Výbor pro obranu

Ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku vybuchla v pondělí před polednem blíže neurčená munice. Jeden člověk zemřel, osm lidí utrpělo zranění. Událost řeší Vojenská policie. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vyjádřila upřímnou soustrast rodině zesnulého vojáka a oznámila, že se jednalo o tragickou nehodu, která nikterak nesouvisí s mezinárodní situací.

Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) by mohl být Petr Bartovský. Kandidáta na sněmovním výboru pro obranu představila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Nahradit by měl Jana Berouna, který VZ řídí od roku 2014. Šéfa vojenského zpravodajství jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády, předtím zákon vyžaduje projednání ve sněmovním výboru.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura prohlásil, že by na pomoc Ukrajincům žijícím v Česku neměl jít „ani halíř“. Peníze by se místo toho měly využít k podpoře českých občanů. Okamura to řekl v pořadu Interview ČT24 s tím, že se tvrzení netýká pracujících lidí, jelikož ti nepotřebují pomoc. Vyjádřil se také k dodávkám české vlády Ukrajině, která se brání ruské invazi.

Poslední ruské útoky na Ukrajině ukazují, že by měla Evropa posílit dodávky protiraketových systémů, apeloval v pořadu Události, komentáře armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) je v této souvislosti vhodné podpořit memorandum, které by označilo Rusko jako teroristický stát. Předseda sněmovního obranného výboru Lubomír Metnar (za ANO) míní, že Česko by se mělo zaměřit na posílení dodávek zbraní a tlaku na šéfa Kremlu Vladimira Putina k zahájení mírových jednání.

Nic již nebrání tomu, aby Karel Řehka nastoupil do čela generálního štábu české armády ani tomu, aby se Otakar Foltýn ujal velení Vojenské policie. Jmenování obou projednal branný výbor Poslanecké sněmovny, což byl poslední zbývající krok poté, co nominace schválila vláda, přičemž na jméně Karla Řehky se předtím shodli ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a prezident Miloš Zeman.

Pokud chce vláda splnit svůj závazek a dávat v roce 2025 armádě dvě procenta hrubého domácího produktu, bude muset navýšit peníze pro obranu o osmdesát miliard korun proti částce, kterou posílá nyní. Desítky miliard navíc chce použít hlavně na modernizaci armády. Podle opozice ale vojsko nebude umět během tří let peníze smysluplně utratit.

Vláda v demisi chce na pomoc s ochranou polsko-běloruské hranice mandát pro nasazení až 150 vojáků na dobu 180 dnů. Návrh plánuje schválit a poslat na projednání ve sněmovních výborech a Senátu ve středu. Čeští vojáci budou pomáhat těm polským s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO). Podporu návrhu vyjádřili designovaný premiér Petr Fiala (ODS) i kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS). Senátní výbor pro obranu je připraven mandát schválit obratem v nejbližších dnech, uvedl jeho předseda Pavel Fischer (nezávislý).

Strategické nákupy pro českou armádu za téměř 70 miliard korun nabírají zpoždění. Ministerstvu obrany se je nedaří dokončit. Jde o bojová vozidla pěchoty, samohybná děla i protiletadlové rakety. Vojáci mluví o nutnosti nahradit zmíněnou zastaralou techniku už přinejmenším šest let. Pokud se smlouvy nepodepíšou do voleb, bude o nich zřejmě rozhodovat nová vláda. Opozice v tom vidí rizika dalšího zpoždění.