Minsk zveřejnil fotografie a video s Lukašenkem, spekulace o jeho zdravotním stavu nevyvrátil

Nahrávám video
Horizont ČT24: Spekulace o Lukašenkově zdravotním stavu
Zdroj: ČT24

Běloruská státní média zveřejnila fotografie a video, které podle Minsku zachycují vůdce Alexandra Lukašenka na aktuální návštěvě velitelství letectva a protivzdušné obrany. Stalo se tak v době spekulací o jeho zdravotním stavu. Představitelka opozice Svjatlana Cichanouská v reakci na dohady o vůdcově údajné vážné nemoci uvedla, že je třeba se připravit „na jakýkoli scénář“.

Lukašenko se na veřejnosti neobjevil od vojenských přehlídek v Moskvě a v Minsku 9. května a v neděli chyběl rovněž na ceremonii k poctě státní vlajky, což přiživilo spekulace o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu. Minsk tyto dohady nekomentoval.

Běloruská státní média nicméně zveřejnila fotografie, které podle nich zachycují Lukašenkovu návštěvu velitelství letectva a protivzdušné obrany.

Opoziční server Naša Niva si povšiml, že na jednom snímku má Lukašenko ovázanou druhou ruku než v Moskvě, což podle webu patrně svědčí o tom, že musí být pravidelně napojen na kapačky, a pod Lukašenkovou bundou se rýsují obrysy jakési vesty.

Minsk také zveřejnil video s Lukašenkem, které je podle státních médií ze stejné akce. Naša Niva podotýká, že vůdce na záznamu působí „ochraptěle“ a „neradostně“. 

„O zdravotním stavu diktátora Lukašenka koluje mnoho zvěstí. Pro nás to znamená jediné: měli bychom být dobře připraveni na jakýkoli scénář,“ napsala na Twitteru Cichanouská, která kvůli pronásledování běloruskými úřady žije v litevském exilu. Dodala, že je třeba obrátit Bělorusko na cestu k demokracii a zabránit Rusku, aby se vměšovalo. „Potřebujeme, aby mezinárodní společenství bylo proaktivní a rychlé.“

Lukašenko se na veřejnosti neobjevil téměř týden

Osmašedesátiletý autoritář Lukašenko, jenž vládne Bělorusku od roku 1994, se na veřejnosti podle médií neobjevil šest dní. Minulý týden v úterý společně s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem a lídry několika dalších postsovětských zemí přihlížel v Moskvě vojenské přehlídce u příležitosti výročí konce druhé světové války. Někteří ruští a běloruští novináři poznamenali, že na Rudém náměstí vypadal unaveně.

V Rusku Lukašenko nezůstal až do konce oslav a vrátil se do Minsku, kde se rovněž zúčastnil akce připomínající konec druhé světové války, avšak nepřednesl projev. Podle agentury Reuters se to stalo poprvé během jeho vlády. V neděli ho na ceremonii k poctě státní vlajky zastoupil premiér.

V sobotu podle některých médií Lukašenko navštívil kliniku na minském předměstí, kterou využívají nejvyšší představitelé země. Podle jednoho z opozičních předáků a bývalého ministra kultury Pavla Latušky je Lukašenko „zjevně velmi vážně nemocný“.

Lukašenko se podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) nezúčastnil v posledních třech týdnech ani jiných veřejných akcí, nicméně Minsk k jeho absencím nebo případně zdravotnímu stavu žádné oficiální prohlášení neposkytl. Lukašenkovo tiskové oddělení pouze uvedlo, že pokračuje v práci „s dokumenty“, píše RFE/RL.

Kreml nechtěl situaci komentovat

Mluvčí ruského vůdce Putina Lukašenkův stav nechtěl komentovat. „Je třeba se řídit oficiálními zprávami. Ze strany Minsku žádné takové oficiální zprávy nebyly,“ řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Minsk je pokládán za nejbližšího spojence Moskvy. Do ruské invaze na Ukrajině se Bělorusko sice přímo nezapojilo, ale poskytlo Rusku své území a letiště.

Lukašenko je u moci od července 1994. Naposledy podle oficiálních výsledků zvítězil ve volbách v roce 2020. Opozice a západní země ale považují toto hlasování za zfalšované, ve skutečnosti podle nich vyhrála Cichanouská. Nespokojenost s volbami vyvolala v zemi demonstrace nebývalých rozměrů. Bezpečnostní složky protesty brutálně potlačily, desetitisíce lidí zatkly a tisíce jich zbily. Mnoho Bělorusů uprchlo do zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 7 mminutami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 1 hhodinou

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...