Moskva umístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Ve státní televizi to v sobotu prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin s tím, že s Minskem uzavřeli příslušnou dohodu. V Bělorusku by mělo být umístěno deset letadel schopných jaderné zbraně nést, uvedla agentura Reuters. Putin tvrdí, že tím Moskva neporušuje žádná ujednání o nešíření jaderných zbraní, a reaguje na oznámení Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu. Podle amerického ministerstva obrany neexistují náznaky, že by se Moskva chystala zbraně použít.
„Shodli jsme se s (běloruským vůdcem Alexandrem) Lukašenkem, že umístěním taktických jaderných zbraní v Bělorusku nijak neporušíme režim nešíření (jaderných zbraní),“ řekl Putin. Podle agentur také připomněl, že Bělorusko o umístění jaderných zbraní dlouho žádalo, a zároveň poukázal na to, že Spojené státy rozmístily jaderné zbraně na území svých evropských spojenců.
Podle agentury RIA Novosti prezident v rozhovoru pro televizi Rossija 24 upřesnil, že k 1. červenci bude v Bělorusku dokončena stavba skladovacího objektu pro jaderné zbraně a pod kontrolou je bude mít Rusko, nikoliv běloruská strana.
Řekl také, že Rusko pomohlo Minsku modernizovat deset letadel, která jsou schopná nést jaderné zbraně, a připomněl, že už dříve Bělorusko získalo komplex střel Iskander, které také mohou nést jaderné hlavice.
Šéf Kremlu uvedl, že jednal i na žádost Lukašenka, který o umístění jaderných zbraní stál, a konečné rozhodnutí prý padlo po britském oznámení o dodávce protitankových nábojů Ukrajině z ochuzeného uranu. Putin podle ruských agentur poznamenal, že typ munice s ochuzeným uranem není zbraní hromadného ničení, ale „tak či onak“ vytváří radioaktivní prach, a proto může být velmi nebezpečný.
Americké ministerstvo obrany v reakci uvedlo, že nic nenaznačuje tomu, že by se Rusko připravovalo jaderné zbraně použít. Pentagon také nevidí důvod k úpravě své jaderné zbrojní strategie. Situaci ale budou USA nadále sledovat a jsou odhodlány ctít závazek kolektivní obrany NATO.
Ukrajina se už déle než rok brání velké ruské invazi a západní státy Kyjev podporují též dodávkami vojenské techniky i munice. Více či méně otevřené hrozby jaderným arsenálem přitom z Moskvy zaznívají opakovaně.
Taktické jaderné zbraně s menší výbušnou silou jsou určené pro využití na bojišti a nejsou tak ničivé jako strategické jaderné zbraně. Analytik Nikolaj Sokol z vídeňského Centra pro odzbrojení a nešíření jaderných zbraní (VCDNP) agentuře AP řekl, že rozhodnutí o rozmístění v Bělorusku je pro Rusko významná změna postoje. „Rusko bylo vždy velice hrdé na to, že nemá žádné jaderné zbraně mimo své území. To teď mění a je to velká změna,“ komentuje.
