Vláda v demisi chce na pomoc s ochranou polsko-běloruské hranice mandát pro nasazení až 150 vojáků na dobu 180 dnů. Návrh plánuje schválit a poslat na projednání ve sněmovních výborech a Senátu ve středu. Čeští vojáci budou pomáhat těm polským s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO). Podporu návrhu vyjádřili designovaný premiér Petr Fiala (ODS) i kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS). Senátní výbor pro obranu je připraven mandát schválit obratem v nejbližších dnech, uvedl jeho předseda Pavel Fischer (nezávislý).
„Mandát bude do 150 vojáků na dobu do 180 dnů, obdobně jako tam již pomáhají Britové a Estonci,“ uvedl Babiš. Po schválení vládou musí být mandát projednán ve sněmovním výboru pro obranu a ve výboru pro zahraniční věci a bezpečnost v Senátu. Následně pak v obou parlamentních komorách. „Naši budou pomáhat polským vojákům s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty,“ doplnil Babiš.
Fiala připomněl listopadovou výzvu poslanců ODS, aby Česko poslalo na pomoc do Polska policisty. „Už 13. listopadu jsme vyzvali vládu, aby poskytla pomoc Polsku na jeho hranici s Běloruskem. V tomto kroku má proto naši plnou podporu,“ sdělil Fiala.
S návrhem souhlasí pravděpodobná nová ministryně obrany Černochová. „Pomoc Polsku jsme opakovaně navrhovali a já i kolegové z poslaneckého klubu ODS budeme s vysláními našich vojáků souhlasit. Polsko je náš soused a spojenec a ve chvílích, kdy na své hranici, která je zároveň i hranicí EU, brání migraci řízené běloruským autokratem (Alexandrem) Lukašenkem, je správné pomoci,“ sdělila.
Ministerstvo obrany potvrdilo, že ministr obrany v demisi Lubomír Metnar (za ANO) návrh na středečním mimořádném zasedání předloží, a to v počtech uvedených Babišem.
Běloruský režim odsuzují i výbory
„Jako výbor jsme připraveni sejít se mimořádně v nejbližších dnech, abychom mandát schválili obratem a mohli to předložit plénu Senátu 15. prosince,“ řekl předseda senátního výboru pro obranu Fischer. Podle něj je společným cílem to, aby Česko na žádost odpovědělo co nejrychleji, a Senát je na to připraven.
Také sněmovní zahraniční výbor již dříve v úterý odsoudil zneužívání situace migrantů ze strany běloruského režimu ve snaze destabilizovat Polsko, Litvu, Lotyšsko i celou Evropskou unii.
Výbor vyzval běloruský režim „k zastavení těchto hybridních válečných taktik, k respektování lidských práv a základních svobod podle norem mezinárodního práva“. Vládu vyzval k maximální diplomatické, materiální a případně i vojenské podpoře polské vlády v úsilí o zabezpečení vnějších hranic EU.
Sněmovní výbor odsoudil též snahu Ruska eskalovat napětí na hranicích Ukrajiny. Také Senát by měl podle bezpečnostního výboru doporučit vládě, aby příští týden podpořila společný postup EU kvůli destabilizujícímu působení Ruska.
Polsko nabídku dostalo již dříve od prezidenta Zemana
Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím EU. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které Evropská unie na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.
V pátek Polsko oznámilo, že souhlasí s českou pomocí, oficiálně nabídku dostalo už dříve od prezidenta Miloše Zemana. Babiš koncem minulého týdne uvedl, že jako nejpravděpodobnější vidí vyslání armádních ženistů. Uvedl také, že vzhledem ke shodě s nastupující vládou premiéra Petra Fialy (ODS) případné vyslání vojáků dořeší buď současný kabinet, nebo spíš ten nový, a to včetně zajištění souhlasu v parlamentu.
Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak v pátek informoval, že pomáhat do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna podle něj mají plnit ženijní a průzkumné úkoly.
