Zatímco Ukrajinu ve válce proti ruským okupantům podporuje řada západních zemí, Rusko má jen omezené množství spojenců. Mezi nejvýznamnější patří Bělorusko, které s Ukrajinou sousedí. Moskvě poskytlo své území k vedení operací proti Kyjevu a okupačním silám dodává vojenské vybavení. Kreml však na Minsk zřejmě tlačí k většímu zapojení do konfliktu. Ukrajinské tajné služby mluví o hrozbě útoku pod falešnou vlajkou na běloruskou jadernou elektrárnu nebo o podezřelém úmrtí běloruského ministra zahraničí.
Spekulace o zapojení běloruské armády do konfliktu na Ukrajině se objevují dlouhodobě. Znovu je oživily zprávy z minulého týdne, které hovořily o plánovaném protiteroristickém cvičení běloruské armády u hranic s Ukrajinou, jehož se má zúčastnit až devět tisíc vojáků. Na začátku prosince u severních hranic s Běloruskem cvičila zase ukrajinská armáda, jejíž síly simulovaly obranu v případě útoku na Kyjev.
Institut pro studium války (ISW) upozornil, že představitelé Ruska „soustavně podnikají informační operace, které naznačují, že by se běloruské konvenční pozemní síly mohly připojit k ruské invazi na Ukrajinu“.
Na začátku prosince se také sešli ruský ministr obrany Sergej Šojgu s jeho běloruským protějškem Viktorem Chreninem, aby podepsali změny společné regionální bezpečnostní dohody z roku 1997. Úpravu dohody běloruské úřady nekomentovaly, monitorovací skupina Belaruski Hajun však upozornila, že oba představitelé podepsali protokol na letecké základně, což je „velmi netypické a jen to podtrhuje určitý spěch“, uvedl server The Kyiv Independent.
Bělorusko dosud do konfliktu aktivně nevstoupilo, ruským okupačním silám však poskytuje značnou podporu. Diktátor Alexandr Lukašenko nabídl Kremlu svá území pro počáteční fázi invaze a ruským silám poskytuje běloruské nebe pro jejich vzdušné útoky na Ukrajinu.
Ruská armáda od té běloruské získává tanky i munici
Podle skupiny Belaruski Hajun také Minsk zásobuje Moskvu vojenským vybavením a municí. Pod záminkou modernizace nejspíš země poskytla Rusku 122 tanků T-72A a dalších 211 kusů vojenské techniky (včetně 98 tanků T-72A a 60 vozidel BMP-2). ISW však podotkl, že není jasné, zda zmíněných 98 tanků bylo součástí oněch 122 tanků určených údajně pro modernizaci. A není podle něj ani jasné, zda tyto tanky jsou součástí aktivních sil nebo rezervy.
Běloruská armáda také cvičí tisíce ruských branců před nasazením na Ukrajině, což Lukašenko otevřeně přiznal poté, co se na začátku prosince setkal s ruským ministrem obrany.
Podle ISW je však přes veškerou podporu Minsku přímé zapojení Běloruska do války nepravděpodobné. Běloruská armáda je poměrně malá, podle expertů ji tvoří asi 45 tisíc příslušníků v pouhých šesti manévrovatelných brigádách, a její nasazení by proto v probíhajících bojích neznamenalo zlom. Už současná podpora přitom způsobuje vedení armády problémy.
Dodávky vojenského materiálu ruským silám snížily kapacity Minsku pro případné nasazení mechanizovaných sil na Ukrajině. Bělorusko totiž není schopné samo vyrobit vlastní obrněná vozidla, a doplnění stavu tak může být problém i z dlouhodobého hlediska. Kvůli dodávkám dělostřelecké munice navíc země snižuje své zásoby, i když ukrajinská rozvědka upozornila, že se země nejspíš pokusí o založení vlastní výroby dělostřeleckých granátů.
Také výcvik ruských sil způsobuje zemi komplikace. Bělorusko v posledních letech cvičí každý rok asi deset tisíc vlastních odvedenců. Podle ukrajinských zpravodajců však Minsk počítá až s dvaceti tisíci branci z Ruska na svém území – podle zpráv z konce listopadu je v Bělorusku aktuálně asi dvanáct tisíc vojáků. Pro Minsk to tak znamená výcvik dvojnásobného množství vojáků, než na které je systém s omezenou kapacitou nastaven.
Pokud by se navíc Lukašenko chystal na nasazení vlastních sil na Ukrajině, musel by se podle ISW navíc dopředu připravit na ztráty. Vytvoření personálních rezerv by však znamenalo výcvik ještě většího množství vojáků v příštím odvodním cyklu.
Místo elitních jednotek mohou běloruští vojáci spolupracovat spíš s branci
Aktivní zapojení běloruských jednotek do války by pro Minsk nejspíše znamenalo vysoké ztráty. Americký think-tank upozornil, že se elitní běloruští a ruští vojáci sice před únorovou invazí účastnily společných cvičení, ale ruské jednotky s touto zkušeností od února přicházely o své muže.
Pokud by tak Minsk nasadil své vojáky na Ukrajině, musel by tak místo zkušených jednotek spolupracovat se špatně vycvičenými ruskými branci. „Výsledek snah o vytvoření a bojové využití takových kombinovaných jednotek bude pravděpodobně nevalný,“ uvedl institut.
Server Kyiv Post navíc upozornil, že od února ukrajinská armáda vybudovala u hranic obranné linie. Obránci navíc mají výhodu ve znalosti místního obtížného terénu, zatímco v ruských tancích se po únorové invazi podle místních našly zastaralé mapy ze 70. let. Pohraniční oblast je hustě zalesněná, řídce osídlená a téměř bez zpevněných cest, část tvoří bezlesé bažiny.
Bělorusové si zatažení do války nepřejí
Další překážkou pro aktivní vstup do války je pro Lukašenka silný odpor běloruské veřejnosti, který s přítomností ruských sil v zemi ještě roste. Podle ISW například sílí sociální napětí mezi Bělorusy a ruskými jednotkami v Brestské oblasti na jihu země, kde ruští vojáci v následku nehygienických podmínek ve výcvikovém zařízení zatížili tamní nemocnice.
Přímé nasazení za hranicemi nemá podporu ani v běloruské armádě. Řadoví vojáci si podle institutu stěžují na příslušníky ruské armády v souvislosti s urážlivými etnickými výroky. „Je pravděpodobné, že některé složky běloruských ozbrojených sil by vyjádřily neochotu nebo přímo odpor, pokud by se Lukašenko rozhodl napadnout Ukrajinu,“ uvedli experti ISW.
V případě vstupu do války by navíc hrozilo riziko opětovného rozpoutání protestů, které v Bělorusku proběhly v letech 2020 a 2021. Lukašenko se navíc v jejich potlačení spoléhal i na armádu, která by byla uvnitř země po nasazení v zahraničí oslabena.
Při postupu proti demonstrantům Lukašenkovi asistovalo i Rusko, které se od té doby snaží co nejvíce zvýšit svůj vliv na menšího souseda. Vysláním armády do války by tak Lukašenko podkopal svou důvěryhodnost jako lídra v čele suverénní země. „Bylo by zřejmé, že snaha Ruska zajistit si plnou kontrolu nad Běloruskem byla úspěšná,“ uvedl ISW.
Podezřelá smrt ministra i hrozba útoku pod falešnou vlajkou
Podle serveru Kyiv Post však ukrajinská tajná služba přinesla informace o tom, že se Kreml pokusí Bělorusko do války zatáhnout. Ukrajinské tajné služby předpověděly, že se ruské speciální jednotky pokusí pod falešnou vlajkou sabotovat kritickou běloruskou infrastrukturu a zanechat při tom „důkazy“ o zodpovědnosti Ukrajiny. Cílem útoku podle nich má být jaderná elektrárna nedaleko hranic s Litvou.
O ruském tlaku podle listu hovoří také nedávné úmrtí běloruského ministra zahraničí Vladimira Makeje, které podle oficiálních informací způsobil infarkt. Kyiv Post však uvedl, že za smrtí ministra mohla být ve skutečnosti otrava provedená ruskou tajnou službou FSB, aby „varovala před nebezpečím nedostatečného nadšení pro pomoc Kremlu proti Ukrajině“. Uvedl to ruský podnikatel a opoziční aktivista Leonid Nevzlin. Lukašenko po Makejově smrti propustil kuchaře, komorníka i osobní ochranku, napsal Kyiv Post.
Podle ISW se přesto zdá, že Lukašenko se do konfliktu přímo zapojit nehodlá. Minsk podle expertů bude dále pomáhat Rusku vytvářet dojem této hrozby, aby část ukrajinských jednotek zůstala vázaná na severu země a nemohla bojovat jinde. Bělorusko podle institutu bude také dále poskytovat své území pro ruské útočné operace a pomáhat Moskvě k získání materiálu, ke kterému nemá kvůli sankcím přístup.
Podle expertů je však přímé zapojení Běloruska do války v blízké budoucnosti „mimořádně nepravděpodobné“.
