Minsk strana 2 z 5

Soud v Bělorusku uložil trest 12 let vězení šéfredaktorce informačního serveru Tut.by a generální ředitelce společnosti, která portál provozovala. Server Tut.by obsáhle informoval o běloruských protivládních protestech z roku 2020 a běloruské opozici, než ho úřady v roce 2021 zakázaly. Rozsudek je podle agentury AFP ukázkou nelítostných represí proti kritikům režimu v Minsku.

Běloruské úřady podle vůdce Alexandra Lukašenka zatkly dvacet lidí v souvislosti s útokem na ruský radarový letoun A-50 na letišti Mačuliščy u Minsku. K dronovému náletu z konce února se přihlásila protirežimní odbojová skupina. Běloruské vedení nyní poprvé přiznalo, že k incidentu došlo. Škody jsou podle Lukašenka malé, opozice však tvrdí opak. Ukrajinská diplomacie odmítla jakékoliv zapojení Kyjeva.

Podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží využít čínský mírový plán ke zpomalení západních dodávek zbraní na Ukrajinu. Rétoriku mírových rozhovorů údajně Moskva použila i ke zpoždění dodávek moderních tanků Leopard 2. Nyní pro tuto strategii Rusko využívá i běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, jenž je na návštěvě Číny. Peking ovšem svým mírovým plánem podle experta sleduje výhradně vlastní zájmy.

Nejméně šest lidí zahynulo při ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson, informují ukrajinská média. Další lidé jsou zranění. Podle místních novinářů, kteří se odvolávají na výpovědi svědků, ostřelovala okupační vojska mimo jiné centrum města, přičemž zasáhla zastávku veřejné dopravy, kde se zdržovalo mnoho lidí. Agresivní rétoriku vůči Ukrajině mezitím stupňuje Bělorusko, Kyjev ale nyní akutní hrozbu ze strany Minsku nevidí.

V Bělorusku začalo společné letecké cvičení ruské a běloruské armády. Podle zahraničního zpravodaje ČT na Ukrajině Davida Borka existuje reálná obava, že jejich síly zaútočí na Ukrajinu ze severu, podobně jako k tomu došlo loni v únoru.

Diplomat Jiří Čistecký bude v Rusku působit jako zástupce velvyslance. Velvyslancem zůstane Vítězslav Pivoňka, jeho post Česko rušit nebude. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo podle něj nechce prozatím ambasadorskou pozici v Moskvě nahradit místem chargé d'affaires. Tématem nedělního pořadu byly také útoky ruských sil na ukrajinskou infrastrukturu. „Putin používá tuto taktiku, protože nemá jiné východisko. Cítí, že prohrává,“ sdělil náměstek ministra zahraničí Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se s Lipavským shodl, že pomoc Ukrajině musí pokračovat. Lipavský také prozradil, že na resortu zahraničí vzniká oddělení, které se bude věnovat českým sankcím vůči Rusku.

Zatímco Ukrajinu ve válce proti ruským okupantům podporuje řada západních zemí, Rusko má jen omezené množství spojenců. Mezi nejvýznamnější patří Bělorusko, které s Ukrajinou sousedí. Moskvě poskytlo své území k vedení operací proti Kyjevu a okupačním silám dodává vojenské vybavení. Kreml však na Minsk zřejmě tlačí k většímu zapojení do konfliktu. Ukrajinské tajné služby mluví o hrozbě útoku pod falešnou vlajkou na běloruskou jadernou elektrárnu nebo o podezřelém úmrtí běloruského ministra zahraničí.

Bělorusko přes své území umožní transport ukrajinského obilí určeného na export tak, aby mohlo být vyváženo do světa z litevských přístavů. Minsk si přitom neklade žádné předběžné podmínky, oznámil v pátek v New Yorku podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres po setkání s náměstkem běloruského ministra zahraničí Juryjem Ambrazevičem.

V Minsku se naposled rozloučili s Uladzimirem Makejem, který v sobotu náhle zemřel ve věku 64 let ve funkci běloruského ministra zahraničí. Web k režimu kritického listu Naša Niva napsal, že podle jeho zdrojů blízkých rodině Makej zemřel na infarkt. Příčinou prý mohla být ruská invaze na Ukrajinu, která ministra silně zasáhla a po jejímž zahájení se u něj objevily problémy se zdravím. Smrt, a především absence oficiálního oznámení příčiny vyvolaly mnohé spekulace.

Bývalá dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s týdeníkem Der Spiegel přiznala, že ke konci svého mandátu už neměla žádné páky, jak přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání. Putinovi podle ní záleží jen na moci a tu ona jako odcházející politička neměla, řekla Merkelová.

Polsko zahájí výstavbu bariéry podél hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí, informoval podle polského zpravodajského serveru Onet.pl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Polsko se podle něj obává, že by na této hranici mohla vzniknout migrační krize podobná té z loňského roku na hranici s Běloruskem. Tehdy se do Polska a pobaltských zemí snažily nelegálně dostat tisíce lidí zejména z Blízkého východu.

Neschopnost Běloruska splácet dluhy dopadne především na občany země, vůdce Alexandr Lukašenko řeší, jak moc se přiklonit ke Kremlu a zároveň se Ruskem nenechat „sežrat“, řekla v Událostech, komentářích publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Současnou situaci v Bělorusku připodobnila k období normalizace v Československu.

Bělorusko ve středu oznámilo, že kvůli sankcím, které vůči němu zavedly Spojené státy a Evropská unie, nedokáže splácet dluh v cizí měně. V pondělí Světová banka uvedla, že s okamžitou platností zařadila všechny půjčky poskytnuté Bělorusku do kategorie nesplácených, protože se Minsk opozdil s platbou 68,43 milionu dolarů (1,7 miliardy korun).

Soud v Minsku v pondělí udělil tresty až jedenácti let vězení pěti lidem, které běloruská prokuratura obvinila z pokusu o státní převrat. Mezi odsouzenými je šéf opoziční strany, politolog či právník s americkým pasem, informovala lidskoprávní organizace Vjasna.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na konferenci ve Vilniusu ohlásila vytvoření prozatímní exilové vlády. Cichanouská se v projevu zmínila, že počítá s otevřením zastoupení nového kabinetu v Estonsku, v Praze a v Bruselu. Hlavním cílem nové vlády bude „zbavit zemi faktické okupace a uspořádání svobodných voleb“, zdůraznila Cichanouská druhý den vilniuské „konference demokratických sil nového Běloruska“.

Běloruský soud poslal na řadu let do vězení další nezávislou novinářku. Dvaapadesátiletou Irynu Slaunikavovou z polského televizního kanálu Belsat shledal vinnou ze založení extremistické organizace a účasti na protestech, za což jí vyměřil pětiletý nepodmíněný trest. Pokračuje tak vládní tažení proti opozičním aktivistům, kritickým médiím a nezávislým reportérům. Výše trestu je o rok delší, než žádala prokuratura.

Západ rozpoutal proti Bělorusku hybridní válku a „novodobí křižáci z NATO“ plánovali zaútočit na Rusko, prohlásil běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Jeho režim právě v těchto dnech provádí armádní cvičení u hranic s Ukrajinou a v posledních týdnech se opět spekuluje o přímém zapojení Minsku do bojů. Lukašenko se podle mnohých expertů snaží vtažení země do války vyhnout, další ale upozorňují, že hlavní slovo v této věci bude mít zřejmě Kreml.

Šest let vězení uložil běloruský soud Sofiji Sapegaové, ruské přítelkyni běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče. Informovaly o tom ruské tiskové agentury TASS a Interfax. Běloruské úřady ženu zadržely loni v květnu spolu s žurnalistou poté, co donutily v Minsku přistát civilní letoun mířící z Atén do Vilniusu.

Běloruské ozbrojené síly ve středu zahájily rozsáhlé cvičení, které má prověřit jejich bojovou připravenost, oznámilo ministerstvo obrany. Agentura Reuters manévry označila za náhlé. Minsk zároveň na pozadí ruské invaze v sousední Ukrajině tvrdí, že cvičení nepředstavuje žádnou hrozbu pro sousední země nebo pro evropské společenství obecně. V první fázi války Rusko využívalo běloruské území k útokům na Kyjev, Černihiv a další oblasti Ukrajiny.

V Bělorusku začal v pondělí soud se Sofijí Sapegaovou, ruskou přítelkyní běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče. Dívka byla spolu s ním na palubě letadla z Atén do Vilniusu, které loni v květnu běloruské úřady donutily k přistání v Minsku. Z letadla si pak agenti tajné policie odvedli žurnalistu i s jeho partnerkou. O zahájení procesu u oblastního soudu ve městě Grodno informoval server Zerkalo.

Válka na Ukrajině trvá už šestnáctý den a útoky neutichají. Bombardování se rozšířilo i na západ země, kde ničilo leteckou infrastrukturu. U Kyjeva se kolona ruských tanků a další techniky přiblížila k hlavnímu městu, dál také sílí vzájemné obviňování z plánu na použití chemických a biologických zbraní. Válka už překračuje ukrajinské hranice. Podle kyjevské vlády ruské letadlo zaútočilo na běloruskou vesnici – údajně proto, aby to Minsk vtáhlo do konfliktu. Běloruské ministerstvo obrany informaci popřelo. V 90' ČT24 situaci rozebírali bývalý velitel speciálního oddělení SOG Lumír Němec a Jan Kofroň z Institutu politických studií Univerzity Karlovy.

Evropská unie uvalí další balík sankcí na Bělorusko kvůli jeho roli v ruské invazi na Ukrajinu. Ruská banka Sberbank končí podnikání v Evropě. Její klienti začali ve velkém vybírat úspory, regulační úřady v některých zemích začaly připravovat odebrání licencí. Cena plynu v Evropě je na maximu kvůli obavám z dopadu sankcí. USA uvalí dodatečné sankce na Rusko a Bělorusko zaměřené na obranný sektor.

Ruské rakety zasáhly v úterý televizní věž v Kyjevě, při útoku zahynulo pět lidí, další byli zraněni, uvedla agentura Reuters. K hlavnímu městu se blíží mnoho kilometrů dlouhý konvoj invazních jednotek. Ruská vojska obléhají Charkov. Hranice prý překročily i běloruské jednotky. V úterý chtěli okupanti dobýt Mariupol. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval NATO, aby zavedlo nad Ukrajinou bezletovou zónu. Rusko plně zablokovalo přístup ukrajinských sil k Azovskému moři, tvrdí tamní ministerstvo obrany podle agentury TASS.

Ukrajinské hlavní město Kyjev dál čelí mohutnému ostřelování. U východoukrajinského Charkova, který je druhým největším městem v zemi, probíhají tvrdé boje. Kreml tvrdí, že ruské jednotky dostaly rozkaz pokračovat v postupu a že od pátku nepostupovaly. I v té době se ovšem u Kyjeva bojovalo. Podle britského ministerstva obrany je ale hlavní část ruských sil ještě 30 kilometrů od centra Kyjeva. Úřad ukrajinského prezidenta tvrdí, že ruská armáda během soboty postoupila jen u Mariupolu a Enerhodaru.