Chaotický odchod z Afghánistánu ukázal selhání komunikace v Česku i Severoatlantické alianci, řekli v Otázkách Václava Moravce předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Fischer a bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Hovořili také o situaci na východních hranicích Polska. Západ se podle exministra nyní musí sjednotit a Evropská unie musí neprodyšně uzavřít vnější hranice. Fischer zdůraznil, že uprchlíci se stali nástrojem vydírání ze strany běloruského režimu.
Otázku migrace znovu otevřelo stažení spojeneckých sil z Afghánistánu. Podle Svobody bylo chybou už uzavřít smlouvu s Talibanem, jak to udělala administrativa amerického exprezidenta Donalda Trumpa. Bývalý ministr zahraničí také zkritizoval, že spojenci nechali Talibanu výzbroj a vycvičenou armádu. „To je živá voda, která vedla k tomu, že organizace jako Hamás nebo jiné si navzájem gratulují a říkají, my můžeme porazit Spojené státy,“ zdůrazňuje.
Povede to podle něj k tomu, že všichni aktéři, kteří si přejí destabilizovat Západ, budou mít pocit, že si mohou dovolit víc. Svoboda to považuje za selhání špiček Severoatlantické aliance, jejích úředníků a stratégů, kteří nedrží veřejné funkce a nekandidují. „Mně vážně vadí, že tito lidé nekřičeli, že je potřeba to udělat jinak,“ tvrdí Svoboda, podle nějž měli alianční stratégové varovat, že odchod se vymstí.
Za chaotický považuje odchod z Afghánistánu i Fischer. Ten v ČT pochválil evakuační operaci samotnou, ale vyčetl české vládě, že rozhodování nechala na poslední chvíli, i když bezpečnostní komunita věděla předem, co je třeba dělat.
Spojené státy se podle senátora neradily o svých plánech tak, jak bylo potřeba. V důsledku nyní například evropské země nemohou vrátit ilegální migranty, kteří nemají nárok na azyl, ale jež se nepodařilo dříve vyhostit. „Afghánce, které bylo potřeba odlifrovat do Afghánistánu, je nyní třeba nechat v Evropě, protože nevíme, v jaké zemi by žili a zda by je tam nečekala smrt,“ uvažuje Fischer.
Uzavřené hranice
„Jde mi o to, aby Západ poté, co předvedl v Afghánistánu, ukázal, že je schopen se sjednotit,“ je přesvědčen Svoboda. Evropská unie nyní musí hermeticky uzavřít vnější hranice, je to jediné správné řešení, věří. Exministr zdůrazňuje, že lidé prchající před konflikty zneužívá režim běloruského diktátora Alexandra Lukašenka jako politický nástroj.
„Evropská unie musí říct: Lukašenko, my necouvneme,“ zdůrazňuje poradce premiéra pro legislativní otázky. Jakmile by prý Evropa couvla, Minsk by na hranici poslal další běžence.
Fischer podotýká, že Lukašenkův režim ohrožuje bezpečnost obyvatel Evropské unie, což ukázal už únos civilního letadla, v němž cestoval k režimu kritický novinář. „Dnes vidíme, že zkouší destabilizovat demokratické země, a proti tomu je třeba se bránit,“ míní předseda senátního výboru pro bezpečnost a obranu.
Zakročit je podle něj potřeba všemi dostupnými prostředky, včetně sankcí zaměřených na obchodní kruhy kolem běloruského lídra, jelikož Lukašenko je stále obklopen mnoha vlivnými podnikateli. Minsk navíc není osamocen, zdůrazňuje Fischer: „Má podporu z Moskvy, z Pekingu, z dalších stran.“
Vydírání
Symbolem politického zneužívání uprchlíků se stala skupinka běženců, která je aktuálně uvězněna na bělorusko-polské hranici a může se pohybovat jen na prostoru pár metrů, jelikož z obou stran hranice ji hlídají vojáci.
Svoboda zdůrazňuje, že uprchlíci jsou na území Běloruska, a jsou proto problémem Minsku. S tím souhlasí i Fischer – skupině podle něj je potřeba pomoci, povinnost ale padá na Bělorusko. „To, co vidíme teď, je bohapusté vydírání a pokus přinášet do Polska, Litvy nebo Lotyšska agendu s nelegální migrací, která se měla zastavit například na hranici Běloruska a kterou zkouší tlačit na evropské státy jeden diktátor,“ konstatuje senátor.
