Polsko souhlasí s českou pomocí na běloruských hranicích, sdělilo české ministerstvo obrany. Nyní začnou jednání o konkrétních možnostech, jak by Česká republika mohla Polsku při zvládání migrační krize vypomoct. Odpověď Polska na oficiální nabídku prezidenta Miloše Zemana potvrdil i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Česká vláda je podle něj připravena s Poláky jednat o konkrétní formě pomoci, jako nejpravděpodobnější vidí vyslání armádních ženistů. Využití armády by vyžadovalo souhlas parlamentu.
Babiš nejprve uvedl, že se zatím Polsko k české nabídce nevyjádřilo. Později svou odpověď aktualizoval. Na pracovní úrovni podle něj přišla odpověď z polského ministerstva obrany na prezidentův dopis. Zeman minulý týden Polsku nabídl pomoc.
„Jsme připraveni s Poláky začít jednat o konkrétní formě pomoci, s největší pravděpodobností by se jednalo o vyslání ženistů,“ napsal premiér. Dá se podle něj očekávat, že vzhledem ke shodě s nastupující vládou premiéra Petra Fialy (ODS) případné vyslání vojáků dořeší buď současná vláda, nebo spíše vláda nová, a to včetně zajištění souhlasu v parlamentu.
„Dnes jsme od polské strany obdrželi kladnou odpověď na oficiální nabídku prezidenta Zemana poskytnout pomoc při zvládnutí krize. V návaznosti na ni začnou jednání o konkrétních představách a možnostech pomoci, v tuto chvíli ale nelze poskytnout více podrobností,“ sdělil v pátek Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Vojáci by mohli střežit bariéry
Podle agentury PAP řekl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak, že Polsko jedná s Českou republikou a s Maďarskem o vojenské pomoci při zvládání migrační krize. Na tiskové konferenci mimo jiné uvedl, že maďarští a čeští vojáci by byli pravděpodobně využiti ke střežení a udržování hraničních bariér a přístupových cest.
Ministr rovněž připomněl, že pomáhat do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna podle něj mají plnit ženijní a průzkumné úkoly.
Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.
