Lukašenko se neobjevil na ceremonii v Minsku, média spekulují o vážné nemoci

Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko se v neděli neobjevil na ceremonii k poctě státní vlajky, která se konala v Minsku. Jak napsala agentura DPA, stalo se tak poprvé po 29 letech. Osmašedesátiletého vůdce zastoupil premiér Raman Haloučanka, což přiživilo spekulace o Lukašenkově zhoršujícím se zdravotním stavu. Ukrajinská média dokonce informovala, že je v nemocnici.

Běloruský vůdce tento týden v úterý společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a lídry několika středoasijských zemí a Arménie přihlížel vojenské přehlídce na Rudém náměstí. Ihned poté se ale vrátil do Minsku a nezůstal v Moskvě až do konce oslav. V Minsku se sice rovněž zúčastnil oslav vítězství nad nacistickým Německem, nicméně nepřednesl svůj tradiční projev.

Podle médií je Lukašenko od začátku května celkově málo vidět. Tuto sobotu podle nich mimo zraky veřejnosti navštívil kliniku na předměstí Minsku, kterou využívají nejvyšší představitelé země.

I podle jednoho z běloruských opozičních předáků a bývalého ministra kultury Pavla Latušky je Lukašenko „zjevně velmi vážně nemocný“. „Nedokáže ujít pár set metrů, nemůže ani stát rovně na tribuně, kymácí se slabostí,“ uvedl Latuška.

Lukašenko je u moci od července 1994, kdy byl hlavou státu zvolen poprvé. O dva roky později prosadil novou ústavu a díky tomu prezidentský mandát prodloužil do roku 2001. Prezidentské volby v tomto roce opět vyhrál a referendem v roce 2004 zrušil omezení, které mu znemožňovalo vykonávat úřad prezidenta více než dvě funkční období. Hlasování provázela obvinění z falšování.

Lukašenko poté podle ústřední volební komise vyhrál i další volby v letech 2006, 2010 a 2015. Podle oficiálních výsledků byl zvolen i ve volbách v roce 2020. Opozice a západní země ale označily oznámený výsledek za zmanipulovaný a Bělorusko následně zažilo obrovskou vlnu protestů. Policie proti nim tvrdě zasáhla a desetitisíce lidí zatkla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 5 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 53 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 3 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 4 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...