Ekonomicky silné země skupiny G7 poskytnou v následujícím roce miliardu vakcín proti covidu-19 chudým zemím, aby mohly naočkovat svoji populaci. Na tiskové konferenci po skončení summitu to řekl britský premiér Boris Johnson. V prohlášení vydaném po třídenním jednání G7 v Cornwallu také mimo jiné účastníci slíbili další peníze na boj proti globálnímu oteplování a kritizují Čínu.
Skupina G7 poskytne miliardu očkovacích dávek chudým zemím
Události: Skupina G7 poskytne miliardu očkovacích dávek chudým zemím (zdroj: ČT24)
„Před týdnem jsem požádal své kolegy o pomoc s přípravou a poskytnutím dávek, které potřebujeme k naočkování celého světa do konce roku 2022,“ řekl Johnson novinářům. „Jsem velmi potěšen, že mohu oznámit, že tento víkend lídři přislíbili více než jednu miliardu dávek buď přímo nebo prostřednictvím financování programu COVAX.“
Závazek však zdaleka nedosahuje jedenácti miliard dávek, které jsou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zapotřebí k proočkování nejméně 70 procent celkové populace a skutečnému ukončení pandemie, upozornila agentura AP.
Silné ekonomiky také hodlají dále exportovat, vydávat licence a zajišťovat neziskovou výrobu vakcín. Dále skupina vyzývá k vědeckému a poctivému zkoumání původu koronaviru, přičemž účastnit se má i Čína, kde byl virus poprvé identifikován.
Země G7 se v prohlášení zavazují dále podporovat program ACT-Accelerator (ACT-A), který má organizovat výzkum a globální distribuci vakcín, léků a testů. „Podporujeme diskusi o rozšíření mandátu ACT-A na rok 2022 a jeho revizi, která ho zefektivní,“ uvádí se v prohlášení.
Došlo i na emise
V rámci snahy zpomalit globální oteplování skupina G7 do roku 2025 hodlá mobilizovat každoročně sto miliard dolarů (dva biliony korun) chudým státům na omezení škodlivých emisí. Z peněz se také mají financovat projekty budování infrastruktury a technologie šetrnější k životnímu prostředí. G7 vyzývá další bohaté státy, aby ji následovaly.
Skupina se také zavázala, že do roku 2030 sníží na polovinu emise skleníkových plynů ve srovnání s úrovní v roce 2010. V pasáži týkající se životního prostředí je také ukončení vládní podpory těžbě uhlí coby největšímu znečišťovateli.
Ekologické skupiny ale nejsou spokojeny. Nic se nezmění, dokud státy peníze neposkytnou, soudí organizace Greenpeace. Rozvinuté země se v OSN už v roce 2009 dohodly na poskytnutí po sto miliardách dolarů do roku 2020 chudým státům na tyto účely, ale slib nebyl splněn.
Účastníky summitu oslovil přírodovědec Sir David Attenborough a řekl, že řešení otázek klimatické změny je nyní záležitostí politiky stejně jako vědy. „Víme přesně, co se na planetě děje, a víme, co je třeba za deset let udělat. Vypořádat se s tím je stejně tak věc politiky a komunikace, jako vědy a technologie,“ řekl.
Čína oficiálně vyzvána
USA podle agentur prosadily do závěrečného komuniké i vyjádření k Číně. To vyzývá k respektování lidských práv v čínské provincii Sin-ťiang, kde žije menšina muslimských Ujgurů, a k zajištění autonomie Hongkongu. „Budeme prosazovat své hodnoty včetně výzvy, aby Čína respektovala lidská práva a základní svobody, zejména v souvislosti se Sin-ťiangem, zajistila svobody a vysoký stupeň autonomie Hongkongu,“ uvádí se v dokumentu G7.
Zmiňuje se také o nutnosti zajistit stabilitu v Tchajwanské úžině. „Jsme znepokojeni situací v Jihočínském moři a jsme zásadně proti jednostranným pokusům změnit tamní status quo a vyvolávat napětí,“ uvádí se v prohlášení.
Znepokojení kvůli Bělorusku a Rusku
Země skupiny G7 také vyjádřily silné znepokojení nad jednáním běloruských úřadů, které pokračují v útocích na lidská práva, základní svobody a mezinárodní právo, a varovaly, že se zasadí o potrestání původců těchto útoků i cestou sankcí.
Zástupci zemí G7 se obrátili s požadavkem na běloruské úřady, aby změnily své směřování a zorganizovaly nové a svobodné volby. Západ včetně Evropské unie považuje loňské běloruské prezidentské volby za zmanipulované a neuznává jejich výsledek, tedy údajné vítězství Alexandra Lukašenka. Kvůli falšování voleb a násilnému potlačování opozičních demonstrací uplatňuje proti Bělorusku sankce.
Pobouření Západu také vyvolalo, když běloruské úřady donutily i za pomocí stíhačky přistát v Minsku komerční let společnosti Ryanair mířící z Atén do Vilniusu a na letišti zadržely běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho ruskou partnerku Sofiju Sapegaovou.
Lídři rovněž vyslovili své obavy z potlačování občanské společnosti v Rusku a vyzvali Moskvu, aby zamezila kybernetickým útokům vedeným z ruského území a vyšetřila použití chemických zbraní na ruské půdě.
Slib další podpory
Země G7 se také zavázaly pokračovat ve svých rozsáhlých programech hospodářské podpory tak dlouho, jak to bude nutné. Vyvarují se také chyb z minulosti, kdy byly stimulační programy omezeny příliš brzy.
„Budeme pokračovat v podpoře našich ekonomik tak dlouho, jak to bude nutné, v budoucnu přesuneme zaměření naší podpory z reakce na krizi k podpoře růstu,“ uvádí se v prohlášení. Země G7 již poskytly na pomoc svým ekonomikám 12 bilionů USD (251,7 bilionu Kč).
Plány na další růst zahrnují tvorbu pracovních míst, investice do infrastruktury, podporu inovací a podporu lidí bez ohledu na jejich věk, etnickou příslušnost nebo pohlaví. Podle prohlášení v případě minulých krizí tomu tak nebylo, a proto jsou země G7 nyní odhodlány to změnit.
Na samotný závěr summitu přivítala na zámku Windsor amerického prezidenta Bidena a jeho manželku Jill britská královna Alžběta II. a společně si dali čaj. Bidenovým vzdala královský hold čestná stráž složená z královniny roty prvního praporu granátnické gardy a zazněla americká hymna. Poté je čekala vojenská přehlídka.