novinář, vzpomínají jeho rodiče a věří, že se situace v Bělorusku změní k lepšímu.

Sankce Evropské unie proti režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka jsou správné a nezbytné a Lukašenkovo nedávné jednání s hlavou ruského státu Vladimirem Putinem na tom nic nezmění. Po společném zasedání vlád Německa a Francie to prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že se s názorem Merkelové ztotožňuje.

Vladimir Putin před setkáním s Alexandrem Lukašenkem v Soči označil události kolem nuceného přistání letounu společnosti Ryanair v Minsku za další kolo vzplanutí emocí. Běloruské úřady tímto způsobem v neděli dosáhly zatčení opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně. Ta je podle nového vyjádření svého právníka v pořádku. Agentura TASS také zaznamenala, že Putin v úvodu protokolární části jednání navrhl svému hostu koupání v moři. Reuters píše, že mu nabídl ve sporu se Západem podporu. Litva s Běloruskem si mezitím vyhostily diplomaty.

Evropská unie hodlá vytvořit nové sankce vůči Bělorusku. Odklonění letu, původně plánovaného do Litvy, a zadržení opozičníka Prataseviče, odsoudily země G7. Irsko požádalo orgán OSN –⁠ Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, aby okolnosti vynuceného přistání letadla linky Ryanair nezávisle vyšetřila. Ten mu vyhověl a souhlasí s vyšetřováním. Hrozba bombou, kterou Bělorusko vysvětlovalo nedělní nucené přistání letounu, navíc podle tří nezávislých médií byla odeslána až skoro půl hodiny poté, co letadlo dostalo příkaz k přistání.

Incident ohledně nuceného přistání letadla s nyní zadrženým novinářem Ramanem Pratasevičem v Minsku velmi silně rezonuje v polské společnosti, referuje zahraniční zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé. V Polsku se podle něho nachází hlavní centrum opozice vůči režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka. Vláda středoevropské země se po loňských protestech navíc postavila do čela informačního boje proti jeho režimu.

Za skandální označil americký prezident Joe Biden nedělní incident v Minsku. Běloruské úřady donutily komerční let společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu k přistání v Minsku a posléze zadržely opozičního novináře Ramana Prataseviče, který tímto letem cestoval. Další západní společnosti přestávají létat nad Běloruskem, běloruské aerolinky ruší lety do Paříže a Londýna.

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko odsouhlasil změny v zákonech, které zpřísňují pravidla pro pořádání protestů a omezují práci žurnalistů. Novináři nově nesmějí informovat v reálném čase o nepovolených demonstracích. Právní norma také bez příslušného povolení zakazuje zveřejňovat výsledky průzkumů mínění, které se týkají společensko-politické situace.

Irský ministr zahraničí Simon Coveney a šéf letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary označili nedělní nucené přistání dopravního letadla v Minsku, po kterém byl zatčen novinář Raman Pratasevič, za státem podporované pirátství. Mluvčí běloruského ministerstva vnitra uvedla, že se novinář nyní nachází ve vyšetřovací vazbě v Minsku. Postup běloruských úřadů kritizovala řada zemí včetně Česka, polské úřady spouštějí vyšetřování. Ministerstvo dopravy v Minsku mezitím oznámilo vytvoření komise, která má přistání vyšetřit.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie vyzvali unijní přepravce k zastavení přeletů Běloruska a k přijetí dalších sankcí vůči Bělorusku. V reakci na nedělní Minskem vynucené přistání civilního letu také chtějí, aby Unie zakázala běloruským aerolinkám přelety a přistání na svém území.