Západ rozpoutal proti Bělorusku hybridní válku a „novodobí křižáci z NATO“ plánovali zaútočit na Rusko, prohlásil běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Jeho režim právě v těchto dnech provádí armádní cvičení u hranic s Ukrajinou a v posledních týdnech se opět spekuluje o přímém zapojení Minsku do bojů. Lukašenko se podle mnohých expertů snaží vtažení země do války vyhnout, další ale upozorňují, že hlavní slovo v této věci bude mít zřejmě Kreml.
Lukašenko podle opozičního listu Naša Niva v úterý tvrdil, že konflikt na Ukrajině zavinil Západ v čele s USA rozvracením systému globální bezpečnosti a že „novodobí křižáci z NATO“ plánovali zaútočit na Rusko přes Ukrajinu a Bělorusko, o čemž v pondělí podrobně hovořil s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
„Nynější události představují rozhodné kroky k multipolárnímu světovému řádu, k ukončení americké hegemonie, kvůli jejímuž zachování se zvětšují uskupení vojsk, podporuje se neonacistická ideologie a otevřeně fašistické režimy okolo zemí pokládaných za nežádoucí. Taková politika Západu bohužel přibližuje svět k propasti velké války, ve které už nebude vítězů,“ také prohlásil Lukašenko.
Postěžoval si rovněž, že proti Bělorusku rozpoutal Západ rozsáhlou hybridní válku útočného charakteru. V této souvislosti Lukašenko kritizoval spojence z vojenského paktu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) a postsovětského Společenství nezávislých států (SNS), jsou podle něj laxní.
„Masivní nátlak vedl bohužel k tomu, že někteří naši spojenci z ODKB a SNS zaujímají, jemně řečeno, vyčkávací postoj. Ale politika Běloruska tím nebyla otřesena, udržujeme dialog se státy, které si váží našeho názoru a našich zájmů,“ řekl Lukašenko a dodal, že nikdy dříve v dějinách nečelilo Bělorusko tak bezprecedentní úrovni ohrožení národní bezpečnosti.
Ruská základna pořádající jedno armádní cvičení za druhým
Bělorusko jako nejbližší spojenec Moskvy se přímo nezapojilo do ruské války proti Ukrajině, ale poskytlo k agresi své základny, a tak je pokládáno za účastníka války. Západ na Minsk kvůli tomu uvalil další sankce.
Rusko pokračuje v odpalování střel na Ukrajinu z Běloruska, na jehož území jsou rozmístěny ruské raketové systémy. Také ruská letadla odpalují rakety z běloruského vzdušného prostoru a Rusko využívá běloruské ranveje k umístění svých vojenských letadel, shrnuje současnou situaci ukrajinské médium New Voice of Ukraine (Novoje Vremja).
Kromě toho Bělorusko pokračuje v masivních vojenských cvičeních a udržuje ukrajinské jednotky v pohotovosti blízko její severní hranice, daleko od bojů na východě země, dodává The Kyiv Independent s narážkou na právě probíhající běloruské armádní cvičení v příhraniční Homelské oblasti.
Minsk vyhlásil letošní rok „rokem bojového tréninku“ a od jeho začátku provádí jedno vojenské cvičení za druhým. Už od začátku války se proto mluví o jeho možném přímém zapojení do bojů v sousední zemi a tyto spekulace nyní opět sílí.
Zatažení do války se Lukašenkovi nehodí
Lukašenko pokračuje v posilování propagandy, aby měl čím zdůvodnit případný přímý vstup Běloruska do války, uvádí The Kyiv Independent. Také ukrajinští představitelé v minulých dnech uváděli, že Moskva připravuje provokace, aby Minsk do bojů vtáhla, dodává New Voice of Ukraine.
Takový krok je ale velmi nepopulární mezi Bělorusy. Průzkum společnosti Chatham House ukazuje, že nyní jen čtyři procenta z nich podporují přímý vstup do války na straně Ruska. Podle dalšího šetření, z kterého cituje The Kyiv Independent, se více než polovina Bělorusů zatažení země do války obává.
Běloruský analytik Arťom Šrajbman proto považuje přímé zapojení země do bojů za nepravděpodobné, neboť by to podle něj vedlo k vlně dezercí a protestům. Další běloruský analytik a historik Valerij Kabarlevič řekl stanici Current Time, že k oficiálnímu vstupu Minsku do války je třeba Lukašenkova politická vůle k takovému kroku, a diktátor se zatím snaží ruskému tlaku odolávat.
Také americký Institut pro výzkum války (ISW) se domnívá, že Lukašenko nebude chtít riskovat negativní důsledky případného vstupu do války na domácí scéně, a podle ukrajinské vojenské rozvědky je běloruská armáda nyní neschopná provést ofenzivu na vlastní pěst, dodává The Kyiv Independent.
Zástupce šéfa ukrajinského armádního generálního štábu Oleksij Gromov už v červnu uvedl, že větší obavy než případná běloruská invaze proto vzbuzuje možné předání běloruského letiště Zjabrauka v příhraniční Homelské oblasti Rusku, k čemuž opravdu došlo a od té doby se tam hromadí ruská technika. Gromov také varoval před předáním běloruského armádního vybavení takzvaným ruským proxies, tedy silám napojeným na ruskou armádu.
Lukašenko je závislý na Putinovi
Na druhou stranu ukrajinský vojenský expert Oleg Ždanov na začátku června odhadoval, že pravděpodobnost přímého vstupu Běloruska do války je 50:50.
Proti udržení Běloruska mimo přímé boje mluví fakt, že Lukašenko je závislý na Putinově přízni a ruských financích, připomíná The Kyiv Independent. Vojensko-politický pozorovatel Jegor Lebedok upozorňuje, že Lukašenko předal kontrolu nad vlastní armádou Moskvě.
„Jak Putin považuje za nutné pro sebe – v jakém postavení potřebuje Bělorusko za Lukašenka – tak tomu bude,“ řekl v rozhovoru pro ruské nestátní medium Mediazona. Podle něj záleží na tom, jestli bude Putin potřebovat kvazi-nezávislého spojence jako platformu pro obcházení sankcí či potenciální místo pro jednání, nebo připoutaného spolu-agresora.
Otázka případného přímého zapojení Běloruska do války proto nyní zůstává otevřená. Ukrajinská armáda mezitím posiluje obranu hranice s Běloruskem a zaminovává nebezpečné úseky.
