Senátoři ve středu schválili pravidla kurzarbeitu. Při výpadku práce by pracovníci měli 80 procent výdělku, čtyři pětiny do 1,5násobku průměrné mzdy by hradil stát. Naopak o přídavcích na děti bude muset znovu hlasovat Poslanecká sněmovna. Senát se zvýšením dávky a rozšířením počtu příjemců sice souhlasil, ale návrh poslancům vrátil s úpravou. Na úvod schůze vystoupila lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.
Senát schválil kurzarbeit. S úpravou do sněmovny vrátil zvýšení přídavků na děti
Krácenou práci se státním příspěvkem by mohla po dohodě v tripartitě zavést vláda. Zaměstnanci by doma mohli být jeden až čtyři dny v týdnu. Opatření upravuje novela o zaměstnanosti. K tomu, aby začala platit, ji musí podepsat prezident.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) senátorům řekla, že návrh kurzarbeitových pravidel má podporu odborů i zaměstnavatelů. Vláda ANO a ČSSD se na normě dlouho nedokázala shodnout. Poslanci ve sněmovně pak navrhli desítky změn. Proti sobě stály i dva ucelené koaliční návrhy. Nakonec se v dolní komoře našel kompromis. Pro novelu v Senátu hlasovalo 48 ze 70 přítomných senátorů.
Vláda by kurzarbeit mohla navrhnout po přírodní pohromě nebo kybernetickém útoku, při epidemii i v době ohrožení ekonomiky. V nařízení by kabinet stanovil, pro jaké území, odvětví či okruh zaměstnavatelů by zkrácená práce se státním příspěvkem byla možná. Určil by taky ukazatele pro posouzení a rozsah výpadku pracovní doby. Kurzarbeit by vyhlašoval až na půl roku. Prodloužit by se mohl dvakrát, a to vždy nejvýš o tři měsíce. Celkem by tak mohl trvat maximálně rok.
Výpadek práce by mohl být 20 až 80 procent pracovní doby. Posuzoval by se za celou firmu, nebo za její závod. Podporu by podniky mohly dostat na zaměstnance, kteří v nich pracovali aspoň tři měsíce.
V době bez práce by lidé mohli chodit do kurzů nebo na rekvalifikace od úřadu práce. Na příspěvek by nebyl nárok u pracovníků s kontem pracovní doby. Nezískali by ho ani podnikatelé, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání, a to tři roky po jejím přiznání.
Přídavky na děti
Sněmovna bude muset opět hlasovat o přídavcích na děti. Senát sice se zvýšením dávky o 26 procent souhlasí, ale v návrhu provedl technické úpravy, s čímž ministryně práce souhlasila. Podle ní by vyšší přídavky víc rodin mělo začít pobírat od července. Aby norma začala platit, musí ji podpořit dolní komora a podepsat prezident.
Nárok na dávku mají nově mít rodiny s příjmy do 3,4násobku životního minima místo nynějšího 2,7násobku. Pro rodiny, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, má být přídavek o 500 korun vyšší.
Zvýšit se má daňové zvýhodnění na druhé a další děti. Navýšení dávky pro víc dětí by mělo ročně stát zhruba 5,5 miliardy korun. Daňová sleva by měla státní rozpočet vyjít zhruba na 2,5 až 2,7 miliardy.
„Jedná se o dlouho očekávanou pomoc rodinám, které se snaží, pracují, ale stejně mají nízké příjmy. Přídavky jsou efektivní nástroj boje s krizí,“ uvedla Maláčová. Podle ní nyní dávku pobírá asi desetina dětí, nově by to měla být pětina. Přídavek by tak mělo mít kolem 490 tisíc chlapců a dívek, dosud je jich asi 240 tisíc.
Děti do šesti let nyní dostávají 500 korun měsíčně, od šesti do 15 let 610 korun. Dávka pro studenty od 15 do 26 let činí 700 korun za měsíc. V rodinách pracujících či studujících rodičů je dávka o 300 korun vyšší. Podle novely by se nově mělo vyplácet podle věku dítěte 630, 770 a 880 korun. Rodiny s pracujícím rodičem by měly pobírat 1130 korun, 1270 korun a 1380 korun měsíčně.
Slevu na dani senátoři zvedli o pětikorunu. U druhého dítěte ji zvýšili z 22 315 na 22 320 korun, nyní je to 19 404 korun. U dalších dětí by pak měla činit 27 840 místo původně navržených 27 835 korun. Nyní je to 24 204 korun.
Dávky má vyřizovat úřad v místě skutečného bydliště
Důvodem úpravy je, aby tato roční částka byla dělitelná dvanácti. Technická úprava se týká i ustanovení, podle kterého by se při narození dalšího dítěte měla jednorázově rodičům doplatit nevyčerpaná rodičovská na staršího potomka.
Novela počítá také s tím, že by dávky měl vyřizovat úřad práce v místě skutečného bydliště, ne podle trvalého. Do příjmu pro posuzování nároku na dávky by se také neměly započítávat výdělky ze studentských praxí a brigád.
Navýšení dávek pro víc dětí by mělo ročně stát zhruba 5,5 miliardy korun. Daňová sleva by měla státní rozpočet vyjít zhruba na 2,5 až 2,7 miliardy.
Regionální rady regionů soudržnosti zaniknou
Horní komora dále umožnila, že rady regionů soudržnosti, které rozdělovaly dotace z fondů Evropské unie, do konce roku zaniknou. Jejich činnost od léta postupně převezme ministerstvo pro místní rozvoj. Počítá s tím novela o podpoře regionálního rozvoje.
Senátoři novelu neschválili ani neodmítli. Předmětem sporu se stala snaha ústavně-právního výboru uvést předlohu do souladu v jednom ustanovení s nedávno přijatým zákonem o elektronizaci veřejné správy. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) senátory ujistila o tom, že nesoulad lze opravit v rámci redakčních úprav ve Sbírce zákonů.
Novelu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát na projednání zákonů má. Tato lhůta skončí 16. června.
Rady hlavně kontrolují udržitelnost projektů
Podle Dostálové není hospodárné udržovat sedm rad, když jejich činnost bude možné zajistit v podstatně menším počtu lidí. Rady v současnosti působí jako řídicí orgány Regionálního operačního programu.
V programovém období 2007 až 2013 měly na starosti vybírat projekty dotované z fondů EU na podporu regionálního rozvoje, proplácet peníze a kontrolovat provádění projektů. V současném programovém období už poskytují dotace jiné orgány a rady zajišťují hlavně činnosti související s kontrolou udržitelnosti projektů z let 2007 až 2013.
Ve věci správy daní bude nástupcem ministerstvo financí. Převod je nutný hlavně kvůli délce probíhajících správních, daňových, sporných nebo soudních řízení.
Novela dále počítá také s rozšířením počtu měst, která mají na starosti integrované strategie rozvoje území. Tyto strategie se v tuzemsku využívají v největších metropolitních oblastech celostátního významu. Jde hlavně o největší města, tedy Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Z hlediska koncentrace obyvatelstva budou k těmto centrům přiřazeny i oblasti ústecko-chomutovské, olomoucké a hradecko-pardubické aglomerace.
Bezpečnost práce
Senátoři dále schválili nová pravidla pro práci s rizikovými stroji, jedná se například o zdvihací, elektrická, plynová či tlaková zařízení. Ta při nesprávném použití mohou představovat ohrožení života, zdraví či životního prostředí. Zákon, který nahradí normu z roku 1968, zamíří k podpisu k prezidentovi.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že za posledních 50 let se vzhledem k technologickému pokroku změnila řada zařízení a přístrojů, na což je potřeba v technických standardech reagovat. Podle ministryně jde o změnu technických standardů. Zavádění nových technologií podle ní naráží na zastaralé požadavky vyhlášek a technických norem.
Konkrétní zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, bude vláda stanovovat nařízením. Stejně tak bude stanovovat požadavky například na jejich bezpečnost, umístění, montáž nebo revize.
Nová pravidla pro cyklisty
Senát pravděpodobně neschválí uzákonění předepsané vzdálenosti pro objíždění cyklistů. Horní komora projednávání přerušila a dokončí jej ve čtvrtek. Podle kritiků především z řad ODS je tato změna nedomyšlená a nerealizovatelná na českých silnicích. Její zastánci avizovali záměr snížit sankci za její porušení, kterou označili za nepřiměřeně přísnou.
Motoristé by podle poslanecké novely silničního zákona měli od července objíždět cyklisty ve vzdálenosti 1,5 metru, která odpovídá zhruba polovině jízdního pruhu.
Jak správně předjíždět cyklistu?
Důvodem je snaha o vyšší bezpečnost cyklistů v silničním provozu. Podobná úprava platí v Německu, ve Francii nebo ve Španělsku. Odpůrci předepsané vzdálenosti poukazovali na to, že nové opatření nebude možné na mnoha silnicích dodržovat ani kontrolovat, což připouštěli i podporovatelé změny.
Bezpečnou vzdálenost pro předjíždění cyklistů, která má platit od července, navrhla uzákonit skupina poslanců v čele s Petrem Dolínkem z ČSSD. Nově by tam, kde je to možné, musel řidič auta míjet cyklistu ve vzdálenosti 1,5 metru. V oblastech s omezenou rychlostí jízdy na 30 kilometrů v hodině by stačila metrová vzdálenost.
Senátní plénum se na nynější schůzi nedostane k návrhu bezpečnostního výboru, aby horní komora zaujala stanovisko ke způsobilosti Miloše Zemana zastávat prezidentský úřad vzhledem k jeho výrokům a činům z poslední doby. Návrh nejprve do konce června probere ústavní komise a ústavně-právní výbor.