Neschopnost Běloruska splácet dluhy dopadne především na občany země, vůdce Alexandr Lukašenko řeší, jak moc se přiklonit ke Kremlu a zároveň se Ruskem nenechat „sežrat“, řekla v Událostech, komentářích publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Současnou situaci v Bělorusku připodobnila k období normalizace v Československu.
Lukašenko řeší, jak moc se přiklonit k Rusku, chce zůstat u moci, říká Šustrová
Události, komentáře: Bělorusko nesplácí zahraniční dluh (zdroj: ČT24)
Bělorusko ve středu oznámilo, že kvůli sankcím uvaleným Evropskou unií a Spojenými státy není schopné splácet dluhy v zahraniční měně. Už v pondělí přitom Světová banka uvedla, že bere půjčky poskytnuté Minsku jako nesplácené, protože se opozdil s platbou 68,43 milionu amerických dolarů. (1,7 miliardy korun). Co ale toto oznámení znamená v praxi?
„Pro Lukašenka to představuje tvrdou ránu – jak pro jeho osobní pýchu, tak pro vnitřní ekonomiku Běloruska a situaci občanů. A nechuť k němu (mezi lidmi) vzroste, i když nebude veřejně manifestovaná,“ domnívá se Šustrová.
Pokud jde o přímé zapojení Běloruska do války na Ukrajině, vidí Šustrová jisté „mobilizační kroky“ z jeho strany. Vzápětí ale dodala, že Lukašenko už od svého nástupu do čela země vlastně řeší, jak moc se k Rusku (ne)přiklonit. Ona osobně vidí z Lukašenkovy strany v posledních letech „couvání“. „Protože když je někdo z Kremlu ochoten pohltit Krym a potom celou Ukrajinu, tak Bělorusko také,“ míní publicistka.
Kdo ohrožuje Bělorusko?
Lukašenko podle ní už roky lavíruje mezi tím, jak „se nenechat sežrat“ Ruskem a zároveň si udržet jeho přízeň, což je podle Šustrové těžké. Běloruský lídr podle ní také začal prohlašovat, že Polsko a Litva se chystají zaútočit a že ho „NATO i Ukrajina ohrožují“. Přitom si prý ale uvědomuje, že ho ohrožuje jedině Rusko, a především chce zůstat u moci.
„Snaží se to nějak uhrát, neumím si představit, že by nebohé Bělorusy ještě poslal do války,“ nechala se slyšet Šustrová. Zároveň vidí paralelu mezi současnou situací v Bělorusku a normalizací v někdejším Československu, kdy byli lidé zastrašení a drželi „hubu a krok“. K tomu v Bělorusku slouží i procesy s lidmi vzdorujícími režimu.
„Jejich hlavním smyslem je zastrašit společnost a ukázat, že žádný pokrok nebude. To známe z normalizačních dob, kdy režimy kvůli udržení své váhy musejí občas někoho poslat do basy,“ zmínila Šustrová.