EU tlačí na Irák, aby zastavil lety s migranty do Běloruska, píše Politico

Nahrávám video

Evropská unie stupňuje tlak na Irák, aby zastavil lety svých aerolinek do Běloruska. Minsk od května posílá migranty na litevské území v odplatě za nové sankce, které na něj EU uvalila, připomněl server Politico. Podle něj snažení Unie směrem k Bagdádu nyní nejspíše začíná přinášet výsledky.

S iráckými představiteli hovořil na toto téma předseda Evropské rady Charles Michel i šéf unijní diplomacie Josep Borrell, přičemž k tlaku na Bagdád se podle serveru připojily také diplomacie jednotlivých členských států včetně Litvy, Německa, Rakouska a Česka.

Ve čtvrtek byl zrušen let společnosti Iraqi Airways z Basry do Minsku. Letoun přepravce Fly Bagdad sice týž den přistál v běloruském hlavním městě, na pátek plánovaný let byl ovšem rovněž zrušen.

„Zprávy o rozhodnutí zrušit tyto lety vítáme,“ uvedl ve čtvrtek mluvčí Evropské komise. Nepotvrdil však informace, že Iraqi Airways zastaví všechny běloruské lety nejméně do 15. srpna.

Odveta za sankce

Brusel viní Minsk, že úmyslně používá z Blízkého východu dovezené migranty jako „zbraň“ v odvetě za unijní sankce. Letos v Litvě zadrželi již více než čtyři tisíce migrantů, z čehož téměř 2800 bylo z Iráku. Loni to byly celkově jen desítky osob. Litevští představitelé odhadují, že by letos mohlo do země dorazit více než 10 tisíc migrantů, protože počet přímých komerčních letů z Iráku do Minsku se v srpnu ztrojnásobil. Zvýšený počet migrantů z Běloruska v posledních dnech zaznamenává také Polsko.

Podle některých diplomatů je přes veškeré úsilí schopnost Bruselu vyvinout účinný tlak v otázce migrantů převážených do Běloruska omezená, neboť Unie nemá na Irák silnou diplomatickou „páku“. „Iráčané vědí, že je nemůžeme opustit, že je potřebujeme pro naši bezpečnost a že nemůžeme riskovat další Afghánistán za našimi dveřmi,“ řekl serveru nejmenovaný diplomat.

Počty letů do Běloruska s údajnými migranty se zvýšily také z Turecka. Linka z Istanbulu do Minsku nyní létá denně namísto třikrát týdně, k tomu přibyl spoj z Izmiru. Pravidelné lety startují také z Antalye, které ovšem často využívali běloruští dovolenkáři.

O situaci budou jednat ministři vnitra EU

V reakci na rostoucí počty lidí přecházejících hranici z Běloruska do Litvy svolalo slovinské předsednictví Evropské unie na 18. srpna mimořádné zasedání ministrů vnitra členských zemí. Videokonference se zúčastní také představitelé agentury Evropské unie pro ochranu hranic (Frontex) a evropské policejní agentury Europol.

Evropská unie čelí podle slovinského předsednictví „vážné bezpečnostní hrozbě a je svědkem běloruským státem sponzorovaného využívaní ilegální migrace jako zbraně“. Ministři budou na jednání hledat shodu na společných opatřeních pro zabezpečení vnějších hranic EU a na další podpoře Litvy.

Polsko a Litva v pátek ve společné výzvě požádaly evropské instituce a partnery o podporu při řešení sporů s Běloruskem. „Odsuzujeme zneužívání ilegální migrace jako zbraně Lukašenkovým režimem ve snaze vyvinout politický tlak na EU a na její členské státy,“ napsali v prohlášení polský premiér Mateusz Morawiecki a litevská premiérka Ingrida Šimonytéová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Masivní úder na Kyjev má oběti. Ve známém klášteře vypukl požár

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.
01:50Aktualizovánopřed 4 mminutami

Trump oznámil, že USA dosáhly dohody s Íránem

Prezident USA Donald Trump oznámil dosažení dohody s Íránem a dodal, že nařizuje ukončení blokády íránských přístavů. Finální shodu potvrdil Pákistán jako prostředník. S podpisem počítá i Teherán, který trvá na ukončení vojenských akcí na všech frontách, včetně Libanonu, na který v posledních týdnech znovu útočí Jeruzalém. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Íránská agentura Fars napsala, že Teherán doplnil do memoranda ustanovení o vybírání poplatků za námořní služby. Nepůjde však prý o mýtné.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Většinu zmařených útoků na Ukrajině organizovali agenti přes Telegram, uvedla estonská rozvědka

Naprostou většinu odhalených teroristických útoků na Ukrajině provedli podle Centra vojenského zpravodajství Estonských obranných sil lidé, kteří využívali komunikační aplikaci Telegram. Estonští zpravodajci to uvedli v pátek během pravidelného týdenního brífinku, v němž vycházeli ze statistik ukrajinské policie.
před 1 hhodinou

Řecko dokončuje dohodu s Chevronem o novém průzkumu uhlovodíků v Jónském moři

Delegace společnosti Chevron v pondělí 15. června přijela dokončit dohodu o účasti firmy v takzvaném bloku 10 u pobřeží Kyparissijského zálivu na Peloponésu, oznámil řecký ministr životního prostředí a energetiky Stavros Papastavrou.
před 2 hhodinami

Ve Francii začíná třídenní summit G7

Ve francouzském Évian-les-Bains začíná třídenní summit skupiny velkých světových ekonomik G7, na němž by se i za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa mělo diskutovat o důsledcích dohody o ukončení války USA s Íránem a o válce Ruska proti Ukrajině. Trumpa čeká mimo jiné slavnostní večeře s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ve Versailles.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V plachetnici potopené u Splitu po srážce s katamaránem našli tělo pohřešovaného Čecha

Tělo dosud pohřešované osoby našli chorvatští potápěči v plachetnici, která se v neděli potopila s českou posádkou po srážce s katamaránem u Splitu. Stanici N1 to v pondělí řekl šéf splitského přístavu Željko Kuštera. Počet obětí lodního neštěstí tím vzrostl na čtyři. Podle českého ministerstva zahraničních věcí zůstává v nemocnici jedna osoba.
10:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Syn norské korunní princezny dostal čtyřletý trest vězení za znásilnění

Norský soud uložil synovi korunní princezny Mette-Marit a nevlastnímu synovi korunního prince Haakona čtyřletý trest vězení za znásilnění, informují agentury Reuters a AFP. Soud v Oslu uznal 29letého Mariuse Borga Höibyho vinným ve dvou ze čtyř případů znásilnění, z nichž byl obviněn. Podle soudu se dopustil také domácího násilí. Höiby obvinění ze znásilnění odmítá a jeho obhájce uvedl, že se proti rozsudku odvolá.
11:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu

Předseda Evropské rady António Costa uvítal dohodu o ukončení války, jejíž dojednání v noci na pondělí oznámily Spojené státy a Írán. Evropská unie je podle něj pravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres, britský premiér Keir Starmer či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici. Německý kancléř Friedrich Merz dohodu označil za diplomatický průlom. Dohodu ocenil i český premiér Andrej Babiš (ANO).
08:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...