Na polsko-běloruské hranici zemřel další migrant. Jde o páté úmrtí za poslední dva týdny

Nedaleko polsko-běloruské hranice v noci na pátek zemřel zřejmě na infarkt migrant. Informovala o tom polská pohraniční stráž na svém twitterovém účtu. Mezi běženci, kteří se snaží dostat z Běloruska do Polska, jde v posledních několika dnech už o páté úmrtí. Evropská komise požádala Polsko, aby umožnilo přístup pracovníkům Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) k polsko-běloruské hranici. Situaci, ve které se migranti nacházejí, kritizuje OSN.

Polští pohraničníci uvedli, že ve čtvrtek v noci asi půl kilometru od hranice zadrželi skupinu migrantů z Iráku. Jeden z nich i přes snahy o oživení zemřel. Další muž skončil v nemocnici, má pozitivní test na covid-19.

Portál onet.pl píše, že v sobotu členové polských bezpečnostních sil několik kilometrů od polsko-litevsko-běloruského trojmezí našli v lese tělo mrtvého Iráčana, který zemřel na podchlazení. Další migranty zachránili z bažin. Také o uplynulém víkendu pohraničníci informovali, že našli tři mrtvé migranty.

V regionu kolem hranice s Běloruskem platí od 2. září výjimečný stav. Do oblasti nemají přístup zástupci mezinárodních organizací, ochránci lidských práv ani média. Informace polské pohraniční stráže proto nelze ověřit. Za měsíc září polské úřady evidují skoro pět tisíc případů ilegálního překročení hranic. 

Problém s migrací má i Litva

Nebývale mnoho migrantů dorazilo v uplynulých týdnech z Běloruska i k hranicím Litvy. Tato pobaltská země i Polsko obviňují běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že se tímto způsobem snaží destabilizovat Evropskou unii a její členské státy.

Polská pohraniční stráž ve čtvrtek zveřejnila fotografie, které podle ní pocházejí z mobilních telefonů migrantů. Je na nich vidět, že do Běloruska přijíždějí jako turisté. Na jednom ze snímků jsou vyfocení v Minsku. Po několika dnech je autobusy odvezou k hranici s Polskem.

Lukašenko sám potvrdil, že dovážení migrantů k východní hranici EU je odvetou za sankce, které sedmadvacítka přijala vůči jeho režimu. Unie Lukašenka trestá za brutální potlačení opozice a porušování lidských práv v zemi.

Polsko by mělo pozvat Frontex

Na situaci se znepokojením reagovala Evropská komise. „Uznáváme, že polské úřady se potýkají s obtížnou situací. Vyvolal ji pokus o zneužití lidí k politickým účelům,“ řekl podle agentury Reuters mluvčí unijní exekutivy na tiskové konferenci.

„Je nezbytné, aby Polsko provádělo povinnosti spojené se správou hranic účinně. Ale nemělo by se to dít na úkor lidských životů. Vyzýváme úřady členských států, aby zajistily poskytnutí nezbytné péče a pomoci lidem na hranicích,“ dodal mluvčí. Za „velmi dobrý nápad“ pak označil požadavek, aby Polsko umožnilo podílet se na ostraze hranic pohraničníkům ze společných sil Frontexu.

skPolsko, které má jednu z největších pohraničních stráží v Evropě, tvrdí, že situaci zvládá a strážníky Frontexu zatím nepozvalo. Varšava však podél své hranice s Běloruskem vyhlásila nouzový stav, který znemožňuje novinářům a neziskovým organizacím, aby si udělali obrázek o vývoji situace na místě.

Kritika OSN směrem k Polsku i Bělorusku

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová vyzvala po události sousedy Běloruska k ochraně žadatelů o azyl. Radě OSN pro lidská práva řekla, že běloruské úřady potlačují základní svobody a zatýkají aktivisty a novináře „na základě obvinění, která se běžně jeví jako politicky motivovaná“.

„Využívám této příležitosti, abych připomněla všem vládám, že podle mezinárodního práva nemůže být nikomu bráněno žádat o azyl nebo jinou formu mezinárodní ochrany,“ řekla Bacheletová v Ženevě. Ilegální migranti mají právo na jídlo, vodu a lékařskou péči a všechny žádosti o azyl by měly být posuzovány individuálně, dodala komisařka.

K politické situaci v Bělorusku Bacheletová poznamenala, že patrně více než šest set padesát lidí bylo uvězněno kvůli svému přesvědčení a že nejsou skutečně vyšetřovány případy policejní brutality a špatného zacházení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude opět užitečné s Putinem mluvit.
před 33 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 3 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 9 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 9 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 14 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
19. 12. 2025Aktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...