Lotyšská vláda se rozhodla vyhlásit od středy 11. srpna do 10. listopadu nouzový stav ve třech krajích a městě Daugavpils ležících poblíž hranice s Běloruskem, odkud do země proudí migranti. „Pohraničníkům bylo dovoleno použít fyzickou sílu a speciální prostředky, aby okamžitě do Běloruska vraceli lidi nezákonně překračující státní hranici,“ napsal server Delfi.lv.
Lotyšsko se brání migraci z Běloruska, u hranic vyhlásilo nouzový stav
Pohraničníkům mají pomáhat armáda a policie. Společně se budou snažit bránit pokusům o nezákonný přechod lotyšsko-běloruské hranice a budou spolupracovat i při navracení migrantů do Běloruska. Vojáci a policisté mají také pohraničníkům pomáhat při ověřování, že nezvaní hosté příkaz k návratu plní, a podnikat všechny nezbytné kroky, aby se migranti vrátili do Běloruska.
„Na území, kde platí nouzový stav, pohraniční stráž ani další zařízení nepřijímají žádosti o udělení azylu,“ dodal portál.
Tvrdá opatření premiér Krišjánis Kariňš a ministryně vnitra Marija Golubevaová vysvětlili tím, že příchod nelegálních migrantů představuje „hybridní válku“ proti členským státům Evropské unie.
Armáda se má podle ministerstva vnitra postarat o zajištění místa a infrastruktury pro rozmístění osob, které nezákonně překročily hranici, a také osob, které přicestovaly z Běloruska a podaly žádost o poskytnutí azylu.
Migrace jako nástroj hybridní války
Na webu vlády je podle serveru dosud poněkud odlišný text nařízení o vyhlášení nouzového stavu, ve kterém se praví, že žádosti o azyl se přijímají na dvou pohraničních přechodech. Portál dodal, že o vyhlášení nouzového stavu vláda jednala několik hodin za zavřenými dveřmi.
Lotyšští pohraničníci během 24 hodin zadrželi více než dvě stovky migrantů, kteří nezákonně překročili hranice, uvedla agentura TASS a dodala, že Lotyšsko je po Litvě další zemí, která se potýká s nelegální migrací přicházející z území Běloruska. Poté, co Litva začala vracet migranty zpět do Běloruska, se jejich proud rozdělil mezi Polsko a Lotyšsko.
Do Litvy dorazilo z Běloruska na 4110 migrantů, zatímco za celý loňský rok to bylo asi osmdesát osob. Vilnius obviňuje režim v Minsku, že migranty používá jako zbraň v „hybridní válce“ vyhlášené Evropské unii v odvetě za sankce. Vilnius proto hodlá vybudovat stovky kilometrů dlouhou bariéru na hranicích, která vyjde na více než sto milionů eur.
Evropská komise v úterý konstatovala, že plot na litevsko-běloruské hranici považuje za dobrý nápad. Na plánu litevské vlády se ale Brusel nebude finančně podílet.
Evropské sankce mají režim Alexandra Lukašenka potrestat za falšování voleb, porušování lidských práv při potlačování protestů a také za květnový incident, kdy běloruské úřady přinutily k přistání v Minsku letadlo z linky mezi Aténami a Vilniusem, aby mohly zatknout opozičního novináře cestujícího na jeho palubě.