Musíme vyzbrojit Ukrajinu protiraketovými systémy, vyzývá Šedivý

24 minut
Události, komentáře: Pondělní ruské bombardování ukrajinských měst
Zdroj: ČT24

Poslední ruské útoky na Ukrajině ukazují, že by měla Evropa posílit dodávky protiraketových systémů, apeloval v pořadu Události, komentáře armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) je v této souvislosti vhodné podpořit memorandum, které by označilo Rusko jako teroristický stát. Předseda sněmovního obranného výboru Lubomír Metnar (za ANO) míní, že Česko by se mělo zaměřit na posílení dodávek zbraní a tlaku na šéfa Kremlu Vladimira Putina k zahájení mírových jednání.

Pondělní ruské útoky na ukrajinská města, které cílily na civilní objekty a místa kritické infrastruktury, mají na svědomí mrtvé i zraněné. Politici hovoří o tom, že mělo jít o ruskou odvetu za sobotní útok na Krymský most. Potvrzuje to také bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý, který nazval raketové útoky z ruské strany za akt terorismu. 

„Z hlediska vojenského nemá útok na Krymský most tak zásadní význam pro situaci na bojišti, přestože jde samozřejmě o poškození infrastruktury. Má ale zásadní symbolický a morální rozměr. Rusové dostali jasný vzkaz, že není žádné území, které by Ukrajinci nebyli schopni zasáhnout. Nepředpokládali, že by si to Ukrajinci dovolili, a je to pro ně ponížení,“ uvedl Šedivý s tím, že v dalších týdnech očekává další zintenzivnění konfliktu.

Pro ochranu napadené země je podle něj nutné podpořit další dodávky zbraní na Ukrajinu. „Putin a skupina kolem něj udělali něco, co ukazuje, že neznají jiné řešení než využít to, v čem jsou v převaze. Je proto potřeba vybavit Ukrajinu prostředky protileteckými a protiraketovými, které budou schopny chránit nejen bojiště, ale i teritorium Ukrajiny,“ myslí si armádní generál ve výslužbě. 

O další úrovni války a nutném vyrovnání sil ve vzdušném prostoru mluví také bývalý ministr obrany Lubomír Metnar. „Někteří politici v tomto duchu hovořili, a když to budu interpretovat po svém, tak si myslím, že spirála napětí a brutality ze strany Ruska se stále ještě roztáčí,“ uvedl. S Šedivým se shodl na nutnosti posílení dodávek protiraketových systémů a debatě o přísunu raket, které budou schopné vést palbu až na 300 kilometrů. 

Urychlené dodání prvního z přislíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T SLM po ruských úderech už potvrdila Kyjevu německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Podle Marka Ženíška je v podpoře dodávek další munice v Česku shoda. „Je spíše třeba přesvědčit země, které ty zbraně mají, že to je jediná cesta, jak Putina odradit nebo ho zastavit,“ doplnil s odkazem na Německo. 

Šedivý se v této souvislosti obává toho, že Putin bude chtít ještě eskalovat konflikt pomocí stále ničivějších zbraní. „Mluví se o využití taktických jaderných zbraní. Rusové mají ale ještě další možnost, a to jsou termobarické bomby, které jsou na hraně jaderných účinků. Obávám se, že se to stane, pokud budou Rusové dále prohrávat na hlavních operačních směrech,“ míní.

Rusko jako teroristický stát?

Násilnou ruskou reakci na ukrajinský postup odsuzují politici po celé Evropě. Například estonští poslanci budou projednávat označení Ruska za teroristický stát. Podobnou iniciativu ve sněmovně prosazuje šéf zahraničního výboru Ženíšek. Zároveň ale upozorňuje na případné dopady v případě takového prohlášení. 

„Debata se nevede o tom, zda je Rusko teroristický stát, samo to totiž svými kroky potvrzuje. Spíše mluvíme o tom, co by takové označení Ruska znamenalo pro Českou republiku a jak v tom případě více zajistit bezpečnost země a jaké to má další konsekvence, které jsou pro mě až na druhém místě,“ naznačil témata dalších debat ve sněmovně. 

Potvrdil rovněž, že podobné usnesení by měly schválit zahraniční a bezpečnostní výbory obou komor parlamentu. K plánovanému kroku se neutrálně vyjářil Metnar, podle nějž nejsou podobná memoranda prioritou. „Nejsem si jistý, že to je teď to nejdůležitější, čím se zabývat. Tím je, aby válka skončila. Žádná válka neskončila bez mírových jednání. Ukrajina ale musí mít své bojové síly takové, aby své jednání a vyjednaný mír si byla schopna udržet a byly dostatečným symbolem před případnou agresí,“ dodal.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 9 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...