Litva otevře nový tábor, v němž ubytuje migranty, kteří do země v poslední době ve větším počtu přicházejí přes Bělorusko. Oznámila to v pondělí ministryně vnitra Agné Bilotaitéová. Vilnius viní autoritářský běloruský režim z toho, že organizovaně přes hranice posílá do Litvy lidi zejména z Iráku a dalších blízkovýchodních zemí či z Afriky. „Litevští vojáci už také pokládají podél hranice s Běloruskem ostnatý žiletkový drát,“ dodal zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.
Litva už začala podél 680 kilometrů dlouhé vzájemné hranice s Běloruskem budovat ochrannou bariéru. Ostnatý žiletkový drát – v podobě dvou kotoučů až do výšky 180 centimetrů – by měl být první zábranou, uvedl zpravodaj. Zároveň už pohraničníci ve spolupráci s armádou staví také pevný plot.
Celkem by měla bariéra pokrýt 510 kilometrů hranice. To všechno v přepočtu za víc než miliardu korun. Vše by mělo být hotovo za měsíč až dva.
Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová minulý týden naznačila, že Bělorusko nabízí migrantům lety do Minsku z Bagdádu a možná také z Istanbulu.
Pomáhá Frontex i Polsko
Agentura EU pro ochranu hranic (Frontex) v pondělí oznámila, že vyhoví žádosti Vilniusu o pomoc a v příštích dnech pošle do této pobaltské země další své pracovníky a hlídková auta a rovněž odborníky, kteří budou mít za úkol u migrantů zjišťovat informace o zapojení kriminálních sítí do migrace. Frontex už poslal první zaměstnance a vybavení do Litvy 1. července, poznamenala agentura Reuters.
Litvě už nabídlo jako pomoc svých 25 vojáků také Polsko. I polští pohraničníci zadrželi v poslední době nadprůměrné počty ilegálních migrantů, zatím jsou ale nižší než ty mířící do Litvy.
Zpravodaj uvedl, že v Litvě už platí mimořádný stav, který zpřísňuje pravidla pro migranty přicházející z Běloruska. Už se nebudou moci volně pohybovat po zemi jako dosud, nyní budou muset pobývat v detenčních centrech či stanových táborech.
Lukašenko prý trestá Litvu i celou EU
Mathé dodal, že Litevci u příchozích našli dokumenty, které je zvou do Běloruska. Z výpovědí zadržených pak vyplývá, že k hranici je na běloruské straně dovážejí autobusy.
Vilnius se domnívá, že tato organizovaná akce má být trestem za to, že Litva podporuje běloruskou opozici i za to, že se připojila k sankcím EU vůči Minsku.
Běloruský režim vedený Alexandrem Lukašenkem zároveň míří i na další státy EU, protože migranti uvádějí, že chtějí do Německa či západní Evropy. Lukašenko podle Reuters uvedl, že jeho země nyní střeží hranice do té míry, do jaké je to pro ni výhodné a tak, jak si to může dovolit.
Vzniká nový tábor pro 500 migrantů
„Tento týden otevřeme tábor v (obci) Dieveniškés, kde se vejde 500 lidí,“ uvedla litevská ministryně vnitra. Zařízení se podle mluvčí resortu bude rozkládat kolem nepoužívané školní budovy a později ho úřady rozšíří o stany či dočasné přístřešky.
Bude se tak nacházet v litevském výběžku, který je z naprosté většiny obklopen běloruským územím, a se samotnou Litvou ho spojuje 2,5 kilometru široký pás země.
„Díky odlehlosti bude snazší zajistit bezpečnost,“ poznamenala mluvčí Lina Laurinaitytéová.
Hlavní detenční zařízení je už plné
V letošním roce překročilo nelegálně hranici z Běloruska do Litvy na 1676 osob, z nichž 1057 přišlo v červenci, vyplývá z informací litevské pohraniční stráže. Přibližně polovina příchozích uvedla, že pochází z Iráku.
Hlavní detenční zařízení ve městě Pabrade je podle Reuters plné a další příchozí úřady přechodně ubytovávají na různých místech podél hranic.
Domácí běloruská opozice je rozbitá
Analytik a projektový koordinátor Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška považuje za evidentní, že za migrací stojí někdo shora. Považuje to za naschvál běloruského režimu, který může Evropě způsobit lokální problémy, byť se to co do množství nedá srovnávat s migrační krizi v roce 2015. Nevyloučil, že v některých dílčích případech za migračními toky může stát i korupce běloruských pohraničníků, tedy jejich snaha si přivydělat.
V pořadu Horizont ČT24 připomněl, že právě z Litvy pochází největší podpora běloruské opozice, mnozí opozičníci se tam i uchýlili. Samotná běloruská domácí opozice je podle něj nyní de facto rozbitá. Vůdci hnutí jsou buď mimo zemi nebo ve vězení, opozice se tak nedokáže zorganizovat. Přičítá to rovněž tomu, že policie zůstala věrná režimu a zaměřuje se na cílenější represe vůči aktivnějším lidem, na „lokální šikanu.“ Domácí opoziční hnutí tak prakticky vyhaslo.
