Nevěřím vám, řekla novinářka na konferenci s vězněným Pratasevičem. Jiní na jeho podporu ze sálu odešli

Nahrávám video
Newsroom ČT24: Běloruský novinář Pratasevič se objevil poprvé od svého uvěznění před novináři
Zdroj: ČT24

Úředníci Lukašenkova režimu v pondělí přivedli před zahraniční, opoziční i státní běloruské novináře vězněného Ramana Prataseviče. Na kamery několikrát zopakoval, že mu nic není, kromě redaktorů státních médií mu tato slova ale nikdo nevěřil. Přímo na konferenci mu to řekla novinářka z nezávislé běloruské zpravodajské agentury, reportéři z BBC a někteří diplomaté odešli, protože nechtěli být součástí „konference s rukojmím“. Význam této nečekané akce, reakci reportérů i osud vězněného novináře se snaží rozklíčovat pořad Newsroom ČT24.

Od pondělní tiskové konference v běloruském Minsku novináři nevěděli, co čekat. Pozvání na ni dostali i ti reportéři, kterým ministerstvo zahraničí před časem neprodloužilo nebo odebralo akreditaci. Teď najednou obdrželi krátkodobé oprávnění vykonávat novinářskou činnost. Cedulka se jménem novináře Ramana Prataseviče, kterého režim vězní od druhé poloviny května, se na stolku mezi mluvčími konference objevila jen pár vteřin před začátkem. Pro všechny to bylo překvapení.

„Když ho přivedli, všichni byli šokovaní. Málokdo čekal, že by mohli na konferenci s novináři přivézt vězně. Zdálo se mi, že kolegové, kteří nepracují pro státní média, jsou šokovaní a napjatí, protože situace byla neobvyklá a vy nevíte, jak se zachovat,“ popisuje první pocity novinářka z nestátní zpravodajské agentury BelaPAN Tatjana Korovenkova.

„Všichni byli pobouřeni, protože to vlastně byla tisková konference s rukojmím,“ říká zase Olga Chvoinová z Běloruské novinářské asociace.

„Držte se a přežijte to“

Reportéři z britské BBC po příchodu Prataseviče tiskovou konferenci opustili, podle nich byl totiž vězněný novinář na akci proti své vůli. Odešli také někteří zahraniční diplomaté. Těm, kdo zůstali, Pratasevič oznámil, že „se cítí skvěle, nemá žádné stížnosti, nikdo ho nebil a ani prstem se nedotkl“.

Za absurdní má tato tvrzení také český novinář Pavel Vondra z Českého rozhlasu, který případ sleduje z Česka. „Není možné, aby člověk, který byl na seznamu hledaných teroristů, se ocitl ve vězení a nikdo se ho tam ani prstem nedotkl. Víme, že se děje v běloruských věznicích i lidem, kteří vůbec nebyli obviňováni z terorismu a zatkli je jenom jako účastníky demonstrace nebo dokonce jako kolemjdoucí. Ti jsou brutálně mláceni,“ říká.

To, že mu nevěří, řekla Pratasevičovi přímo na konferenci novinářka Tatjana Korovenkova. „Držte se a přežijte to,“ dodala po slovech, kterými mu vyjádřila soucit. Od zahraničních a běloruských opozičních novinářů si vysloužila obdiv. Tímto krokem totiž sama riskuje svou práci, svobodu i zdraví.

„Myslím, že jsem se zachovala správně. Chápu, že to jde za hranice novinářské etiky, ale zdá se mi, že v konkrétní situaci je mnohem důležitější lidská etika. On totiž během konference řekl, že mu ukazují přehledy z kanálů na Telegramu, kde ho lidé označují za zrádce. Proto doufám, že pro něj bylo důležité slyšet, že ne všichni si myslí, že je zrádce. Že s ním soucítí a obávají se o něj obyčejní Bělorusové i kolegové novináři,“ vysvětluje zpětně novinářka svůj výstup.

Vzkaz Evropě

Prataseviče zadržely úřady 23. května, když přiměly letadlo prolétající běloruským vzdušným prostorem nouzově přistát v Minsku. Před Lukašenkovým režimem se novinář ukrýval v exilu, působil především na takzvaných kanálech na sociální síti Telegram. Právě tam se loni objevovaly informace o demonstracích proti výsledkům prezidentských voleb.

Způsob zadržení novináře způsobilo v Evropě skandál, Unie proto mluví o přísnějších sankcích vůči Bělorusku. To je podle novinářů také důvod, proč Pratasevič vystoupil před médii. „Vláda tento případ využívá k informování za hranice Běloruska, aby přesvědčili všechny politiky a lidi, kteří nežijí v Bělorusku, že se vlastně nic hrozného nestalo,“ domnívá se Chvoinová z Běloruské novinářské asociace.

„Byla to čistě propagandistická akce. Šlo podle mě o to přesvědčit světovou i domácí veřejnost, že Pratasevič činí upřímné pokání a že lituje chyb, jak tvrdí,“ doplňuje Pavel Vondra z Českého rozhlasu.

Po skončení konference mohli rozhovor s Pratasevičem natočit pouze běloruská a ruská státní média. Ostatní účastníky k vězni nepustili.

Záběry z tiskové konference a reakce na ni uvidíte v reportáži v pořadu Newsroom ČT24. Začíná v neděli ve 22:10. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 6 mminutami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 3 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 4 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 5 hhodinami
Načítání...